vyfuk

[KVIFF 2021] Já jsem to asi přestal chápat. Nějaké post apo, které ani takové není, a spíše je to stěhování lidí ve stylu Vesničky mé střediskové, až na to, že nebude bazén na tři tempa, ale novi tata, co neni muj tata. Ti tvůrci si strašně říkají o to, že všichni musejí chápat jejich dílo od počátku do konce, i když je to nuda jako procházka v galerii bez obrazů. Tady jsem se vůbec nechytil. O to více mě asi štve, že jsem z filmu asi odešel před jedinou scénou, co za to stála, ale pokud jsme byli na stejném filmu, tak o tom vlastně dost pochybuji, že by to za to stálo. Ani ne o půlnoci bylo skoro zaděláno na spací momenty. Doslovně. Ono se s tím pracuje dost těžce, když to má být nějaký další díl pomyslné trilogie, která ale zároveň není dílem. Což je škoda, kdyby jo, tak by třeba začalo dávat smysl, proč ten film smysl nedával.

[KVIFF 2021] Té izraelské mládeži dost klove v lebedě. A to i v případě tvůrců. Film totiž začne dost  divným pokecem o potratech, které se poté přehoupnou na postavu, která s tím asi bude důležitá, ale nakonec i do konce filmu neuvidíme. Tak jako co? Poté už je to jenom s novými postavami, které se snaží najít sebe sama skrze budování vztahů a hlavně, co možná nejvíce propuštěného spermatu. Bylo to vlastně tak trochu porno zdarma, takže si nestěžuji, ale vytáhnout čabajku v kině plném lidí by nebyl dobrý nápad. Hlavně bych pak asi byl v samotném závěru označen za homosexuálního gerontofila. Z tohoto si nešlo vzít nic než porno zápletku, která navíc působí tak, že Izraelci neumí nakládat se svými těly a se svými vztahy, ale to neumí skoro nikdo a od toho jsou, aby se na to přišlo. Film s tímto pracuje dost opožděně a navíc tak nezajímavě, že i to samotné porno ze stránek 18+ by řeklo více.

[KVIFF 2021] Underground docela zafungoval. Bylo jasné, že to bude trochu zmagořelý film, který ale v první čtvrtině nabídne v celku dost gagů a vtipů, takže vlastně i zafunguje. Pár takových se postupně ještě objeví, i když je fakt, že v mnohem menší počtu. Na to, co se spíše dává větší důraz je nějaká snaha kritiky a dost nelogického chování s tím spojeno, kdy ani nevíme, jestli si černoši dělají prdel z černochů nebo je to nějak úplně jinak. I když v půlce filmu nějaký ten dobrý vtip překvapí, celé se to poté přehoupne do divné trapnosti a vágnosti, že to bolí. To, že film moc ani nemá rozzuzlení ani konec, už moc nepřekvapí, ale tak už to někdy bývá. Hlavně na letošním KVIFFu. Velmi super rozjezd nakonec skončil v dost divných končinách, které se nakonec ukázali být příběhově a kvalitativně o ničem.

[KVIFF 2021] Tady se hrozně někdo přepočítal. Původně film, který má historický kontext se ukáže jako příběh od kulatého stolu, což působí o to zajímavěji, ale myšlenky s nasazováním laťky od Krále Artuše ani nepřipadají v úvahu. Zde je jasné, že chceme být vážnější. O to více však nějaká gesta působí prázdně až nesmyslně. Poté, když už nás kamera tahá přes všechny borové háje a snaží se občas jen něco naznačit, tak už je to na pováženou. Tady někdo hlavně silně nezvládl princip toho jak se píše scénář, jelikož zde vidíme nějaké kapitolové rozčlenění, které by normálně fungovalo, jako v každém jiném filmu, ale tady nás to táhne z lesa do lesa a příběh se táhne jak covidová nudle z nosu. Pak už tam jsou jenom takové časové smyčky a vyhrávky, že z toho ke konci bolí. Nebyl dobrý nápad toto vidět ve dvě hodiny ráno, ale stalo se. S plynutím děje je na tom toho tolik špatně, že už člověka ani nenasere, že postavu mýtického rytíře ze středověké báje v Anglii hraje někdo s indickými kořeny, což je trochu  zmírněno, že Patel je dobrý herec. S tím, že jsem si dal i tu práci, abych našel jak Gawain vůbec vypadal a nikdo se moc o nebělosti nezmiňuje, jen abych nebyl chytaný za slovo. Král zasadí nějaké to sémě do kouzelných opasků, na kterém nechá kousek Salka a jede se dál. O kvalitě tohoto zpracování příběhu mluví asi samo o sobě jenom to, že na wikipedii se o tomto příběhu dozvíte více a co víc, že to i dává smysl. Přijde mi, že v tomto filmu někdo zapomněl na pointu. A tu najdete i v tom wiki článku. Tak, pardon.

[KVIFF 2021] Jehňohlavci, spojte se. Původně film začíná na temnou notu, která se poté přehoupne do typického ticha, kdy není potřeba moc, co říci. Jen rodit ovce a zabíjet ovce. A my dostaneme všeho. Dokonce i matkovražedné činy. Mohlo se mnohem víc dát na zřetel s určitou původní rodinnou ztrátou, která poté eskaluje k onomu twistu. Film je to nakonec i docela vtipný, což ale otázka, zda byl vůbec záměr, ale celé to působí dosti schizofrenním způsobem. Obecně vzato, to byla docela zábava, ale už jenom za ten opravdu na sílu přemyšlený konec bych střílel. Doslova.

[KVIFF 2021] V moment, kdy jsem viděl, že to dělal ten Tvrdej, tak jsem měl tušit průser. Ale dal jsem tomu šanci. Přeci jen, takovéhle téma nejde posrat. Evidentně jde. A jak, ty vole. To, co možná bylo myšleno v dobrém se ukázalo být slátaninou nějak na sebe navazujícně nenavazujících záběrů, ve kterých se nikdo moc neobtěžuje něco vysvětlovat. Což bych ani neočekával, ale tak nějak  bych spíše měl naději, že film se bude pokoušet něco sdělit. Už jenom za počáteční scéna značila průser. Doufal bych už kvůli ní, že Hornbach začne vyrábět vysavače. Tento film hodnotím tak jak ho hodnotím z jednoduchého důvodu. Do kina chodím snad od tří let. Dejme tomu, že od patnácti aktivně jako aktivně. A nikdy v životě za moji "kariéru" jsem neodcházel ani na záchod nebo obecně z filmu. Tento film byl můj první. A jediné,  čeho jsem litoval bylo to, že sem neodešel po první scéně.

[KVIFF 2021] To jsme se zapotili. Švéd točící v Polsku je docela slušný endemit. Škoda, že jeho film už takový moc není. Dlouhou dobu je vlastně otázka o čem film, tak nějak je a ani v samotném konci to není tak jednoznačné. Občas je to problém s rodinou (cením Marigolda), někdy je to zase stalking, odcizení od lidí na internetu... obecně v dnešní době docela aktuální téma, které však v tomhle případě je takové prázdné a film toho moc nakonec neřekne. Myšlenka dobrá, ale provedení se asi ztratí v historii.

Prvotně musím říct, že jsem si z nějakého důvodu myslel, že to bude seriál. Když člověk vidí výsledek, tak možná jen dobře. A nebo hůře. Mohlo se to totiž trochu více rozvést. Film je založený na principu anime, který z nějakého důvodu si libuje v explicitním násilí, které je typické i pro Zaklínače, ale i tak je zde spíše nějaká ta typická japonská forma nereálnosti až to bolí. A to někdy doslova. Poté je takové těžší, zda někdo dodržuje nějaký kanon nebo jiné dělostřelectvo, protože potvory, které člověk  už zná z knih nebo her vypadají občas jako dost prazvláštní paskvil. Příběh je někdy navíc děravý jako ementál, včetně toho, že moc nedává smysl přehoupnutí minulosti a současnosti. Celkově vzato má děj dosti super myšlenku, ale to napojení mezi sebou, snaha to nějak hodit do jiných a vyšších dimenzí z toho někdy dělá buřtguláš, do kterého někdo zapomněl dát ty buřty, ale!

Nejdříve je to v celku zvláštní. Zdá se vám, že to je příběh o tom jak je někdo nejlepší feťák v celém vojvudství. Čas ukáže jinak. I když na začátku mělo být asi větší znázornění na sportování. Zároveň Gierszał nebyl nikdy jeden z mých oblíbených herců, proto přesně mi na začátku seděl do pozice otravného sráče. O to více bylo překvapující, když příběh plynul dál, tak se to  dokázalo zlepšovat  i tím, že hlavní postava změnila svůj život a tím se změnilo vše. Asi jako ve výsledku učebnicový příklad toho jak udělat film až možná na ten trochu nedůrazný začátek, ale nic to nemění na silném příběhu, který perfektně ukázal životní vývin perfektním směrem. Škoda jen, že na konci filmu nebyla tečka za rodinnou motivací. Ta se trochu zbytečně ztratila.

Ze začátku silná skepse. Film totiž začíná skoro až po takové chaotické lince, která je od konce, ale zase ne od úplného konce. Poté to jsou hodně zvláštní způsoby  vyprávění. Jako třeba to, že do filmu vypravěčsky promluví Preiss, pak teda někdo  jiný, pak Táborský konstantně a podobně. Určité rozzaření rolí člověk pochopí, ale proč se tam nelogicky střídají jako na horské dráze. Obecně šlo dát více síly do vysvětlivek. Mnoho lidí ví, kdo je Pavel Taussig a hlavně Zdeněk Svěrák, ale je to mluva z pozice nějakých pseudo-autorit, kterým musíme věřit, protože tvůrci říkají. Zasvěceným to dává smysl. Ale takhle člověk, tam  může dát jakéhokoliv joudu a doufat, že nikdo neumí googlit. Ale to jsou vlastně i přes svou délku slabá negativa. Film si mě nakonec získal. Nakonec šlo o velmi plynulé vyprávění, během kterého postavy vstupují do příběhu, kdy je jich potřeba a zase odcházejí. Což v případě Voskovce, kterého dlouho nevidíme i asi zbytečně, je docela škoda. Pokud ale máme nahlédnout do geniality Jana Wericha a jeho života, tak jsme dostali  přesně to, co bylo potřeba. Konečně v rámci životů slavných a hlavně nepřekonaných jsme se dostali i k němu, což cením nejen z pozice fanouška.