Willy Kufalt

Snímek získal řadu ocenění, mimo jiné hlavní cenu na 16. mezinárodním filmovém festivalu v Moskvě. [Zdroj: filmovyprehled.cz]

Pracovní název filmu byl „Geometrickou řadou“. Konečný název Kopytem sem, kopytem tam byl zvolen na základě stejnojmenné básně z dílny Divadla Sklep. [Zdroj: filmovyprehled.cz]

Natočit scénář Ivana Kříže Škola otců původně odmítl režisér Jiří Krejčík. Sám Krejčík ale současně doporučil pro režii snímku Ladislava Helgeho, který s Krejčíkem pracoval jako pomocní režisér na filmech Svědomí (1948) a Frona (1954). [Zdroj: 25fps.cz]

Hlavní ženskou roli měla původně hrát Hana Hegerová, která jí odmítla pro pracovní vytížení. [Zdroj: aic.sk]

Josefa Abrháma do role Karla Čapka režiséru Skalskému doporučil Jaroslav Dietl, který měl psát původně scénář. [Zdroj: Stream.cz]

Po filmu Muž z prvního století (1961) se jedná o druhý snímek se stejnou představou budoucnosti, kde rok 1961 představuje mezník (první let do vesmíru), od kterého se počítá nový letopočet „po Sputniku“.

Hlavní ženskou roli operní zpěvačky Soni Landové, kterou nakonec hrála polská herečka Alicja Jachiewicz, nabídl režisér Dušan Klein původně Petře Janů. Tehdejší zlatá slavice odmítla.

Roli malíře Karla Purkyněho si Luděk Munzar zopakoval o tři roky ve filmu Paleta lásky (1976) - ve filmu o malíři Josefu Mánesovi, kde se jednalo o roli vedlejší.

Pěvecké party za Martina Štěpánka nazpíval Milan Chladil, za Alenu Vránovou Hana Talpová. [Zdroj: Filmovyprehled.cz]

Zdeněk Řehoř si zde zahrál stejnou roli velitele Armády spásy jako i v předchozím filmovém zpracování téže divadelní hry Františka Langera Obrácení Ferdyše Pištory z roku 1967.

Titulní písničku třetí povídky „To zavinil Bonifác“ nazpívala za Valentinu Thielovou herečka Jaroslava Adamová.

Režisérka Drahomíra Vihanová chtěla do filmu obsadit zpěvačky - sestry Marthu a Tenu Elefteriadu, které účast ve filmu odmítly. „Scénář obsahoval jednu scénu, o které nám bylo po přečtení jasné, že tohle není nic pro nás. Šlo o polštářovou bitku dvou polonahých dívek nahoře bez, která se měla odehrávat v hotelovém pokoji. A i když režisérka Vihanová argumentovala tím, že pokoj bude osvětlen jen spoře houpající se pouliční lampou, která sem tam hodí do pokoje štych světla, pro nás, cudné Řekyně, to bylo jasné ne,“ vzpomínala na promarněnou příležitost Martha Elefteriadu. [Zdroj: Martha Elefteriadu, Tena Elefteriadu - Martha & Tena dvojhlasně]

Film, který běží v TV v bytě redaktora Holana (Svatopluk Matyáš), je sovětský snímek Osud člověka z r. 1959.

Písnička „Bílý měsíc“, která ve filmu několikrát zazní v různých verzích, vyšla na desce v podání Yvetty Simonové.

Jaroslava Obermaierová (Blanka) cestovala do Karlových Varů den před natáčení z Bratislavy a přijela řádně unavena. Měla zařízené letadlo, které kvůli husté mlze neodstartovalo. Na place pak občas klimbala, ač ve filmu na jejím výkonu, plného komediálních scén, to není znát.

Natáčeno v Karlových Varech, exteriéry ze svatební hostiny pocházejí z Grandhotelu Pupp (ve filmu má hotel název Ambassador).

Postavu fotografa Pospíšila (kterého stvárnil Vladimír Salač) namluvil Otakar Brousek st.

Hudebník Felix Slováček je v titulcích špatně uveden jako Sedláček.

Když se připravoval tento film, počítalo se samozřejmě s účastí Oldřicha Nového v titulní roli. Jeden z hlavních představitelů, Jiří Suchý, se ale nesměl objevit před kamerou, a tak od projektu ustoupil i režisér Rudolf Adler. Vladimír Čech, který natáčení převzal, nepozval před kameru ani samotného Oldřicha Nového a film natočil v podobě, jak ho známe. Vznikla tak slepenina příběhu a ukázek z filmů Oldřicha Nového.

Ve filmu zazní celkem pět písní Petry Janů - "Koncert končí", "Příběh Gabriela", "Písnička", "Vabank" a "Jen jestli"... Všechny jsou z druhého alba Petry Janů "Exploduj!" (1980), z něhož ke všem písním složil hudbu i texty Otakar Petřian.