PenelopaW

!!! POZOR SPOILERY !!! Kdybych nečetla komentář uživatele verbal, asi by mne některé scény zasáhly podstatně víc. A i když byly hodně surové, oceňuji, že kamera nám je neukázala detailně, ačkoli to, že měl divák prostor pro fantazii, může být v některých ohledech horší. Hardyho jsem zatím v roli úchyla neviděla, takže mně naprosto dostal. V reálu bych ho rozhodně potkat nechtěla, ale na televizní obrazovce byl úchvatný. K tomu angličtina hlavních hrdinů, které můj manžel nerozuměl, ale já jsem si ji úžasně vychutnávala. Od prvního dílu jsem čekala, jak se to vyvrbí. Johnny mne potěšil, že dospěl, jen Freddymu jsem fandila, aby nakonec třeba prozřel a nechali si ho naživu, ačkoli mi bylo jasné, že takovýhle magor se nemůže v seriálových vodách pohybovat moc dlouho svobodně. Ale to, jak nakonec skončí, jsem nepředpokládala vůbec. Respekt, Maggie! Ponaučení, které mi tento seriál přinesl: Pokud mám kamaráda magora, který je ke mně najednou milý a nedejbože se mi začne svěřovat, rychle pryč a ideálně s křikem.

Letní film, který neurazí, ale ani nezanechá hlubší dojem. Petra Hřebíčková po dlouhé době hrála kladnou roli, která byla i uvěřitelná, jen mě mrzelo, že si tvůrci filmu více nepohráli s její absencí pedagogických zkušeností - byla prostě prezentovaná jako šikulka, která hned do všeho vpluje, je oblíbená a daří se jí. Oproti tomu postava Ondřeje Vetchého pro mě byla naprosto neuvěřitelná, už jen proměna zatvrzelého odpůrce žen v romantického chlapa, který běží za autem své vyvolené a slovně inzultuje jejího podvratného manžela (proč Langmajer hraje v poslední době buď detektivy nebo slizouny?). Ostatní postavy tvoří kulisy příběhu, zápletka se synem, kterého otec sleduje z povzdálí, mi nějak unikla. Na prázdniny příjemná oddychovka, u níž člověk může vypnout, ale nevím, zda mne svede k opakovanému shlédnutí.

Při prvním shlédnutí na VŠ mi postavičky přišly divně hranaté a oproti animákům od Disneyho a Pixaru nevzhledné, děj násilný a plný odkazů na jiné snímky. Nyní Madagaskar sleduje náš malý syn a protože na něj koukáme asi tak 2x denně, hrany mého nepřátelství se obrousily a animák jsem si docela oblíbila. Některé vtípky jsou vyloženě povedené, jiné pro děti ne zcela vhodné, co mi vadí asi nejvíce je místy samoúčelné násilí (třeba ta babka v metru, co se objeví i ve druhém díle, mi přijde naprosto nadbytečná). Jak už svého času konstatovali jiní, tučňáci zcela zastínili ústřední čtveřici, a můj velký dík patří i postavě krále Jelimána, který je prostě výborný.

Film není nijak hlubokomyslný a ani na to neaspiruje, je to taková příjemná, milá a romantická oddychovka. Souhlasím s tím, že Sokola tam mohlo být víc, ale i další mužští hrdinové (Jakub a doktor, jehož jméno si nepamatuji) jsou příjemní na pohled. Páreček gayů dodává některé komediální prvky, zejména Petr Vaněk mě velmi bavil (jeho nákup knihy pro maminku byl výborný). Klára Issová překvapila netradiční polohou, která byla po všech rolích princezen, zasněných krásek či retardovaných dívek toužících po miminku velmi uvěřitelná, čímž mě přesvědčuje, že za pěknou tvářičkou je opravdu herečka. Děj byl sice předvídatelný, ale hrdince jsme to po tom všem přály. A pokud pan doktor po večerech neskotačí se sestřičkami na lékařáku (viděla jsem příliš mnoho dílů Doktůrků a Chirurgů), tak o takovém chlapovi si může zdát každá z nás.

Neviděla jsem původního Šíleného Maxe s Gibsonem, takže jsem vůbec neměla ponětí, do čeho jdu a po vizuální stránce jsem jen mrkala na drát. Ani ne tak na postapokalyptický svět, ale na figury, které se v něm vyskytují. Díky bohu za to, že alespoň Hardy vypadal jako normální člověk, i když ty jeho flashbacky moc ok nebyly. Přestože Max je do příběhu spíše vtažen, a ačkoli do něj zasahuje, i když ne ultra viditelně, film se mi líbil a těším se na pokračování.

Docela příjemné překvapení, které má sice kupu much, ale protože se v průběhu děje nenudíte, jste ochotni mu je odpustit. Samotná zápletka a její uchopení jsou nevěrohodné, nechce se mi věřit, že by v USA docházelo k tak bezskrupulóznímu zneužívání prostředků CIA k osobním záměrům agentů, stejně tak, jako že by nakonec agentura dopustila prozrazení dvou svých špičkových agentů v přímém přenosu v televizi a následně je znovu pustila do akce. Ale milostný trojúhelník kupodivu funguje a některé techniky, které Tuck s FDR používají, aby o Lauren zjistili co nejvíce, a následné naschvály, které si dělají, nemluvě o sexuálně nevyžité kamarádce hlavní hrdinky Trish a některých jejích hláškách, jsou kupodivu vtipné. Jediné, s čím se ovšem vůbec nedokážu ztotožnit je konečná volba hlavního hrdiny. Odmítnutý nápadník je po celou dobu větší gentleman a frajer, ale nakonec je podán jako ten, co vždycky utře nos. ZAJÍMAVOST: Postava, kterou hraje Tom Hardy se ve filmu jmenuje Tuck, jednou je zmíněna jako Tucker. Když ale Lauren (Reese Witherspoon) otevírá Tuckův profil na seznamce, protože ji zaujala jeho fotka, jeho nick je johnharrison30. Když se Tuck svěřuje FDR (Chris Pine), že si vytvořil profil, kritizuje ho jeho kolega - agent za to, že dal na internet svoje soukromé informace. Že by tedy John Harrison bylo skutečné / krycí jméno agenta Tucka? ZAJÍMAVOST: Když FDR pozve Lauren k sobě do bytu, než ho Tuck střelí uspávací šipkou, pustí v přehrávači píseň Smooth Operator od Sade. Stejnou píseň má Tuck nastavenou jako vyzvánění na mobilu.

Film byl řazen jako romantický, takže jsem si ho pustila při osamělém večeru na svatého Valentýna. A hned začátek jsem měla velký problém vydýchat. Přestože anotace filmu zní docela hrozně - hrdina, který miluje své porno a většinu filmu se u něj ukájí - opravdu jde nakonec o film romantický. Konec byl nádherný, a to i když nepatřím mezi fanoušky Julianne Moore. Oproti tomu Scarlett Johansson, kterou jinak ráda mám, hrála takovou krávu, že bych ji propleskla nejpozději při hádce o uklízení bytu. Rozhodně jde o netradiční námět s velmi odvážným uchopením ze strany Josepha Gordona-Levitta.

Asi měknu, ale tentokrát nebylo moje hodnocení a moje dojmy z filmu tak příkré, jako u dílu prvního. Možná proto, že jsem četla knihu a tušila, do čeho jdu. Kamarádka, která podobné štěstí neměla, se u filmového maratonu začala nudit už v půlce prvního filmu (to každý) a neustále řešila, že Grey se ani nepokusil dodržovat svoji smlouvu a že v Nymfomance bylo dominance, submise a vzrušujícího napětí mnohem víc. Nojo, jenže 50 odstínů je točeno jako mainstream, Grey se do Any zamiloval, takže lpění na smlouvě nebylo na místě, a ukazovat BDSM minimálně tak jako v knize by film učinilo divácky přístupným pro kategorii 18+ a autoři by přišli o tržby. Co říct... JE to nuda. Milostné scény kromě toho, že divákovi ukážou, čím vším se lze spoutat, žádný ultra náboj nemají a příběh je plytký, až je skrz něj vidět. To je to, co mi na 50 odstínech obecně baví. Četla jsem lepší milostné příběhy i lepší porna. I u eroticky laděné literatury mne zajímá příběh a ten Christianův a Anin mě nechává chladnou. Marně hledám, jaké poselství mi má dát kromě toho, že naplácat si je fajn a že i bohatí, krásní a úspěšní mohou mít milostné problémy. Přesto velká část osazenstva kina áchala a ochala z peripetií hlavních hrdinů, které ani peripetiemi nejsou. Dvojka pokračuje v trendu prvního dílu a jediné, co oproti knize hodnotím kladně, že v 50 odstínech temnoty (která se nepřibližuje ani šeru, natož tmě při zatmění měsíce) Grey nepůsobí jako taková bábovka jako v literární předloze - v jedničce nepřístupný chlapák, který sice šuká, ale tak dobře, že panna Anastazie upadá do mdlob, ale v dvojce kňourá, pláče nad smrtí matky a plácá se v citovém zmatku, který mu přinesla zamilovanost k obyčejné absolventce anglické literatury. Být Christianovou hospodyní, zavřela bych ho do rudého pokoje už jen za to, že se nechal počmárat rtěnkou, a pak si na to oblékl bílou oblekovou košili a vyrazil do společnosti. Copak neví, jak se rtěnka blbě pere? :-) Nicméně po přečtení některých komentářů dodávám, že neodsuzuju ty, kterým se film i knihy líbí. Svého času mi kamarádka nadšeně líčila dojmy z jedničky a dodala, že snad začne chodit do knihovny, jestli existují takové knihy. Kdyby nic jiného, v tomhle jsem spokojená. Za sebe považuji za top jiné filmy a knihy, ale sto lidí, sto chutí - pokud se to někomu líbí, ať si to nenechá kazit.

Tenhle film má vše, co člověk k večerní oddychovce potřebuje: chytlavou hudbu, sympatického hlavního hrdinu, ohavného padoucha, milostný zádrhel, soka v lásce i práci, minoritu v nouzi a adrenalin při rychlém kličkování mezi auty a chodci newyorského pouličního provozu. Jediné, co mne mrzí, je nevyužitý potenciál všech messengerů na konci, čekala jsem něco víc jako jízdu v Taxi, taxi.

Budu opakovat to, co napsali druzí: samotná myšlenka HitRECord je naprosto úžasná, její uchopení je svižné, má šťávu a baví mne. Škoda jen, že jednotlivé díly jsou zatím dostupné jen v AJ, má jazyková vybavenost není 100%, takže mi dost věcí uniká a nemohu si vše vychutnat tak, jak bych chtěla.