hirnlego

Nevázaný sex, kozy, bobři, šulini, paryby, krev, vnitřnosti. Prosluněná letní hloupoučká pohodovka, která si převážnou část filmu - na rozdíl od Čelistí - nehraje s gumovými zvířátky.

"Máme právo číst muži sms, e-maily a jiné soukromé zprávy?" - "No to si pište!" ... ok

(úplně jsem zapomněla, že jsem ve Varech byla i na tomhle - což asi vydá za celý zbytečně okecávací komentář... ale nelituju účasti, jen je to prostě normál)

Wipeout + trapnost = Wipeout - Súboj Národov. Malinko to pozvedlo zlomení Polákovy ruky a srdce.

Rosamunde Pilcher se snaží psát o cestování časem. LOL

Nářez i s pouhými dvěma pivy v hlavě, takže Cival iba klame. Muzika film dokonale nakopává (naštěstí žádný pravověrný hip hap hop), hlášky jsou převážně netrapné, figurky hezky vyprofilované (bílý negřík a mladý přírodovědec největší sympaťáci) a černější než černý mimozemšťani k sežrání (plyšák by byl stylovej, kam se hrabe Gizmo). Kvalitní zakončení Varů.

Jízda jak vod Svěráka. Zastávka v hotelu mě udělala velmi šťastnou - a to nejen díky Casselově obnažené Chloubě. Tenhle film se prožívá, nenávidí, nechápe, bere.

Originální pokoukání. Má to atmosféru, je to vtipný, korektností si režisér vytírá svůj tlustej zadek a v jednu chvíli divák se slzou v oku zavzpomíná i na Srpski film. Milan Šebek nalezl svůj osud a divně se kýval.

Španělé pohodový prosluněný věci umí, i nějakej ten vtip vždycky přihoděj. Ale tady občas přihodili i pilu a tlačili. Chvílema je to takový "až moc" - až moc šablonovitý (maximálně protikladný postavy bráchů, kde sem to jen...), až moc "hele, teď řekneme nebo uděláme nějakou absurditu, lol so random", až moc rádobypoetický ("Maj mouchy duši?" alenotak). Ale má to svý momenty a nemělo by to nikoho vyloženě nasrat. (3,5*)

Fakt jsem to nepochopila a nemám s tím problém (dohnala ho k demenci nuda, zmatená sexualita a neláska k angličtině, anebo se chabrus na hlavu už narodil?). Kluci mladý režisérský jsou holt na starou zkostnatělou Báru moc přechytralý, nestíhá všechny ty metafory o french vs english rozluštit, je toho všude tolik. Ale předem zmíněná jedenáctiminutová scéna v kuchyni je ge-ni-ál-ní. P.S.: Od kdy nějaká nula Davies182 ví, co komu šmakuje?