Asmodin

Nezaujalo na tolik, abych se dodívala. Nehodnotím horolezectví, ale styl natáčení dokumentu. Dost mi vadily vložky z osobního života, na kterých nevidím nic zázračného, stejně tak na dacanství v partnerském vztahu nebo vulgaritách, hlouposti a arogantním chování. Někoho tento styl humoru může bavit, ale mě to nerozesmálo.

Daleko lepší by byla pohádla bez písniček, protože ty byly nejhorší... nezajímavé melodie (unylé, o ničem) a stejně tak i texty písní, které byly tak jednoduchoučké až blboučké. Chcete pohádku s písničkami, za které se nebudete stydět? Mrkněte na Šíleně smutnou princeznu.

Očekávala jsem větší rozuzlení a více drama.

Viděla jsem jen první řadu, ale zdá se mi že seriálu schází napětí, temná atmosféra a strach. Obsazení nelze nic vytknout, ale přece jenom Antony Hopkins měl velké charisma jako kanibal. Zatím nemohu plně posoudit s knižními předlohami, ale snad se k nim dostanu.

Hodnocení filmu ovlivnilo hlavně sympatické obsazení postav. Jediný, kdo mi vůbec ve filmu neseděl byl Ewan McGregor (je spousta filmů, kde exceloval, ale tento to není). Příjemný soundtrack, líbivé kulisy.

Něco tak hloupého se jen tak nevidí.

Neoriginální vánoční romanťárna, u které předem víte jak skončí.

Super mazlíčci nebyli až tak super. Pokud chcete animák zabývající se ekologií doporučuji Lorax. Hudební vsuvky byly trapné a nezajímavé. Nevím co vyzdvihnout nebo na co byl fim zaměřený.

Tak to je psycho! V momentě, kdy žena č. 1 (s rodiči skauty) vypravovala jak jí mlátil nejdřív otec a pak matka a to i v její dospělosti, jsem si spíš myslela, že ti rodiče musí být psychicky nemocní (minimálně její matka). Nejhorší je, že dítě nemá možnost útěku. I já jsem si prožila nepříjemný 1 rok s matkou, kdy pro mě byla škola útěkem a nebyl nikdo, kdo by mi mohl pomoct, ale já si sbalila kufry a odešla. Ne každý má to štěstí. Nový začátek nebyl finančně jednoduchý. Proč asi mladí lidé páchají sebevraždy? Určitě ne proto, že okolo sebe mají milující rodinu nebo vlídnou a chápající bytost.

Zpočátku to bylo otřesné vánoční klišé, ale ke konci jsem musela přemýšlet jestli není příběh převzat z Věřte, nevěřte. Trochu mě to dojalo. V závěru mi chyběla nějaká vzpomínka na Sama nebo nějaká reakce na to, že s nimi byl na Vánoce, cokoliv...