Tyranosaurus

Poriadne chladné, ale to už sme si za tie roky asi mohli od britskej filmovej produkcie zvyknúť. Film ako taký to nebol zlý, len keby pôsobil trochu inším štýlom, lebo tá celá chladnokrvnosť ma na tom neskutočne vytáčala. No treba uznať, že vykreslenie charakterov bolo znamenité. A koniec koncov je to tak aj v skutočnom živote - to že sa niekto správa navonok bezcitne, ešte neznamená že ten človek nemá srdce, to že niekto sa správa dobrotivo a odovzdane ešte neznamená že ten človek má bezproblémový život, no a ani to že niekto sa správa na verejnosti ako kráľ dobrosrdečnosti a skromnosti ešte neznamená že to v skutočnosti nie je hnusný bezcitný tyran. Zdanie klame, vonkajšie správanie je občas v úplnom protiklade s vnútorným charakterom. (10.04.2014)

Určitě jsem si po předchozím filmu spravil chuť a to velmi výrazně. Perfektně natočené, místy až komorní drama o dvou neštastných duších, které až osud a náhoda dá dohromady a začne mezi nimi vznikat opravdu zvláštní vztah. Peter a hlavně Olivia byli perfektní, ale největší dojem na mě udělal její filmový manžel v podání Eddie Marsana, takového hodného chlapce bych chtěl opravdu někdy potkat osobně :-) Suma sumárum, lepší 4 hvězdy, s přihlednutím ke konci a výborné muzice. (31.07.2014)

My cup of tea. Kdybych si měla vybrat jeden typ filmů, které chci sledovat do konce života, byly by to snímky podobné Tyranosaurovi. A nejde tu ni tak o nepříjemné téma nebo těžký životní osud představitelů jako spíše o nesmírnou uvěřitelnost a lidskost hlavních postav. Pokud si toto dáte dohromady s faktem, že film jako takový nenudí člověka ani minutu (a to říkám z pozice člověka, kterého vlivem nedostatku spánku poslední dobou uspává každý druhý film) a že se nesnaží se těto autentičnosti dosáhnout amatérskou kamerou, svědčí to o nesmírně řemeslné zručnosti celého štábu. A Tyranosaurus jde vlastně ještě dál, dostává se až k hranicím podmanivého vizuálního a hudebního zpracování (tiché záběry nebo taneční scéna v baru jsou úžasné), přitom je ale dokáže servírovat tak, že v celém příběhu ani zdaleka nepůsobí rušivě a nestrhávají k sobě divákovu pozornost. Tu si totiž naprosto získává fakt, že kladní hrdinové tentokrát nejsou zdaleka tak dokonalí jak je pro filmovou běžné, že třeba Joseph dokáže v agresi ukopat k smrti nevinného psa nebo drsně ignorovat ženu, která ho několikrát prosí, aby ji objal. Podobně jako v reálném světě se zkrátka ani ti dobří nezachovají správně za všech situací a podobně jako ve skutečném světě se ani drsný chlap nepromění během několika dnů v neviňátko. A přesto možná trochu paradoxně zjistíte, že i přes všechny negativní části povahy vyznívaji hlavní postavy mnohem hrdinštějším dojmem než dokonalí klaďasové typu Supermana. Pro mě jeden z nejsilnějších zážitků letošního MFF Karlovy Vary a film, který chci časem určitě vidět znovu. [MFF Karlovy Vary 2011] (08.07.2011)

,,I ZVÍŘE SNESE JEN NĚJAKOU MÍRU BITÍ A PONIŽOVÁNÍ, NEŽ MU PŘESKOČÍ A ZAČNE SE BRÁNIT. TO JE PŘÍRODA, ZNÁŠ TO“..... /// Komorní film, kde se mužská část populace chová jako hovada a ženská jako krávy (Anglie? Nepřežil bych....). Jednoduchej osud obyčejňáckej lidí, hledajících pocit bezpečí, únik z kupy sraček. Bůh vám nepomůže, musíte si pomoct sami! Možná tohle vede ve spojení dvou zbytečnejch lidí a možná, že díky tomu přestanou bejt zbytečný. Možná...cesty Páně jsou nevyzpytatelný. Za drsnou Josephovou šlupkou jsou vidět city a příběh nutí k zamyšlení, jakej je rozdíl mezi ním, mnou, tebou a zbytkem světa? Každej má možnost se změnit. I když v ty sračky nevěří. 3a½! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chtěl bych bydlet na Anglickým venkově. 2.) Baví mě filmy, po kterých mívám deprese. 3.) Thx za titule ,,unchained“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (19.03.2012)

Velice povedený režijní debut. V nepříjemném, civilním a značně sebedestruktivním dramatu však divák díky uvěřitelnosti a přesným hereckým výkonům překousne i to, že podobných sociálních sond do z*urvených životů už tady bylo nespočetně mnoho. Práce s kamerou, zvuky a psychologií postav na debut velice zdařilá. A ten emocionálně strhující závěr! (15.02.2012)