emma53

Dnes jsem v situaci, kdy jsem vůbec nebyla nastavená na tenhle žánr, ale budiž. Oba herci byli velmi dobře vybraní pro tuto sourzeneckou roli. Philip Seymour Hoffman je opravdu sympaťák a Laura Linney za ním nebyla o moc pozadu. V momentě, kdy bylo zapotřebí postarat se o zestárlého otce se sami sourenci potýkají nejen se svými zdravotními a citovými problémy, ale současně i se vztahem k sobě navzájem. Smutné a uvěřitelné. 75%

Škoda, ten konec pokazil celkový dojem z celého filmu, jinak jeho zpracování a námět byl velmi dobrý. Možná i potenciál některých herců nebyl plně využitý.75%

Já osobně mám vztahové filmy ráda a ačkoliv jsem nevěděla co mohu očekávat od tohoto španělského filmu a mně úplně neznámého režiséra, tak jsem byla příjemně překvapená. Komplikovaných vztahů (poloh lásky) se tady předvedla celá škála a přitom se nekonalo žádné klišé. Až na dřeň mě sice film nedostal, přesto byl zajímavý se svými tak rozporuplnými vztahy mezi všemi protagonisty. Jaká a kde je hranice mezi přátelstvím a láskou, o svědomí, odpouštění, obětavosti, či určité dravosti v hledání svého místa v budoucnosti. Nikdo z nich to neměl rozhodně jednoduché i když to bylo místy až úsměvné. Tentokrát se opravdu strefili do drama, komedie a romantiky. A vůbec se nedivím, že nominovali herečku Martu Etura za nejlepší výkon Azuloscurocasinegra:-)

Optimistická pohádka pro dospělé, ale koneckonců, proč se někdy nezamyslet nad tím, kolik úsměvů za den rozdám já osobně :-)

Kdybych viděla divadelní zpracování, možná bych to hodnotila jinak. Ale takhle to byl pro mě výborný psychologický film a drama, kde jsem se rozhodně vůbec nenudila a to zcela určitě zásluhou Sigourney Waever a Bena Kingsleyho, kteří byli naprosto vynikající. Právo a spravedlnost, spojené se svědomím, silně rozbouřenými city a navíc krutými vzpomínkami může člověka někdy opravdu motivovat k nepředvídatelnému jednání.

Přiznávám, čekala jsem víc. Ale za pár pěkných myšlenek a hlavně za Susan Sarandon, která byla skvělá i když se jí moc prostoru nedostalo dávám trojku. 65%

Tak jsem se právě vrátila z jedné dovolené se svou partou přátel z francouzského pobřeží. I když okolnosti našeho odjezdu nebyly zrovné příznivé, tak to bylo stejně fajn, že jsme se tam takhle mohli sejít. Tentokrát tam naše emoce působily naplno a každý z nás si tam našel chvílku na vyřešení nějakého svého osobního problému. Navíc i ty naše vzájemné vztahy se tak trochu ujasnily. Konec dovolené nás dost zaskočil, ale kdo ví, třeba i to mohlo přispět svým způsobem k upevnění, nebo alespoň zlepšení našich vztahů. - Co se hudby týká, tak se přikláním k názoru, že tam ty americké písničky sedly a Janis Joplen se svým úžasným Kozmic blues mi to jen potvrdila. 85%

Co vím zcela určitě o íránských filmech je to, že mají kouzelné dětské představitele. Není tomu jinak i v Bílém balonku s malou Razieh. To, co by pro nás dospělé nebyl až takový problém, stává se velkou tragédií pro Razieh. Ztráta obnosu peněz na nákup zlaté rybičky. A tak se pomalu před námi odvíjí malé dobrodružství a přitom pouze krátké nahlédnutí do světa malých dětí s jejich "velkými" starostmi. Možná je jen škoda, že jsem Bílý balonek viděla těsně po filmu Božské děti, protože určité paralely tu jsou a nelze tudíš nesrovnávat. Souhlasím v tomto případě s uživatelem Darrenem. Emotivně mě přece jen zasáhl víc film Majida Majidiho.

Díky, díky, díky za tak nádherný, dojemný a neotřelý film. Naprosto mě uchvátily herecké výkony dvou malých představitelů, Aliho a jeho malé sestřičky. Ty jejich nádherné oči, někdy i plné slz nemohou nikoho ponechat bez emocí. Tento íránský film hlavně o sourozenecké lásce, ale i o čisté dětské dušičce a obětování se pro druhé bude patřit mezi ty, na které hned tak nezapomenu. Prostě Božské děti.

"Člověk musí být se svými sny opatrný, většina se nikdy nesplní". Ano, velmi citlivý film o dětských emocích, o skrytých touhách, přáních a snech. Ale také o smutném nepochopení mezi hluchoněmými rodiči a dcerou Larou. Tady bych chtěla vyzdvihnout naprosto vynikající vykony obou hereček, jak Tatjany Trieb, tak Sylvie Testud. Cesta k vzájemnému znovunalezení je někdy dlouhá a mnohdy protkaná bolestnými zkušenostmi. Byl to můj první film s Carolinou Link a už teď se těším na její další filmy, které musím po tomto skvělém zážitku určitě vidět.