James Bond: Quantum of Solace

Brilantní. Do kina jsem po celkem vlažných recenzích šel s pocitem, že uvidím další průměrný příběh o agentu 007. Mé obavy se ale nevyplnili a v kině jsem měl možnost shlédnout pro mě jeden z nejlepších dílů od dob Seana Conneryho. Daniel Craig je opravdu Mr. Bond. Britský elegán - nástupce Pierce Brosnana, který mě osobně v jeho posledních filmech připadal, že jeho hlavním úkolem je každých 5 minut se světácky uculit do kamery. Daniel Craig vytvořil úplně nový rozměr Bondovských sérií, který mi opravdu sedí a na kterýkoliv další film usedávám do křesla v kině. Za zmínku určitě stojí i překrásná Olga Kurylenko, která ale nedostala ve filmu tolik prostoru. Výborný je rovněž scénář. Je skvěle napsaný a filmová stopáž 106 minut uteče jako voda. Nudit se tedy rozhodně nebudete. Jestli se o nějakém filmu dá říct, že je podhodnocený pak právě tento. Hodnocení kolem 70% je neskutečně málo za takovouto stylovou podívanou. 95%. A Bond Song? Excelentní.... (06.11.2008)

Forstera považuju za jednoho z nejvíce přeceňovaných režisérů (krom Horší to už nebude) a jeho Bond na mě působí i na podruhé nesnesitelně sterilně a nudně. Nemůžu si pomoct, ale ať se snažím jakkoli a přečtu si sebepřesvědčivější argumentaci o podvratném artovém experimentu, nevidím v něm nic než práci rutinního režiséra, co mě nedokáže zaujmout. (12.12.2009)

Chladnokrevný zabiják na cestě za pomstou a k odpuštění …. Úvod potěší všechny milovníky rychlého akčního střihu. Spousta ,,fajnový“ akce, - na haitský ,,bárce“ vykostí posádky několika člunů (ještě že měla alespoň motor!). Mnohokrát se nabízí říct ,,to je ale náhodička!“. Prostě J.Bond dokazuje, že štěstí přeje připraveným! To mne mrzí nejvíc, prostě už to zase není zranitelný hrdina! A myšlenka? Snad jen ta na pomstu! Výbornej D.Craig v akčním filmu, kterému by prospěl o kapku lepší příběh. Nebo režisér? Oproti Casinu mírné zklamání. Ale je to zřejmě jen proto, že jsem MOC chtěl! PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ***** NAPĚTÍ ** (24.03.2009)

Co jaký režisér s Bondem provede, je mi prakticky jedno, hlavně když se ve výsledku můžu těšit z kvalitního filmového řemesla. Quantum nepřekonalo Casino, žádnou ostudu ale sérii nedělá. Ano, mizerně sestříhaná akce nepříjemně překvapí (obrovské množství času, úsilí a peněz lze vycítit, ale ne ocenit) a mírně zmatený děj si užije jen ten, kdo viděl Casino a má paměť na jména, přesto si myslím, že Marc Foster a Daniel Craig nedělají sérii medvědí službu a z celého kolosu vycházejí minimálně se ctí. Foster sází na psychologii a nezvyklé komponování scén (Tosca je naprosto, ale naprosto dokonalá), Craig pak Bonda obdařil i sympatickou bourneovskou přímočarostí. A obojí funguje. Obsazení Olgy a Gemmy rovněž považuji za šťastné, netrápí mě absence technických udělátek a některých klasických bondovských trademarků a jsem jedině rád, že tohle pokračování Casina potvrdilo novou tvář Bonda pro 21.století. 75% (08.11.2008)

Et tu, Marcu? Quantum of Solace je apendix, slepé střevo, které nemá v bondovském těle prakticky žádný význam. Dovršení oné Vespeřiny linie mohlo být v následující bondovce vyřešeno za deset minut a místo parazitismu na Casinu Royale mohl být agent Jejího Veličenstva vyslán na další misi. Ono hnutí mysli by stejně dobře vyjadřoval dialog mezi M a Bondem, popřípadě mimické schopnosti Daniela Craiga. Nebudu ale kritizovat QoS za to, čím není a čím být mohlo, ale za to, čím (bohužel) je. Laciná a /dle rozpočtu předražená/ kopírka bourneovské roztěkanosti se mi začala zajídat po patnácti minutách, řídký příběh s mnoha slepými odbočkami chvíli poté. Neházela bych vinu na Forstera, protože v interiérových scénách a dialozích mu to klape- postavy, zejména M a Bond si bezchybně nahrávají a jejich herecké výkony chrání QoS před trapasem. Zamrzí pouze rozplizlý záporák i uměle dosazené figury obou rádoby bond-girls, které navíc paradoxně nesplnily svou zásadní úlohu : dodat bondovce elegantní sexuální scénu. Pochopitelně jde čistě o můj divácký přístup. Nepochybuji, že někoho baví mrkat mezi makrodetaily, nervózním chaotickým střihem a tipovat, která končetina patří komu a který akrobatický prvek jsme v tom mžiku právě viděli, ale tohle patří k figurám tzv. real-agentům typu Bournea. Subjektivizace Bondovi nepochybně uškodila. Jde o postavu, jejíž virtualitu a surreálnost si uvědomuje v mnoha náznacích sama postava, sochu na piedestalu, kterou by se chtěl divák stát, ale s níž se neidentifikuje. Forster se poněkud lehkovážně zbavil všech bondovských hračiček a serepetiček, jimiž je tradičně ověšen a které mu přidávají na onom supermanském obalu, ale nepřidal nic nového, psychologická paleta se od CR rozhodně nerozšířila a o eye-candy záběrech typu honička na Madagaskaru nebo suchých hláškách typu You noticed si můžeme nechat jen zdát. Za jediný Forsterův přínos považuji místy nekorektní politické aktualizace, které dávají Bondovi a především M úlohu jakési vtipného glosátora světového pořádku. Za největší provinění ovšem považuji to, že film s takovou hustotou honiček se prakticky nepohne z místa a navzdory omezené stopáži nudí místy zcela neomezeně. James Bond už přežil nebezpečnější zabijáky, zrádnější situace a horší filmy. Jeho nesmrtelnost, Craigova bravurnost a campbellovský um mi dávají to minimální množství útěchy. 60% P.S. Napodruhé lehounké zlepšení: líbí se mi prolínačky, Tosca, zvířátka na každém rohu a důraz na irelevantní detaily. A Craig je Bůh. I v průměrném nebi. (07.11.2008)