Willy Kufalt

Hazel (Jennifer Jones) je divoženkou žijící v shropshirských lesích koncem 19. století v Anglii. Miluje přírodu a zvířata kolem, včetně své lišky Foxy. Jednoho dne se seznámí s místním panošem Jackem Reddinem (David Farrar), který touží po sblížení s Hazel, jejich první setkání ale pro Hazel neskončí pozitivně. Hazel se zapřisáhá přírodě, že si vezme prvního muže, který si ji bude chtít vzít. Posléze se seznamuje s ministrem Edwardem (Cyril Cusack), do toho se však znovu setkává i s Reddinem...

Mladý negramotný rolník Ahmed Sab-El Fouli (Ahmed Zaki) žije na chudé farmě se svou matkou a věčně líným bratrem. Jednoho dne naverbuje do egyptské armády, která z něj má udělat vzdělaného a silného člověka. Na vojenském cvičišti se však ocitá ve společnosti samých politických vězňů a místo očekáváného morálního vzrůstu se mu dostává konfrontace se značně nelidským jednáním velitelů v čele s plukovníkem Tawfikem Sharkasem (Mahmoud Abdel Aziz), který vede dvojí život: Zatímco v soukromí představuje láskyplného otce rodiny, na vojenském cvičišti se mění v povyšujícího se mučitele podřízených...

Nezaměstnaní zlodějíčci s hereckými ambicemi Hugo (Jørgen Ryg) a Alfred (Dirch Passer) dostanou nabídku od svého starého známého Arthura (Preben Kaas), který si teď říká velký šéf a přichází s geniálním plánem na vykradení banky. Ta se nachází hned vedle veřejných toalet na kodaňském hlavním nádraží, přičemž jednu ze záchodových kabin a hlavní bankovní trezor s dočasně uloženým balíkem 5 miliónů dánských korun dělí pouze jedna tlustá zeď. Arthur pro své kumpány připraví detailně načasovanou akci, v rámci níž budou pánové rozptylovat pozornost postarší toaletářky (Lily Broberg) a přicházet na toalety mj. v nejrůznějších kostýmech, převlecích a profesích...

V den Svatého Valentýna je v jedné z pařížských čtvrtí postřílena smetánka boháčů a levicových intelektuálů, která prováděla sexuální orgie s nezletiletými dívkami. Policii, která z důvodu stávkování pošty nedostala včas důležitý varovný anonym, se brzy v čele s komisařem Verdierem (Henri Poirier) podaří vypátrat jednoho z členů teroristické skupiny, který si říká Virgile. Mezitím se po třech letech do Paříže vrací Virgilův bratr Vincent (Jean-Pierre Mocky), houslista a zloděj šperků v jedné osobě, s cílem prodat lup a navštívit bratra. Během dlouhého pátrání po svém bratrovi se Vicent proti své vůli stává aktivní součástí teroristického dění v Paříži... Jeden ze zásadních filmů francouzského undergroundového režiséra Jeana-Pierra Mockyho, který v Sólu zároveň poprvé ve svém snímku ztvárnil i hlavní roli, odráží napjatou politickou situaci ve Francii po velkých studentských bouřích v květnu 1968.

Michel Dolannes (Jean-Pierre Mocky) pracuje jako redaktor v novinách. Jednoho dne se nepohodne se svým nadřízeným Thomasem (Michel Galabru), který odmítá vytisknout jeden z Dolannových článků, protože by mohl vyvolat obrovský skandál několika lidem včetně Thomasových přátel. Dollanes rezignuje, rozhodne se podat výpověď a rozjíždí svůj vlastní týdenník „Le Cosmopolite“, v němž odhaluje nejrůznější tajné aféry ze světa politiky, kultury či sportu. Jeho týdenník získává velkou pozornost čtenářů i představitelů mocenských orgánů. Svým počínáním se Dolannes řítí do obrovského nebezpečí v rukou nepřátel, jejichž pomsta nenechá na sebe dlouho čekat... Režisér Jean-Pierre Mocky, jenž zde ztvárnil také hlavní roli, natočil jeden ze svých nejúspěšnějších filmů podle románu Horace McCoye, vydaného poprvé v roce 1937, přičemž původně americkou předlohu zasadil do současné politické atmosféry ve Francii.

Jérémie (Michel Serrault), aktuálně zaměstnanec sociální pojišťovny, utrpěl v dětství na hodině klavíru šok, když moucha přistála na velkém výstřihu učitelky. Při pohledu na stejně divoký výstřih jedné klientky se mu vrací po letech trauma z dětství, které v noci začne překonávat škrcením velkoprsích žen. Raymond (Michel Galabru) je obchodník s lihovinami propadlý hazardu, který se neúspěšně snaží vymanit ze svých dluhů, nicméně jeho žena Evelyn rozvod odmítá. Osudy těchto dvou mužů se spojí, když Raymond přichází za Jérémiem s neobvyklým návrhem. Je tu ale ještě starý trafikant Zizi (Michel Simon), který má za sebou temnou minulost, a spousta dalších podivných postav, které se scházejí v řecké restauraci vedené neodhaleným zločincem... Jean-Pierre Mocky natočil stylizovanou černou komedii s výrazně surrealistickým nádechem, v níž v rozmezí 48 hodin sledujeme volně propojené osudy několika postav zamíchaných do pařížského podsvětí.

Abraham Azulai (Shaike Ophir) je policajtem v Jaffě, starobylém přístavním městečku v Izraeli. Při výkonu profese pravidelně doplácí na svou příliš dobrosrdečnou povahu a marně čeká na povýšení, naopak jeho nadřízení ho touží poslat do předčasného důchodu. Jaffské podsvětí, které tuší, že s odchodem Azulaia zároveň skončí pro místní zločince staré dobré časy, se rozhodne přispěchat na pomoct a vystrojí nečekaně velkou akci... Jedna z nejpopulárnějších izraelských komedií 70. let minulého století se dočkala přestižní nominace na Oscara v kategorii nejlepší neanglicky mluvený film a ve stejné kategorii rovněž získala ocenění v podobě Zlatého glóbu.

Tři povídky plné ironie a romantiky zfilmoval v roce 1942 pro Hollywood legendární francouzský režisér Julien Duvivier. První příběh vypráví o nešťastně zamilované Henriettě (Betty Field), která je nespokojná se svým ošklivým vzhledem a využije tak nabídky starého pána v podobě bílé masky krásy, v níž se vydává za mladým studentem na ples... Druhý příběh vychází z povídky „Zločin Arthura Savila“ o Marshallu Tylerovi (Edward G. Robinson), který se při věštění z ruky dozví, že v blízké budoucnosti má někoho zavraždit. Marshall chce mít tento svůj hřích co nejdřív za sebou a rozhodne se neodkladně jednat... Třetí povídka se z velké části odehrává v prostředí cirkusu: artistu Paula Gaspara (Charles Boyer) pronásledují sny o pádě při svém kaskadérském kousku, což negativně ovlivní jeho výkon. Onedlouho se rovněž setkává se svou vysnívanou dívkou (Barbara Stanwyck), která na něj chystá nemilé překvapení...

Film začíná 1. září 1939 v chlapecké škole v Manchesteru, kde si žáci pod vedením učitele nacvičují evakuaci v případě vypuknutí války. Záhy na to se z rozhlasu dozvídáme zprávy o vypuknutí 2. světové války. Vláda Spojeného království se rozhodla evakuovat tisíce dětí do bezpečnějších míst, převažně na venkově... V televizním snímku slavného britského režiséra Alana Parkera, natočeného podle autobiografické knihy Jacka Rosenthala, sledujeme zážitky dvou takových chlapců, kteří po evakuaci musí čelit novým podmínkám, v novém prostředí včetně cizí rodiny.

První filmová adaptace sci-fi románu Stanisława Lema Solaris, z níž pak vycházel při natáčení nejslavnější verze (z roku 1972) i režisér Andrej Tarkovskij, vznikla v podobě dvoudílné televizní inscenace pro SCTV v roce 1968. Veškerý děj se zde odehrává v prostorách kosmické lodi, kam přichází ovdovělý psycholog Kris Kelvin. Jeho úkolem je vyšetřit nedávnou sebevraždu lékaře, který stejně jako jeho kolegové z posádky, doktoři Snaut a Sartorius, oplýval podezřele nezvyklým chováním. Záhy na to se zde Kelvin setkává se svou ženou Hari, která před pár lety rovněž dobrovolně odešla ze světa a s níž v kosmickém prostředí po letech opět prožívá milostný románek. Vědecké okolnosti naznačují, že přítomnost Hari je ve skutečnosti úkazem nadpozemských rozměrů záhadné planety se schopností oživovat a zhmotňovat návštěvníkům jejich dávné vzpomínky. Kelvin je odhodlán opustit Solaris a začít žít se svou ztracenou a znovunalezenou ženou, jeho kolegové mu však naznačují, že odchod z planety může mít pro Hari coby mimozemskou bytost tragické následky... Autor předlohy S. Lem nebyl s touto adaptací spokojen, protože, jak sám prohlásil, jeho cílem nebylo psát o lásce a erotice ve vesmíru, na kterou se tvůrci inscenace zaměřili a vedle toho značně omezili filozofické aspekty díla.

Film německého režiséra Volkera Schlöndorffa vypráví příběh podle skutečných událostí z dvacátých let 19. století, kdy se osm sedláků rozhodlo za pomoci ozbrojeného doprovodu přepadnout poštovní vůz s víc než 10 000 zlatkami. Získaná kořist se má stát jediným prostředkem záchrany početné rodiny Geizů z Kombachu z obrovské sociální a materiální bídy. Poštovní vůz převážející daně do banky přechází pravidelně každý měsíc během své dlouhé cesty temným opuštěným lesem. Po několika neúspěšných pokusech, kdy sedláky zradí čas nebo špatné počasí, dojde k plánovanému loupežnému přepadení. Místní kriminalisté bojují s nedostatkem důkazů, nezbývá jim než vyslýchat svědky po vesnicích a čekat, až se někdo z pachatelů neplánovaně prozradí. Zdá se, že zbohatlým nevolníkům nic nestojí v cestě utéct s lupem za hranice, jenomže v jejich nitru se již před prvním krokem ozývá náhlý stesk po rodné hroudě...

Barevný klipový recitál Hany Zagorové z roku 1978. Zazní v něm 10 písní:

1. Melodram
2. Jsou v blátivý cestě koleje
3. Zdá se
4. Nevím
5. Tam, kde sokoli létají
6. Sám jsi šel
7. Baron Prášil
8. Závrať
9. Kapky
10. Honey

DVD výber zo Supraphonu, ktorý obsahuje to najlepšie z klipov ČT od roku 1960 do 1969. Výnimku z tohto pravidla tvorí duet Ireny Kačírkovej a Josefa Beka Dáme si do bytu (1958), prvý videoklip v Československu aj vo svete.
Viacero piesní pochádza z relácie Album Supraphonu (napr. Babeta, Jipi jou, Je krásné lásku dát, Lékořice, O nás dvou). Tieto častokrát nie sú zachytené celé a sú preto zaradené do piatich zostrihov, ktoré sú rozmiestnené pomedzi ostatné piesne. Vo výbere nájdeme známe hity (Motýl, Loduá se půlměsíc, Láska bláznivá, Čekej tiše) i zaujímavé rarity (Já chtěla žít, Hvězda na vrbě, Den žen). Nechýbajú ani filmové ukážky, ako napríklad bonus Karola Kopeckého Schody do nebe alebo klipy z hudobného seriálu Píseň pro Rudolfa III. (1967) (Modlitba pro Martu, Naděje).

Zoznam skladieb:
1. Jiří Suchý - Babeta (1965)
2. Karel Gott - Láska bláznivá (1969)
3. Sestřih písní 1: Helena Vondráčková - Pátá (1965); Edita Štraubertová - Zlaté střevíčky (1965); Milan Drobný - Ztrácím svou lásku (1967); Karel Gott - C´est La Vie (1967); Golden Kids - Den žen (1967)
4. Hana Zagorová - Já chtěla žít (1969)
5. Yvetta Simonová - Chviličku spát (1964)
6. Jana Malknechtová + Jiří Jelínek - Motýl (1963)
7. Karel Černoch - Zrcadlo (1969)
8. Václav Neckář - Lékořice (1967)
9. Karel Gott + Milan Chladil - Je krásné lásku dát (1964)
10. Sestřih písní 2: Helena Blehárová - Š-Š-Š (1967); Yvonna Přenosilová - Mě se líbi Bob (1965); Naďa Urbánková - Skála (1967)
11. Miloš Kopecký - Mackie Messer (1960)
12. Irena Kačírková + Josef Bek - Dáme si do bytu (1958)
13. Eva Olmerová - Čekej tiše (1969)
14. Milan Chladil - Jipi jou (1965)
15. Judita Čeřovská - Malý vůz (1964)
16. Sestřih písní 3: Marta Kubišová - Loudá se půlměsíc (1965); Yvetta Simonová + Milan Chladil - O nás dvou (1965); Karel Gott - Adresát neznámý (1964)
17. Waldemar Matuška - Jó, třešně zrály (1963)
18. Naďa Urbánková - Naděje (1968)
19. Pavel Šváb + Bohumil Straka - Hvězda na vrbě - (1965)
20. Karel Hála - Hádej, Matyldo (1969)
21. Josef Laufer - Malé šípy (1969)
22. Sestřih písní 4: Josef Zíma - Gina (1964); Eva Pilarová - Já do hry dávám víc (1967); Lilka Ročáková - Bylo léto (1967); Karel Gott - Bum bum bum (1967); Karel Hála - Dejte mi pár okovů (1967)
23. Yvonna Přenosilová - Boty proti lásce (1967)
24. Edita Štraubertová - Dominiku (1964)
25. Milan Chladil - Chtěl bych mít kapelu (1962)
26. Sestřih písní 5: Václav Neckář - Ša-la-la-la-li (1967); Pavel Novák - Malinká (1967); Marta Kubišová + Helena Vondráčková - Oh, baby, baby (1967); Waldemar Matuška - Tulák se vrátil do San Francisca (1967); Karel Gott - Lady Carneval (1968)
27. Helena Vondráčková - Vzdálený hlas (1969)
28. Marta Kubišová - Modlitba pro Martu (1968)
BONUS:
29. Karel Kopecký - Schody do nebe (1965)