PenelopaW

Svého času jsem se zamilovala do Interview s upírem a hlavně samozřejmě do Lestata v podání Toma Cruise. Z Upířích kronik Anne Rice vyšly u nás česky tehdá jen dva díly, takže jediná možnost, jak se dozvědět víc, byla Královna prokletých. Internet byl v plenkách a když už konečně ČT2 v pozdních nočních hodinách film promítala, bylo to s titulky a já plakala, že nemám volnou VHS kazetu. Viděla jsem tehdy jen úryvky a přišlo mi to divné, šmrncnuté nějakým indickým vizuálem, vadil mi Stuart Townsend i myšlenka, že by Lestat / Cruise skončil jako rocková hvězda, zkrátka jsem se na to tehdy nepodívala. Nyní jsem po letech znovu přečetla i shlédla Interview a pustila se do čtení Prince Lestata, abych překvapivě zjistila, že ač to s mojí někdejší romantickou představou o hrdinovi nemá nic společného, čte se to dobře a - i když je děj už hodně "sci-fi" - líbí se mi to. Ač z knih Anne Rice vyšlo ještě několik dalších, kompletní čtivo a doplnění mezer stále nehrozí, a tak jsem si pustila Queen od the Damned, abych se trochu dostala do obrazu, neb Princ Lestat dějově navazuje. Další překvapení, zjistila jsem, že Townsend mi vůbec nevadí, ba dokonce mi v roli sedí. Ostatní upíři jsou ovšem, když už ne úsměvní, tak hodně divní, kombinace očních stínů a drsňáckého vzezření, které je mělo odlišit od smrtelníků, na mne nezapůsobily. Samotná Akasha působí lehce bezzubě, i když s jejím vlnícím se příchodem na scénu film dostává hororové prvky. Závěr je takový... utnutý. Myslím, že kdo nezná Upíří kroniky a nemá povědomí o jednotlivých aktérech snímku, ten to bude považovat za šílenou zplácaninu, protože příběh sám o sobě ten film moc neutáhne a jenom hudba nestačí. Kdo zná Anne Rice, ten se na to ze zájmu podívá jako na adaptaci, která se od předlohy lehce odlišuje, ale českým fanouškům nabízí alespoň něco. úplné zklamání to nebylo, ale na zadek jsem si z toho nesedla. Možná dobře, že jsem to viděla až s odstupem nějakých 20 let, kdy už o ději knih a postavách něco vím, protože v době opojení z Interview bych tu VHS zřejmě nakonec obřadně spálila, abych si nekazila dojmy.

Konečně jsem se dočkala a Lea se probudila v těle svého táty. To, co se však dozvěděla o něm, jsem vůbec nečekala, a tak i mně najednou došlo, že pokud v minulosti pomůže všem okolo, aby se vydali cestou, na níž najdou sami sebe a nestanou se těmi nešťastnými lidmi z její přítomnosti, dostává se Lea do neřešitelné situace... Romane prozře a konečně na základě důkazu Lee uvěří. Jsem upřímně zvědavá, jak z tohohle příběh vybruslí a jestli je nějaká naděje pro Ismaela a také pro Ismaela a Leu. Atmosféra tedy pěkně zhoustla...

Proč ze všech zajímavých postav v Ismaelově okolí zrovna Patricie? Tahle dáma mi k srdci moc nepřirostla a po skouknutí epizody to nebylo o moc lepší. Lea mohla dát průchod svým citům (jak já jí záviděla), ale tak jako v předešlých dílech, zdá se, že toho víc zhoršila než napravila. Tak trochu se začínám bát, jestli nakonec její intervence nezpůsobí to, čemu se snaží zabránit... Navíc mi vadí opakované schéma, kdy Lea mění názor na to, co se vlastně stalo, po každé další návštěvě a tentokrát tipuje motiv a vraha kvůli nalezené zbrani. Mnohem víc mne bavila linie ze současnosti a Romane jako kámošku bych brala taky.

Lea zjišťuje, že závan motýlích křídel v Tokiu může vyvolat tajfun... Snaží se proto napravit svoje pochybení a zápletka s Ismaelem jde trochu stranou. Stejně jako v Pyeově případě, i tady se Lea v těle Sandry chová jinak a mírněji (Sandra na mne zatím působila jako totální mrcha). Tenhle díl mi přišel nejslabší, stejně jako volba Sandry jako další postavy, ale dal mi smysl po shlédnutí závěrečné epizody.

Podobně jako @klukluka, na to, že Pye byl zatím líčen jako totální cvok a nepřítel, se Lea vůči němu a v něm chová nelogicky. Zajímavé bylo ale nahlédnutí do zákulisí, proč se Pye chová tak, jak se chová. Scénka s Jesiccou ve škole pobavila. A jo, po tomhle a po prvním díle bych i já, kdybych se přenesla do klučičího těla, asi zaexperimentovala s nově nabytou výbavou :-).

Druhý díl slušně drží laťku, byť je mi trochu líto toho, že Lea v těle své matky žije sebe samu a neřeší věci, které bych třeba řešila já. Kupříkladu setkání s cool babičkou, která je v době Leina dospívání již po smrti :-). Každopádně se ukazuje, že pobyt v minulosti nebude tak jednoduchý a že svým chováním Lea může změnit osudy svých nejbližších.

Coby nováček na Netflixu a člověk touto platformou nepolíbený, netuším, co vše na něm jde najít a co vše stojí za to. Tento seriál jsem objevila náhodou v nějakých žebříčcích, zaujala mne anotace a zdejší hodnocení rozhodlo ho zkusit. První epizoda mne absolutně nadchla, i tím, jak končí, takže jsem hned musela pustit druhou. Po jejím skončení jsem měla silné nutkání dokoukat i zbytek dílů, dlouho se mi nestalo, že by mne nějaký seriál takhle zaháčkoval, abych na něj pořád myslela a v myšlenkách se k němu vracela. Roli jistě hraje i to, že jsem se dívala ve francouzském originále s titulky, což seriálu dalo zcela jiný nádech. Vydržela jsem do druhého dne, kdy jsme si s manželem pustili třetí díl, a pak už sama do noci sjela všechny zbývající epizody najednou. Několik posledních dílů už mne tolik nebavilo, přišlo mi, že víc než na záchranu Ismaela se Lea zaměřuje na svoje domněnky a vůbec mne hrdinka hrozně štvala tím, že si na základě každé jednotlivé "návštěvy" vytvořila nějakou teorii, aniž by podnikla pořádný průzkum toho, co se stalo. (Po prvním díle jsem čekala, že třeba navštíví Ismova bratra.) Lea naopak jako typická puberťačka vynášela unáhlené soudy a neustále měnila názory. Když pak přišla poslední epizoda, neustále jsem se třepala, kdy k tomu už dojde a kdo bude střílet. Scénáristé si s divákem hezky pohrávali a neustále měnili indicie, a když se pak u Ismy na břehu objevila světla baterek, málem se mi zastavilo srdce, protože tohle jsem vůbec nečekala. U dalších scén mě bolelo břicho a prosila jsem, aby to nedopadlo tak, jak jsem se bála, že to dopadne. Ismaela jsem si i já sama zamilovala a doufala, že z celé situace, jak ji seriál nastínil, bude cesta nějaká ven. I když jsem si to moc přála, nenapadlo mne ale, jaká by ta cesta měla být a jak by mohl někdy potkal Leu. (S tím, jak postupně na povrch vyplývala tajemství jejích rodičů, i mně došlo až za minutu dvanáct, že pokud Ismaela zachrání, ztratí samu sebe.) Úvodní věty seriálu v závěrečném díle dostaly úplně jiný rozměr a úplný konec? Ten mne naprosto dostal.

WOW. Několik předchozích dílů začalo moje hodnocení seriálu snižovat, ale závěrečná epizoda všechno napravila a laťku zvedla prudce zpět nahoru na plný počet hvězdiček. !!! POZOR SPOILERY !!! Když Ismael vyplaval z řeky a objevily se u něj baterky, udělalo se mi až špatně, protože mi bylo jasné, že tohle nemůže dobře skončit. A samotný konec? Tak ten mne naprosto dostal!

Seriál jsem si pustila ze zvědavosti, když jsem na něj narazila na nějakých žebříčcích Netflixu a viděla zdejší poměrně vysoké hodnocení. První epizoda mne naprosto nadchla a hned jsem si musela pustit druhou, i kvůli tomu, jak ta první končí :). Nepokrytě přiznávám, že i já jsem si Ismaela zamilovala a zápletka mne zaujala.

!!! POZOR SPOILERY !!! S ohledem na téma jsem se domnívala, že se děj seriálu odehrává v USA. Když postavy pořád mluvily o librách a královně a řešily, že Rahim je Francouz, přesunula jsem si je do Kanady. A když pak ve třetí sérii jeli na školní výlet do Francie, pochopila jsem konečně, že děj je zasazen do staré dobré Anglie. Opravdu ve "starém světě" existuje takovýto přístup k sexuální výchově? Coby odkojenec benevolentní České republiky, který vyrůstal v 90. létech a četl bravíčko, čučím, že i dnes by teenageři v Británii řešili něco, co dle mých informací řeší ještě v některých částech USA, kde se nedostali ke Kingseyho publikacím. Anebo že by i v Anglii byly "kolonie" nájemních přívesů. Mno... když si odmyslím svoji mystifikaci, musím konstatovat, že jsem se kolikrát docela pobavila. I když název napovídá, sexu tam na mne ale bylo trochu moc, resp. nemusel být ukazován tak explicitně, a bez čeho bych se obešla už úplně, to bylo obligátní zvracení, které se musí objevit ve všem, co se odehrává se středoškoláky Prcičkami počínaje a pokračuje přes další high school komedie. Když mi kamarádka tvrdila, že později už to není tak hrozné, připomněla jsem jí díl ve třetí epizodě s lejnem v autobusu. Proč? ptám se, toto musí být ve filmech zakomponováno? Celkově seriál tak blbý není, má i nějakou myšlenku, chemie mezi postavami funguje (za mne je nejlepší Amy a Steve) a na Jacksona Marchettiho se moc hezky kouká. Z Maeve nejsem nijak na větvi, ale to ani z Ottise, ale potrhlý pedagogický sbor mne vcelku baví, i když jde o jednu karikaturu za druhou. Jedinými normálními dospělými postavami jsou snad jen Jeanne a Jacob. Přesto mne bavilo na to koukat a jsem zvědavá na 4. řadu. Dají se Maeve s Ottisem konečně dohromady?