Jeff, který žije s mámou

Tohle je opravdu spíše festivalový snímek. Rozhodně bych jej neoznačila za čistou komedii, spíš říznutou dávkou psychologického dramatu,... jako v životě. Velké masy ho rozhodně hltat nebudou. Z mého pohledu se jedna o velmi pěkný počin, na který musíte být v rozpoložení svobodné mysli a přijmout jednoho snílka, jednoho pesimistu a vzteklouna, jednu starostlivou matku, která bojuje sama se sebou a taky pár scén, které by mnozí z nás řešili v životě jinak. Nicméně každý člověk na tomto světě se může stát hrdinou. Snímek je o učení se z životních situací a od jiných lidí, toleranci, morálních hodnotách, znovunacházení i objevování a o hledání, o naplnění smyslu života. Všude jsou znamení. (06.08.2012)

Jeff (Jason Segal) i ve svých třiceti letech žije u mámy, a jediné čím se zabývá (kromě hulení dostatečného množství trávy) je to, že sleduje kolem dokola film Znamení a pak hledá znamení ve svém životě. Když mu jednoho dne zazvoní telefon, a v něm se ozve Kevin, Jeff v tom vidí znamení, které předurčí celý zbytek jeho života. A zrovna tento den tomu tak opravdu je - pro něj, i pro jeho bratra i jejich matku je tento den začátkem změny... Tak nějak se mi tento nezávislý filmeček trefil ideálně do nálady - nijak mne nic nebavilo, netěšilo a do toho přišla tato skvělá komedie, která prostě musí člověka pobavit. Tedy pokud člověk není nikterak velký rejpal, kterej ve všem bude hledat (znamení) nelogičnosti. Ale pokud budete tento film brát jako něco, co vás má hodku a půl bavit, budete stejně spokojeni jako jsem já. A možná je znamení, že se mi zrovna tento film líbil, a možná taky není. Prostě kdo chce hledat, najde. A kdo nechce, najde taky. Takže asi tak... (13.09.2013)

"Všechno má nějakej důvod!" Tak nějak nezávisle natočeno. O osudu, karmě nebo jen o touze po změně či činu. Od počátku mne zoomující kamera a především doprovodná hudba iritovaly a nic světoborného jsem od filmu nečekal, takže to byl jasný průměr. Bylo ale podivuhodné, že posledních pár minut naprosto změnilo můj přístup ke snímku. Nebudu spojlovat, takže jen závěrem: relativní nuda, méně stravitelná režie, zato klasický Jason Segel a stále kouzelná Susan Sarandon, k tomu dramatická a pro mě z části nečekaná emotivní pointa, sakumprásk plný počet, to byl můj pocit při závěrečných titulcích (a i ta muzika už mi přestala vadit :-) (20.11.2015)

O filmu jsem nic nevěděl a bůh ví proč jsem si myslel, že půjde o nějakou bláznivou taškařici. Naopak se jedná o typický, pomalý, podivný, americký nezávislák a podivném mladíkovi, který na konci snímku potvrdí to, že je vlastně úplně normální a dost možná má i zajímavý dar. Bohužel mi film přišel tak o půlhodinu delší než ve skutečnosti byl a řada scén byla dost o ničem a zbytečně děj protahovala. (01.07.2013)

V posledních letech se stává trendem, že hlavní hrdinové veleúspěšných fekálkomedií zavítají do vod nezávislé produkce doufajíce, že je na pár hodin budeme brát vážně, ba o nich dokonce začneme smýšlet jako o kvalitních hercích. Problém tkví v nevyhnutelné skutečnosti, že to nezávislé drama pokaždé končí jako uondaná vykalkulovaná slzopudná sračka a to se pak nemůžou divit, že je rovnou se zdviženým prostředníčkem posílám do kouta. Jenom pro pořádek, části, kdy si bratr s bratrem vyměňují psí pohledy a předhání se v srdceryvných prdellízačských projevech, balancují na hraně snesitelnosti, ale jakmile přijde na scénu Susan Sarandon se svou negroidní lesbickou obdivovatelkou a rozhodne se diváky utopit v patosu, tak už jednomu od příšerné noční můry neuleví ani mlácení tupým předmětem do oblasti spánku, věřte mi, zkoušel jsem to. Celý žvanec se navíc nachází ve zběsilé změti příšerného střihu a otravného zoomování, tak prokažte sami sobě laskavost a neprodávejte prdel tak lacino. (22.06.2012)