Adam Bernau

!?

humanitní

40

:

1986

Snad se doslechla, že už se mi o ní nezdá

jistě jen proto vešla do mé sluje

odloživši svou tvářnost takže

někdo nehodný by ani nepoznal

bohyni.

S půlnocí odešla

provázena temným stínem

a sotva jsem usnul až

do probuzení opět

byla se mnou.

o

:

:

?

!!!

??

Dnes ráno spatřil jsem hirnlego

V tomto životě už podruhé

Popřála dobré jitro a zasmála se

Než jsem pochopil, kdo to je a kde vlastně jsem, byla pryč

Brýle jsem měl dosud nenasazeny

a tak

na její podobu se mě neptejte.

...

Mr.Apache (09:18): Ne, vážně. Neznám osobně nikoho, kdo by u toho brečel, nebo někoho, komu by se ten film opravdu líbil.

Stoka (15:02): Tak v tom případě žiješ v kurevsky omezené společnosti plné debilů, když si dovolíš tohle napsat.

Mr.Apache (16:31): Toho, že žiju v kurevsky omezené společnosti plné debilů, jsem si samozřejmě plně vědom.

Mr.

http://www.novinky.cz/domaci/323401-romska-holcicka-sla-s-kamerou-mezi-neonacisty-ptala-se-proc-demonstruji.html

Melancholia v Aeru 21.12.2011, od 19:30

B. Reynek  20.1. 2012, 15:30 - 19:30

neviděná výstava; důležitá bydliště na Hradčanech; Manitou už není 1.2.2012 19:45 - 22:30

kaplička v poli 2.3. 14:10 - 16:00

27.2. SPB

14. 18:00 Bio Oko

21. 20:30 Aero

Upstream Color, Cronenberg, filmy Luc, Acid House, Děvče ze sirkárny, Dobře placená, filmy ViktorD, Chrustaljove, Panenství a kriminál, Doba temna, Balada o smutné trumpetě, Reygadas, Tenkrát v Anatolii, Příběh vraha, Faces, Blak Mirror, Posedlost, Altenberg

Příběh z Bronxu, Přízračný svět

F - k

S - k

A - L

 http://criterioncollection.blogspot.com/2007/12/80-element-of-crime.html

http://closelywatchedtrains.wordpress.com/2010/03/07/the-element-of-crime-lars-von-trier-1984-tackling-the-ouevre/

Předevčírem jsem usnul v práci a poprvé v životě se mi zdálo o uživatelích čsfd. Totiž o jakýchsi osobách s mně neznámými nicky. Byli asi tři nebo čtyři, byl jsem s nimi v jedné místnosti a ohrožovali mě. Měli jakýsi podivný aparát, který vypadal jako cosi mezi překombinovaným pokusem o vychytanou postmoderní střelnou zbraň z dětské stavebnice a zrovna tak překombinovaným přístrojem k určování polohy podle hvězd. Jeden z nich tím na mne mířil. Šlo o nejstrašnější existující zbraň záhadného účinku. Oni nadšeně referovali o tom, že pochází z určitého kultovního filmu a jejím původním účelem je zneškodňování popsaného papíru. Nechovali se přímo nepřátelsky, ale bylo znát, že je jim jedno, co udělají. Pak si tu věc vzal jiný z nich, přiložil mi ji na rameno a spustil. Vyvolávala nepříjemné chvění, ale ukázalo se, že zřejmě nepůsobí víc než velmi slabý elektrický paralyzér. Tím to skončilo.

Potom jsem viděl průzor o tvaru pravidelného, na úhlu postaveného čtyřhranu v černé ploše. Tím průzorem jsem viděl veliké jakoby lidské oko. Nepatřilo žádné tváři, ale také to nebyl anatomický orgán, nýbrž prostě to, co jako oko obvykle vidíme. V tom oku jsem viděl jakousi temnou prostoru, pravděpodobně šlo o jeskyni se skrytým pramenem nebo studánkou. V ní se nacházelo několik nymfických postav. Viděl jsem možná jen dvě, ale bylo jich tam víc. Měly barvu zlata. Byly to téměř jen siluety, přesto mezi nimi byly patrné rozdíly a věděly o mně. Věděl jsem, že jedna z nich je hirnlego, ale nevěděl jsem, která. Také oko bylo zlaté, ale ne kovově zlaté, spíš jaksi průhledně, duhově, s nádechem do oranžova. I bělmo bylo nikoli bělmo, nýbrž jakési zlatmo. Nemohl jsem přijít na to, zda se scenérie v tom oku nachází nebo odráží nebo zda je to celé přes zrcadlo. Nemohl jsem přijít na to, která je hirnlego, jestli je to vůbec některá z těch dvou nebo některá z těch, které nevidím. To oko sice nebylo v ničí tváři, ale věděl jsem, že někomu patří. Nevím komu.

Toto svědectví je pravdivé. Nevěřte v realitu, virtualita je lepší.