mchnk

Rapující pankáči a jeden z jejich nejslavnějších počinů.

Naprosto jednoduchá, ale přitom tak zásadní filmová revoluce. Revoluce v podobě krátkých holčičích vlasů, všemožných tanečních kreací, ale hlavně velký generační skok. Tuctový obraz jednoho nemotorného panice, který si se svou povahou neporadí ani v zaměstnání, na zábavě či na rande. Neporadí si s ní ani doma, kde je vystaven nekompromisním životním radám a moudrům svého otce a přikyvující matky. Jedinečná přirozenost postav, vynikající režie, dialogy a samozřejmě naprosto výborné skladby. Dokonalost dolaďuje Čeněk Semerád, a jeho nádherně rozfázované alkoholové opojení. Zlatá šedesátá ala Miloš Forman.

Vynikající, možná životní, příležitost pro několik zúčastněných. Jedním z nich je samotný režisér, který může tento film považovat za vrchol své režijní dráhy. Poté samozřejmě herci. Lucie Zedníčková zde dostala skvělou příležitost, kterou jí naposledy poskytl Tomáš Vorel ve filmu Kouř , také dvojice matka a syn - Jana Synková a Petr Vacek - kteří se v porevoluční kinematografii prezentovali zcela jinak než zde, a hlavně skladatel a příležitostný herec Miroslav Kořínek, zde má asi nejdelší text v celé své herecké kariéře. I určité nedocenění talentu skvělé herečky Jitky Molavcové, zde má svou lehce kompenzační a naprosto vynikající pasáž, ve které herečka prokazuje výbornou komediální polohu v několika vteřinách. Havelka a ostatní jsou ostřílenými herci, kteří mně přesvědčili i v jiných snímcích a Oldřich Vízner si svojí roli nepochybně a viditelně užil.

Překvapivě skvělá režie a poměrně věrohodný a kvalitní výkon Jana Dolanského, který dolaďuje samozřejmě Viktor Preiss. Detektivní příběhy mají jednu nevýhodu, jejich efekt funguje pouze při prvním zhlédnutí. Klasická otázka "kdo je vrah" se pomalu odkrývá a příběh se vrací do počáteční rybářské pohody.

Taková zábavná fraška o jednom zbožném kostelníkovi, který by rád, ač je sám velký hříšník neboť na jeho duši leží velká lež, pomáhal jiným hříšníkům k očistění. Vesnice, kde se chtějí všichni upřímně polepšit, je jako stvořená pro faráře tohoto typu. Komediální rovina filmu je základem kvality, nechybí absurdní výjevy (stavění rozhlasu, nebo stále uniformovaný Jan Schmid) výborné dialogy kantora s farářem a samozřejmě jemné zamotání děje, ať je to fraška se vším všudy. Evald Schorm si mě absolutně získal svojí povídkou Dům radosti se sbírky Perličky na dně od té doby, je pro mě vlastně povinností vidět z jeho tvorby co se dá. I po dalším filmu však zůstává ona povídka na mém pomyslném vrcholu kvality E.Schorma.

Touha po svobodě vs. upřímná a bolestivá pomoc křesťanstva ku spasení. To vše pod taktovkou mistra Švankmajera. Naprosto ukázkový diktát, jak se má točit krátkometrážní snímek.

Film, který není možné sledovat s dabingem, prostě ne. Stačí si přečíst naprosto zcestný a nesmyslný oficiální text. Nedej přírodo, aby podobný individuum film překládalo. Tohle není film pro široké české publikum, které ho nepochybně řadí k další nesmyslné zhulenosti s primitivním scénářem. Meth & Redman mají jedinečný štyl, jejich projev je naprosto přirozený, hrají přece sami sebe, nehrají si na někoho jiného, užívají si to, hulí a jedou svou skills. Jejich slang je pro znalce a posluchače naprostá slast, pro ostatní velmi dobrá rozcvička angličtiny. Nigga humor, který bych přirovnal k filmům Nevyhrožuj či CB4 i legrace bez hranic. Crazy sranda má ovšem stále jistou úroveň a příběh je pro mě naprosto v pohodě.

Rozhodně nejlepší byl Zip :)

Paní režisérka Plívová-Šimková měla neobyčejný cit pro dětský film, který nádherným způsobem využila i v tomto krásném, poklidném snímku. Obraz doby je naprosto věrohodný. Chudí kluci Budařů, pomáhající pašerákovi, proti, z počátku, zlému synkovi bohatého hospodského. Překrásné prostředí je ovšem, z hlediska filmařského, velmi nepřátelské. Na filmu se ovšem drsné podmínky, za kterých se točil, neprojevily, a proto tu máme, v doprovodu krásné skladby Petra Hapky, jedinečný dětský, ale i dospělácký film, který naštěstí není tolik przněn komerčními televizemi. Film vlévá klid a pohodu (nejen) do dětských duší a je i morálně poučný. "Copak nevíš, ty chytráku, že bez kořalky se obejdu? Ale že bez pašování by půlka Krkonoš chcípla hlady?!"

Film, nadprůměrně nabitý trefnými hláškami, které zapříčiňuje vytříbená mluva zúčastněných studentů, i stejně výstižnými hudebními texty. Film, který má velmi silnou vypovídající hodnotu. Film, proti kterému jsou Renčovi Rebelové, až neuvěřitelně směšnou záležitostí. Vladimír Pucholt si ponechává svou komediální tvář, která perfektně kontrastuje s jeho tváří rebelskou, vzpurnou, ale i naprosto upřímnou a zamilovanou. Samotář, kterého nikdy nevidíte s ostatními a hloubajícího o nesmyslech, je zde postaven proti kryse s poctivou fasádou. Do toho přidáme ještě takovou malou, tlustou, co má tatínka u dráhy a máme tady teenagerskou love story ze 60tých let, kterou tato generace nemohla prožít nikde jinde, než na pionýrském táboře, lyžáku, či povinné chmelové brigádě. Výborné melodie, naprosto precizní režie, různé agitaci parodující výjevy - FILIPOVA METODA, NÁŠ VZOR! A vůbec celková atmosféra snímku je mimořádná. Upřímná a čistá láska vs. nekompromisně smýšlející učitelský sbor, plně odrážející svou dobu "Já to beru soudružko, až na tu hanbu a opovržení..." Love story se mění v nelehké drama a konec je naprosto otevřený. Vstříc dalším zítřkům, které předznamenaly Pražské jaro a jeho bohužel krvavou dohru. Ojedinělý a výjimečný film.