Jeff, který žije s mámou

příjemný indie příběh, o dovu bratrech, v podstatě outsiderech a jejich vyrovnávání se se životem, na který každý nahlíží trochu jinak. Je to docela vtipné a s odpovídající stopáží, která nestačí unavit. Citlivě natočený snímek, ve kterém se nekonají řádní velké dějiny ani akce, ale přesto se na to dobře kouká a člověk se i pobaví. Mě ten film oslovil, jestlipak to není nějaké znamení? (15.06.2013)

Trochu divný film, na první pohled alespoň. Ale ono to má svůj jasný důvod i pointu. Drama je sice přitažené za vlasy, nicméně vše dává svůj smysl a poslání filmu je splněno bez typických klišé, což je jen plus navíc. Z toho, na jakou blbost do vypadalo, vypadl slušný průměr s tím, že to ze židle nezvedlo, ale i tak překvapilo. (07.01.2016)

Tohle je opravdu spíše festivalový snímek. Rozhodně bych jej neoznačila za čistou komedii, spíš říznutou dávkou psychologického dramatu,... jako v životě. Velké masy ho rozhodně hltat nebudou. Z mého pohledu se jedna o velmi pěkný počin, na který musíte být v rozpoložení svobodné mysli a přijmout jednoho snílka, jednoho pesimistu a vzteklouna, jednu starostlivou matku, která bojuje sama se sebou a taky pár scén, které by mnozí z nás řešili v životě jinak. Nicméně každý člověk na tomto světě se může stát hrdinou. Snímek je o učení se z životních situací a od jiných lidí, toleranci, morálních hodnotách, znovunacházení i objevování a o hledání, o naplnění smyslu života. Všude jsou znamení. (06.08.2012)

"Popravdě jsem si během psaní scénáře neuvědomil, že z toho vyleze v podstatě detektivka. Až během natáčení jsme si řekli: "A do prdele, tohle je film s pevným soustředěným syžetem, který vyžaduje uvolněný a rozcuchaný improvizační styl." Je to jako když si ráno hodiny upravujete vlasy a pak je trochu rozcucháte, aby to vypadalo, že jste se s tím moc nepiplali. - Mark Duplass (28.06.2012)

Jestli na některé z vás ve filmu bylo málo sebevražd, incestu a transsexuálů, rozumím že se vám nelíbil. Pro mě to byl příjemný film, po kterém se z kina odchází s čistou hlavou a veselou myslí. Navíc ozvláštněn přítomností a krátkou diskusí se Susan Sarandon. Do kina se chodí většina lidí pobavit a ne trápit. Jestli se někdo vyžívá v intelektuální masturbaci, tak rovnou říkám, na tohle nechoďte. (07.07.2012)