Adam Bernau

Temný pohádkář Lynch v plné síle. Jsem sice čistokrevný heterosexuál, ale u tohoto filmu jsem se zamiloval do Nica Cage (vydrželo mi to ještě u Leaving Las Vegas; u dalších filmů jsem se zase odmiloval).

Už tomu rozumím. Sága o vítězství multirasového lidstva nad důsledky vlády bílé elity je u konce. Oba bílí hrdinové se obětovali pro šťastné zítřky a tak divák konečně může být přestat trápen myšlenkami a vychutnat si klasickou bezduchou bojovku, která tady zabírá snad půl filmu. Transformeři pálící do rojících se mechanických chobotnic mě opravdu neoslovili.

Je tam ještě mnoho zajímavých motivů, ještě se dá věřit, že stojí za to dozvědět se, jak to vlastně je, ale celkem to na mě působilo dojmem sice krásné a působivé, ale přece jen prázdné přehlídky "akčních" scén, parazitující na nosné myšlence prvního dílu. Když to ale hodnotím v rámci všeho, co jsem tak z podobných žánrů asi viděl, tak je to pořád elitní film - to musím uznat.

Každopádně z filmů, které jsem viděl jen jedinkrát v cca 15 letech, si z žádného jiného nepamatuju tak živě některé scény.

Ano, průměrný seriál pro děti (které už dnes ovšem začínají šedivět), nic moc. Ale jako šohaj z jihovýchodní Moravy oceňuji alespoň částečnou autentičnost v nářečí a celkovém koloritu - to nebývá zvykem. A potom: nedávno jsem náhodně zhlédl jeden díl (poprvé od dětství) - jak ta jedna stopne auto a on je to nějaký zloděj, co chce ujet do Rakouska. Proč to říkám? Protože v tomto díle je nejdelší akční automobilová honička, jakou jsem kdy viděl !!!

Klady: Roden, příběh a krásná šoustačka v márnici. Snad ještě Dlouhý, ale jeho talentu je na tak hloupě černobílou postavu (pokrytecký vilný kostelník) škoda. Celkově zklamání. Hezky se na to dívá, ale na to, že má jít o psychologické drama, je to celé hrozně plytké, postavy jsou nepřesvědčivé. Pouze můžeme tušit zajímavost, sílu a hloubku knižní předlohy (kterou neznám, takže netuším). Třeba u klíčové postavy hrobníka by mě zajímalo, jestli je to takový ubožáček a dement už v knize nebo až tady ve filmu (a jestli ho takového chce režisér mít, nebo ho jen já tak vidím). Pokud jde o Hlídačovu ženu, tak vůbec netušíme, kde se berou zvraty jejích postojů a chování. Jistě, je to postupující frustrace ze soužití s psychicky narušeným Hlídačem, ale o jejím vnitřním vývoji nevíme nic - vždycky se z ničeho nic změní ve svůj opak (neřekl bych ovšem, že na vině je její představitelka). Pouze dva silné momenty (krom už zmíněné scény v márnici): Když se Hlídačovi náhle vrátí sluch a v závěru, když ho navštíví jeho "Osud" - ale tato scéna je tady úplně přebytečná, proto paradoxně jen podtrhuje plytkost celého filmu. Dává však tušit, že knižní předloha možná stojí za to a asi si zasloužila kvalitnější zpracování. Když shrnu všechny své dojmy, tak myslím, že pokud si tento režisér (Renč) uvědomí, že na "hluboké" filmy nemá a bude se napříště zaměřovat na filmy stavějící na povrchové obraznosti, můžeme se od něj dočkat kvalitních děl.

Plno mých oblíbených herců, ale... Ještě blbější než blbé francouzské komedie. A takové lživé lezení do zadku "dobrému českému lidu" jsem snad nezažil ani v nejhorších komunistických škvárech.

Tento film jsem viděl jen jednou a už ho nemám v čerstvé paměti. Od začátku pro mne mělo význam, že se jedná o Kunderu, jehož dvě (jiné) knihy jsem kdysi četl a považuji za hluboké a vynikající (shodou okolností jsem obě viděl i jako film). Druhým velkým očekáváním bylo, že Američané natočili film o Čechoslovácích, odehrávající se v Československu, podle předlohy Čechoslováka. A mohu konstatovat, že v prvém ohledu (Kundera) jsem nebyl zklamán (ačkoli konfrontace s originálem by asi nevyzněla pro film nejlépe) a v druhém (Amíci o nás) jsem byl velmi příjemně překvapen. Cítil jsem se v tom "doma". Bylo poznat na celkovém vyznění i na různých drobných detailech, že se tvůrci snažili skutečně autenticky vystihnout prostředí, v němž se příběh odehrává. V různých věcech to samozřejmě neladilo (např. hlavní hrdina nepůsobil zrovna dojmem Čecha), ale tím líp: je to americký pohled, nemá to kopírovat pohled náš. Jen při té scéně ve venkovské hospodě tvůrci dost kýčovitě ujeli. Tady asi chtěli vystihnout "bodrost venkovského lidu" a výsledkem bylo, že jsme se najednou ocitli někde na Balkáně říznutém prvorepublikovou atmosférou. Taky mi v průběhu vadily těžko uvěřitelné drobné "instruktážní" dialogy, které asi mají amerického diváka poučit o politickém pozadí. Dost jsem nechápal z toho prasete, co Landovský s sebou všude tahá, ale to si snad filmaři nevymysleli. Celkově moc hezký film s dosti velkorysou (a zvládnutou!) koncepcí.

Zřejmě je tady několik homolkářských táborů: Většina považuje Ecce homo za nejlepší a dále se dělí podle toho, zda nejhorší je Hogo fogo nebo Tobolka. Jiná část považuje za nejlepší Tobolku. Zajímvé je, že nikdo nepovažuje za nejlepší Hogo fogo. Nuže mé pořadí: Jednička, Dvojka, dlouho nic, Trojka. První díl (Ecce homo) je nejlepší prostě proto, že je nepřekonatelný. Druhý díl komediálně na genialitu prvního nedosahuje, zato jde hlouběji - podle mne vynikající pokračování, které se nesnaží jedničku trumfnout nebo kopírovat, ale využívá ji jako základu pro další pohled. V této tendenci pokračuje i trojka, která jde ovšem místo do hloubky do šířky. Rozšíření záběru je zde však zaplaceno velkým úbytkem síly vyjádření. Už to není ono. Hlavní zádrhel je asi v tom, že se tady tvůrce snaží skloubit vícero pohledů (klasičtí Homolkovi, formanovský pohled na vedoucího ubytovny, směšnost a zoufalost socialistické rekreace, splečenská taškařice o rodinách svářících se o pokoj) a moc se to nedaří. Také výskyt populárních herců (Janžurová, Hrzán) myslím filmu spíš uškodil. Čímž nechci říci, že by se mi nelíbili, ale s nimi už je to prostě v takové laciné poloze, vytrácí se autenticita. Tobolka jakoby reprezentovala přechod k průměrným až hloupým komediím 70. let, ačkoli stále ještě stojí nad nimi. Nejhorším šokem byla otřesná písnička zpívaná Karlem Černochem při úvodních titulcích - to se Papoušek musel zbláznit. Naštěstí už to pak nebylo tak strašné, jak jsem očekával. Atmosféra socialistické rekreace opravdu nemá chybu a Homolkovi jsou pořád Homolkovi. Možná je škoda, že tam nedostala víc prostoru dvojice Smoljak s partnerkou.

Mimořádně nadhodnocený film, ovšem i mou vinou. Příjemná béčková komedie. I když motiv "zkušební" předsvatební cesty je docela vtipný, celá tahle roztomilůstka stojí a padá s Abrhámem a (hlavně) Šafránkovou, kteří jsou prostě nádherní. Čtyři hvězdičky si to nezaslouží, jedná se však o snímek, který z těžce identifikovatelných příčin miluji. Vyvolává ve mně nesmírně příjemný pocit. Asi díky tomu fíglu, že stačí, abych se jako divák ztotožnil se sympatickým Abrhámem a získám neochvějnou, v "těžkých zkouškách" neporaženou lásku krásně romantické Libušky Šafránkové (která ovšem "sežene i drezínu"). Pak ta blažená výletnická atmosféra z roku, kdy mi bylo šest. Především jsem ale tento film v těch svých šesti letech viděl a bylo mi při tom moc dobře (přestože jsem ho částečně prožíval jako drama), z čehož zůstala jen mlhavá vzpomínka na něco velmi příjemného. Když jsem ho nyní, po více než čtvrtstoletí, konečně objevil (a zjistil, že Kolářová s Hanzlíkem se mi tam přimotali odjinud), kupodivu zafungoval přesně dle libé vzpomínky. (Pro sběratele kuriozit: Smoljak, Svěrák, Gerendáš a jiní.)