Ďábelské líbánky

Takový malý filmový důkaz o tom, že ani v období české Nové vlny se netočily jen samé filmové skvosty a že kvalitní herecké obsazení ještě nutně nemusí znamenat kvalitní film. Zdeněk Podskalský zfilmoval námět manželské herecké dvojice Vlastimil Brodský a Jana Brejchová, které do své komedie také obsadil...a bohužel jen potvrdil, že to byl takový Zdeněk Troška své doby...(který točil především ,,pro diváky"). Místy hodně laciné, místy bez humoru, on ani sám scénář není bůhvíjak nosný a silný - připomíná mnohdy ozvěny dobově populární české crazy komedie a spoléhá především na obsazení osvědčených tváří, které zřejmě všechno zachrání... Mnohé se jim ale zachránit nepodařilo... Zdeněk Podskalský však někdy dal vzpomenout i na to, že natočil i geniální filmy (Světáci, Bílá paní...) - aluze na modrpartu rady Vacátka (pánové z ,,pětky", Mrázek a Bouše, se osobně ve filmu také objevili), reflexe politických procesů padesátých let (,,dostanete provaz, ale než vás rehabilitují, budete již dávno z kriminálu zpátky...") či hudební stránka filmu s několika ,,živými" písněmi Václava Neckáře. Ďábelské líbánky zkrátka nejsou až tak úplně ďábelské, jak by se podle doby vzniku a hereckého obsazení dalo čekat... (27.12.2007)

Kromě půvabů Jany Brejchové (v jedné scéně dokonce letmo odhalí prsa) to už dnes nemá moc co jiného nabídnout. Dějově je to zcela nesmyslné, a co je nejhorší, i dost nudné, a když si k tomu vezmu ty Neckářovy otravné hudební vložky, jen se utvrzuji v tom, že kdybych to i nadále neznal, o nic bych nepřišel. (15.05.2023)

Normalizační krejzy komédie. Jak jen odlákat myšlenky porobených od těch Ivanů, co jim parkujou svoje pásáky na zahrádce? Zaměříme se na problematiku partnerských vztahů, to snad ještě můžem...Určitě jsou v dílku hlušší místa, ovšem na to kálí Azorek. Další důkaz toho, že před pár generacemi se lidé mohli pobavit u kvalitnější porce zábavy, než je frk za kilčo nebo Krampol ještě není dokonaný (bohužel). (03.06.2012)

"Za deset minut o samotě tady dám deset minut o samotě kdekoli." Pánové, nežeňte se. Ďábelské líbánky můžete brát jako další varování. :-) Jaroslav Dietl a Zdeněk Podskalský nechali na chvíli stranou komunální satiru a zkusili štěstí s crazy komedií. Na úroveň králů žánru Macourka, Vorlíčka a Lipského se sice nevydrápali, ale v kontextu jejich vlastní tvorby je to jeden z vrcholů. Je tu trochu problém s udržením jednotné míry nadsázky (třeba sci-fi prvky ze začátku filmu se později ukážou jako bezúčelné a nepodstatné, stejně tak návštěva pánů Boušeho a Mrázka ze seriálu o Hříšných lidech), ale sranda to tedy rozhodně je! A to neobyčejně cynická. Už jen obsazení Jany Brejchové do veskrze záporné role (když pominu její tendence v Zabil jsem Einsteina, pánové!) je něco nevídaného, a co teprve ty dialogy! Vynikající je i kuriózní spojení Libíčka a Jiráskové jako popleteného kriminalisty a jeho sarkastické pravé ruky. Polozapomenutý klenot české komedie, originální a s humorem černým jako peklo. 80% (03.01.2006)

Dějově fantasmagorie trošku ve stylu Čtyři vraždy stačí drahoušku, i když zde se k tomu ještě přidává několik  pěkných hudebních scén (včetně titulního hitu Václava Neckáře "Láska má") Každopádně Dietl s Podskalským mě velmi pobavili, když do jedné z úvodních scén loupli inspektory Boušeho a Mrázka (samozřejmě včetně jejich představitelů) ze slavných Hříšňáků. Vynikající je i kriminalistická dvojice v podání Jana Libíčka a Jiřiny Jiráskové. (25.04.2022)