Willy Kufalt

Jiří Krejčík obsadil Hanu Hegerovou do role Frony poté, co ji náhodou potkal na ulici. Oslovil ji, ačkoliv ani netušil, že se jedná o studentku herectví. ,,Zastavil mě na ulici a řekl, že by ho zajímalo, jak vypadám na plátně," vzpomíná herečka. (Zdroj: kniha Hana Hegerová - str. 34, autor Miroslav Graclík).

Cena boje za nového člověka (VIII.Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech).

Většinu písní napsali  autoři přímo pro film, s výjimkou písně "Znám křišťálovou studánku", kterou Hana Zagorová zpívala v televizi už o tři roky dřív - v pořadu Dostaveníčko v Průhonicích (1977).

Postava Lenského byla psána na tělo Karlu Gottovi, který ji odmítl. Poté režisér Podskalský uvažoval obsadit do této role francouzského šansoniéra Gilberta Bécauda, který ji přijal s podmínkou, že k složí hudbu. Ačkoliv netrval na vysokém honoráři (původních dvě tisíc franků snížil o polovinu), na Barrandově to zamítli s odůvodněním nedostatku financí.

Píseň "Až přijde déšť do trávy spát", kterou ve filmu zpívá hlavní hrdinka v podání Dagmar Veškrnové, nazpívala o dva roky později na své LP-album "S písní vstříc ti běžím" Helena Vondráčková. V jejím podání má pozměněný text a soutěžila s ní také na Festivalu filmových písní v Isntabulu.

Titulní píseň seriálu s refrénem "Copak ale... inu co...", která zní během titulků každého dílu, nazpíval herec Pavel Zedníček, který si v tomto seriálu také zahrál, v 5. epizodě "Potkat anděla".

Poté, co nevyšlo obsazení Roberta Redforda do hlavní role Nicka Cartera (Michal Dočolomanský), se uvažovalo také o Ladislavu Štaidlovi nebo o Jaromíru Hanzlíkovi.

Představení, na které si zajdou manželé Hacklovi v epizodě "Bílé linky", je Brechtova "Žebrácká opera" a píseň, kterou v něm zpívá Hans Klering, je titulní skladba "Mackie Messer" (v české verzi známá z podání Miloše Kopeckého).

Jedová chýše, ve které se scházívala pražská galerka, zloději, pasáci a lehké holky, se nacházela na pražském Větrově, na rohu ulic Apolinářská a Viničná. Už od 14. století patřilo okolí svatého Apolináře a nedaleká osada Rybník k místům, kterým se lidé v noci raději obloukem vyhýbali. Hospoda snad byla jedna z nejstarších, která ze středověku přežila až do dvacátého století. Údajně se zde občas zastavil král Václav IV., když se jel se svými kumpány povyrazit na svůj hrádek do Kunratic, neboť to měl z Pražského Hradu při cestě. Pověst hovoří, že i název hospody povstal z jeho návštěvy, kdy ve dvou hostech poznal nájemné vrahy, kteří se ho pokusili kdysi otrávit. Ztrestal je na místě. Poručil katovi, který ho na toulkách doprovázel, aby namíchal jed do jejich truňků. Oba traviči tak namístě jedem pošli. A od těch dob se zde říkalo v Jedové chýši.

Ve filmu si zahráli v menších rolích Josef Vinklář postavu inspektora Boušeho a František Filipovský postavu inspektora Mrázka - stejné postavy, jaké hráli i v seriálu Hříšní lidé města pražského (od r. 1968).

Jednu z Kalinových (Waldemar Matuška) dcer měla hrát Jitka Zelenková, což odmítla a dnes lituje. Postavu nakonec hrála Dagmar Veškrnová, ale pěvecké party za ní nakonec nazpívala přece jenom Zelenková.

Ve filmu se na pár vteřin mihne herec Zdeněk Svěrák, který se ptá, kde by v budově našel doktora Cimrmana. Jára Cimrman či Jára da Cimrman je fiktivní postava univerzálního českého génia, kterou vytvořili Jiří Šebánek a Zdeněk Svěrák. Cimrman se poprvé objevil roku 1966 v rozhlasovém pořadu „Nealkoholická vinárna U Pavouka“ v Československém rozhlase.

V 27.dílu "Rukojmí v Bella Vista", který se odehrává v roce 1970, zazní z pásky na pár vteřin píseň Karla Gotta "Kávu si osladím", která byla podle Supraphonu nahraná až v říjnu 1972.

Píseň, kterou si Liduška Zemanová (Ivana Andrlová) pouští a zpívá v 21.dílu "Pán ze Salcburku" je píseň "Ach, ta láska nebeská" v podání Evy Pilarové a Waldemara Matušky ze hry divadla Semafor "Zuzana je zase sama doma" z roku 1961.

Eva Pilarová po letech na film zavzpomínala: ,,Měla jsem v něm hlavní roli, což je legrační, protože nejsem herečka. Spisovatel Josef Ledecký tu roli napsal pro mě a já vždy před každou scénou jsem poprosila režiséra Jirku Menzela, aby mi přeříkal, jak to mám říkat, kde hlasem nahoru, kde dolů, zapisovala jsem si to do not. Ze začátku Jirka říkal, to přece nemůže fungovat, pak říkal, že to funguje a předříkával dobrovolně. Manžela hrál pan Přeučil, a ten mi v tom filmu dával facku, všechno tak prožíval, že mi ji ubalil takovou, že mi málem upadla hlava. Od té doby vždy když se někdy potkáme, přinese růži jako omluvu, toto se táhne až do dnešní doby."

V 10.dílu "Kaprova smrt" zazní hned dvě písničky. První "Ruka zákona" (někde uváděno také jako "Tři fleky krve") zpívá Josef Zíma, který je i ve filmu. Druhá má název "Šáhla jsem mu na zoubek" a nazpívala ji Věra Nerušilová, kterou ale v obrazu není vidět.

Jednu ze tří píseň, která v seriálu zazní, má název "Maruko" a v osmém dílu "Telegram z Neapole" ji zpívá Judita Čeřovská.

Titulní píseň "Zavři očka, zavři" za Josefa Langmilera, který ve filmu účinkuje, nazpíval Eduard Hrubeš.

V komparzu filmu si zahrál i otec herečky Jiřiny Bohdalové, František Bohdal.

Úvodní skladbu pod názvem "Píseň flamendrů" zpívají Miloš Zavřel, Hana Talpová a Michaela Černá. Ve filmu místo nich účinkují Stanislav Fišer, Jana Břežková a Elena Lindauerová.