Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Dobrodružný
  • Krimi

Recenzie (691)

plagát

Život Leonarda Da Vinci (1971) (seriál) 

Už je to hodně, hodně, hodně dávno, co jsem to viděla. Ale je to jeden ze seriálů, které se mi z hlavy nikdy nevypařily. O to víc mě potěšilo jeho současné opakování. Budiž pochválena ČT Art.

plagát

Sseulsseulhago charanhasindoggaebi (2016) (seriál) 

Tak tohle bylo zklamání na kvadrát. Kdybych byla doma, tak seriál pravděpodobně vůbec nedokoukám. Nebo přetáčím, i když to nemám ve zvyku. Tolik vaty, flasbacků a dialogů jak v mateřské školce jsem už hodně dlouho neviděla. Díky tomu má seriál totálně přepálenou stopáž (málokdy jde díl pod 75 minut) a přitom se v něm prakticky nic neděje. Podstatné se po zmateném první díle dozvíte relativně brzy a pak už jenom sledujete hlavní hrdiny, mezi kterými je minimální (spíš žádná) chemie, jak se dohadují jestli jo, nebo jestli ne. Vedlejší hrdinku, jak zírá z okna a buď se něčím cpe, nebo do sebe lije soju. A goblina se smrťákem, kteří jsou ze začátku jediným světlem v tunelu, které ovšem časem zhasne. Tím spíš, že se začnou cpát antidepresivy, což je sice originální, ale u mě se to míjelo účinkem. Nuda, nuda, nuda. Tři hvězdy dávám jenom za to, že jsem to vůbec dokoukala. Jinak by byly dvě. Takhle si fantasy opravdu nepředstavuju.

plagát

Jigeum mannaleo gabnida (2017) 

Neznajíce japonské předlohy, ale naopak trpící úchylkou na Božskou, jsem maximálně spokojená. Son Ye-jin komentovat netřeba, ale výkon So Ji-suba ano. Ten mě hodně překvapil, protože ho znám z úplně jiného typu rolí a byl opravdu výborný. Film sám má krásný příběh, kterému se dá, navzdory fantasy prvku, věřit od začátku do konce. Patos je dávkován tak citlivě, že mě jenom zaštípalo v nose, ale kapesníky jsem nepotřebovala. Naopak humor mi nejenom vykouzlil na tváři úsměv, ale rozesmál mě i nahlas, což jsem u romantiky tohoto typu vůbec nečekala. Kameraman si s deštěm a scenériemi chvilkami krásně vyhrál a scéna z letního kina, neměla skulinu. Byla - pro mě - originální a parádní. Hudba byla přesně taková, jaká má být. Nerušila a zbytečně nepřebíjela děj. Možná se někdy kouknu na japonskou verzi, ale zítra to rozhodně nebude. Tahle mi stačí. Titulky

plagát

Desirée (1954) 

Miluju knižní předlohu, která je pochopitelně o moc lepší. Jenom proto nemůžu jít do plných. Jinak je ale film hodně koukatelný i navzdory svému stáří.

plagát

Nappeun nyeoseokdeul (2014) (seriál) 

Hodně zajímavý počin. Nájemní vrazi jako hlavní a kladní (!) hrdinové. K nim polda, který si nebere servítky. Fakt jsem byla zvědavá, co se z toho vyvrbí. A nelituju. Zajímavý vývoj postav, o napětí není nouze a k tomu všemu famózní kamera. Za mě naprostá spokojenost. Těším se na druhou řadu, i když je s někým úplně jiným. Jedna postava mi tam ale bude chybět. Park Woong-cheol (Ma Dong-suk), jeho hlášky nemají chybu. :^)

plagát

Daemang (2002) (seriál) 

Seriál už je docela dost starý, ale to mu neubírá nic na poutavosti. Vzhledem k jeho délce se našla slabší místa, ale ta vynahradila nádherná hudba a pro mě osobně hodně silný poslední díl. Celou dobu neskutečně slizký záporák najednou dostal lidskou tvář a člověku bylo líto, že toužil po tom, co měl celou dobu před očima a neviděl. Jak moc jsem ho celou dobu nesnášela, tak moc mi ho ve finále bylo líto. Práce na tomhle díle pro mě byla očistcem, ale teď jsem ráda, že jsem jím prošla, i když ten konec se rájem rozhodně nazvat nedá. I když... ;^) Přeloženo.

plagát

Útěk z Hašimy (2017) 

Možná bych dala i víc, ale není to nic, u čeho bych si řekla, že si to zase někdy pustím. Nenudila jsem se, kamera i hudební podkreslení bylo parádní (aby ne, když Korejci opět využili Pražský filharmonický orchestr), ale ten jejich patos. Jsou filmy, kde mi nevadí. A filmy, kde mi nesedne. Tohle byl ten druhý případ. Druhým, byť chvilkovým, potěšením byl Kim Won-hae na začátku. Do tohoto mistra malých rolích jsem prostě blázen. ;^)

plagát

Dangsini jamdeun (2017) (seriál) 

Asi jsem od seriálu čekala něco víc. Nebylo to vyloženě špatné, ale místy mi to přišlo až příliš naivní. A nějak zvlášť mi nesedli ani herci. Suzy má na víc, než předvedla tady a Jong-suk určitě taky. Navíc nevím, co víc bych napsala. Nic zvláštního ve mně seriál nezanechal (tedy kromě sluníčka Jung Hae-ina). Vyloženě jsem se nenudila, dokoukala jsem až do konce, ale znovu si ho pravděpodobně už nepustím. Lepší průměr.

plagát

Singwa hamkke (2017) 

Dokonalý mix napětí, smíchu, slz, parádních triků, charismatických mužů a krásné muziky jsem si naservírovala minulou neděli odpoledne. A nelitovala jsem. Po Blackovi další Smrťáci, z kterých jsem nemohla spustit oči a bavili mě. No a Vyvolený? Toho nemohl hrát nikdo jiný. Cha Tae-hyun byl bezkonkurenční. Ta role byla napsaná snad přímo pro něho. Jednu hvězdu si nechám jako rezervu, kdyby dvojka byla lepší jedničky. :^)

plagát

Národní reprezentace (2009) 

Skvělý film, který má bohužel příliš přepálený (a tradičně patetický) konec. A to i pro mě, která má olympiádu puštěnou od rána do večera. Ale to je asi jediná výtka, kterou mám. Skvělé herecké obsazení, do závěrečné půl hodiny svižný a zábavný děj + skvělý soundtrack. Škoda, že v době, kdy tahle šestice objížděla závody, šla Korea ještě mimo mě, protože bych jí určitě fandila. :^)