Kaka

Bohužel se druhý díl prvnímu vyrovnat nemůže ani omylem. Spíše jde o krkolomnou a značně provařenou akční jízdu, než o plnohodnotný dobrodružný film. Herci jsou fajn (obrovské mínus je samozřejmě neúčast Hopkinse a dalších tahounů z prvního dílu), scénář je jedna velká ulítlost a slepení všech smyslů i nesmyslů, které scénáristé za těch sedm let dokázali vyplodit. Hornerova hudba je velice podobná prvnímu dílu, aneb sázka na jistotu. Akce je špičkově natočená, leč by se leckdy dala nazvat spíše cirkusovm vystoupením. Z nostalgie a lásky k prvnímu dílu 3 a 1/2.

Je to nuda. Svižně natočená, poměrně syrová a přímočaře podaná, ale přesto mi to nesedlo. Chladný pohled do světa tajných služeb je téma velmi zajímavé a téměř vždycky se z něho dá vytvořit zajímavý scénář. Ovšem tentokráte se to Mametovi ne tak úplně povedlo. Jako celek mi to přišlo poměrně klišoidní a po celou dobu jsem se nemohl ubránit pocitu, že jsem tohle všechno už někde viděl. Překvapilo že se Mamet postavil i za kameru, ale akci točit očividně umí. Skvělé, syrové a silně realistické přestřelky mi občas připomínaly styl Michaela Manna.

Jeden z nejlepších filmů Sylvestera Stallona a zároveň jedna z jeho nejlepších rolí. Za což se zasloužil samozřejmě i mistr akce Renny Harlin, který nám servíruje další famózní pecku plnou akce, originálního prostředí, kde se film odehrává a i relativně neokoukaných herců. Jedna strhující scéna střídá druhou a po celé dvě hodiny film neztrácí na tempu. Scénář je jak dělaný pro dva tvrďáky Stalloneho a Rockera, kterým to tady fantasticky sedne a když k tomu ještě zazní Trevor Jones, nezbývá nám, než smeknout před umem pana režiséra, který ví, jak diváka zaujmout. V rámci žánru maximální spokojenost.

Do role Dirka Pitta bych si osobně představoval někoho staršího, třeba jen proto, že v Cusslerových příbězích je Pittovi zhruba o nějakých deset let více, než zde McConaugheymu, ale počáteční nedůvěru jsem překousl a on jakožto hlavní tahoun filmu podává poměrně uměřený herecký výkon a do letního vysokorozpočtového blockbusteru, jakým Sahara bezesporu je, zapadne poměrně dobře. Nečekejte nějaký promakaný scénář či propracované charaktery. Sahara nás má jen bavit a to se poměrně daří. Akce je nasnímaná vpravdě perfektně a díkybohu jí není přehršel, takže nepůsobí jako rušivý element filmu. Exotické prostředí Afriky sem pasuje výtečně a za vhodně zvoleného tempa nám režisér servíruje poměrně slušnou filmařinu, kterou člověk slupne jedním dechem, ať už má v závěru názor jakýkoliv.

Famózní akční nářez s neodolatelně temnou atmosférou, kterému k absolutní dokonalosti schází snad jen přehlednější scénář a lépe vykreslené postavy.

Stevenův comeback se opět nevyvedl. Sice je to možná o fous lepší, než několik pokusů minulých, ale stále to silně zavání "fušeřinou". Akce je neslaná nemastná, střih zbrklý a ta umělá krev je až moc vidět. Tvůrci to chtěli evidentně okořenit krvavými kousky alá Tarantino, ale výsledek je dost rozapčitý.

Hláškující Keanu Reeves sem skutečně padne jako ulitý a jen těžko bych si v roli Constantina dokázal představit někoho jiného. Zajímavou tématiku, vizuální pestrost a technickou namakanost zde Francis Lawrence spojil do poměrně velice zajímavého a dobře vypadajícího celku, o kterém můžete pochybovat jakkoliv hodně, ale oči od něj stejně neodtrhnete.

Ďábelská podívaná, které chybí na můj vkus snad jen trochu více divácké atraktivity a dynamiky. Parker převedl ovšem parádní výkon. Perfektně buduje atmosféru, mistrně zvládá nasvícení a po celou dobu udržuje diváka v napětí a člověk neví, co přijde za pět minut. Dost dobrý (možná až příliš zamotaný) scénář nám v závěru vyústí v šokující pointu, která díkybohu opravdu funguje.

Poprvé válečný film, pojednávající o válce z té druhé strany, ještě navíc točený "domorodci". Jisté zainteresování pro danou látku je místy dost cítit, ovšem na samotného diváka to nějaký výraznější dopad nemá. Scénář je prostý a herci (ač velice slušní) se nemají prakticky o co opřít. Bruno Ganz sice zaujme, ale především tím, že spatřit na plátně samotného Hitlera je už samo o sobě přinejmenším zvláštní a ojedinělý zážitek. Hirschbiegel to však nevytrhl ani po obrazové stránce. Chladná výtvarná stylizace nevyniká tak, jak by měla a válečné scény jsou poměrně nevěrohodné a dost nepřehledně sestříhané.

30. léta převedená na plátno přesně tak, jak to má vypadat. Plná lesku, noblesy a s příjemným nádechem nevtíravé poetiky. Nedostatků je tu ovšem až přespříliš. Občas film postrádá spád a tempo je celkově dost proměnlivé.