Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Krimi
  • Komédia
  • Thriller

Recenzie (2 917)

plagát

Lovec policajtov (2001) 

Po několika velkých propadácích zatím poslední strhující a doopravdy akční Seagal. I když to už není stará škola a místo japonských píšťal nám tu atmosféru podbarvují negři, má to něco do sebe. Bartkowiakovi se překvapivě dobře a nenásilně podařily skloubit dvě tak odlišné věci. Starý pardál Steven a moderní náboj hi-tech akčního popkorňáku. Další překvapení jsou nebývale (přestřelka v kancelářích) kvalitní akční scény a především DMX. Tento neherec zde zahrál sympaťáka od kterého si přeje návštěvu kdejaký autosalón. Překvapivě akční a s lehkým nadhledem braná zábava, která vyčnívá z filmografie mistra nejen stylově pojatou režií a silně americkými motivy, ale i netradičně pojatým příběhem hlavního hrdiny (outsider).

plagát

Air Force One (1997) 

Pokud pomineme fakt, že je tenhle příběh hrdinského prezidenta (bývalého vojáka) celý přitažený za vlasy a okořeněný řádnou dávkou patriotizmu a hrdinství, jedná se o poměrně kvalitní snímek s nebývale realisticky pojatou akcí (střelba, osobní souboje). Ford se na ve své roli moc nenadřel, zato Gary Oldmam měl svůj tvrdý ruský přízvuk vypilovaný naprosto bravurně - až neuvěřitelně. A byl to právě on, kdo herecky dominoval. Zábavné to je, napínavé rovněž, jen to chce brát trochu s rezervou.

plagát

Blade (1998) 

S časovým odstupem už to zdaleka není ono. Technicky je film dost nevyrovnaný, kulisy leckdy odfláklé a tak čest zachraňuje jen neotřele dynamické zpracování, několik kvalitních akčních scén a dva hlavní hrdinové. Dvojka je mnohem živočišnější a trvanlivější. Je znát, že Norrington jednak není žádné eso režisér a taky fakt, že chyběl rozpočet. Kvalitní béčkařina, ale s řezničinou typu dvojky se to měřit nedá. A to i přesto, že děj je zde o něco hutnější.

plagát

Godzilla (1998) 

Godzilla je trhák, leč lehce diskutabilní. Vážně se nedá brát nikdy ani trochu. Bohužel se někdy tak tváři (hudba, scénář). Nicméně vzhledem k hercům a k celkovému náboji/vyznění je vidět, že byli všichni na place po většinu času ve velké pohodě. Technicky velmi proměnlivé - téměř dokonalé statické záběry Godzilly ve městě střídají okatě počítačové scény rychlých naháněček mezi mrakodrapy. Logicky je film naprosto vedle (Godzilla pohybující se v podzemních tunelech?), ale jako zábavná oddychovka a přehlídka všech možných a nemožných efektů proč ne. Zdevastovaný Manhattan se zase tak často nevidí. Emmerich chtěl pobavit, nikoli postrašit.

plagát

Aljaška v plameňoch (1994) 

Tímhle v podstatě mistr aikida pohřbil svoji kariéru, aneb v nejlepším se má přestat. Aljaška je opravdu špatná, vyměklá a rádoby na efekt. Seagal jako ekologický spasitel není uvěřitelný a nedělá to od srdce - i když s tím co například na konci říká má v podstatě pravdu, styl s jakým to podává však není ten nejlepší. V jeho předešlých filmech šlo obvykle o pomstu/vyrovnání účtů. Vždy tam figuroval hrdina, pro kterého byla zápletka osobní. Tentokrát je tomu jinak a poprvé se zde dalo říct "už není ten starý dobrý drsný Steven". Technicky je Aljaška vzhledem k rozpočtu překvapivě velmi špatná (okaté dekorace a miniatury) + šílená snová scéna. Vůbec scény mezi Eskymáky jsou ty nejhorší v celém filmu. Několik akčních scén jako obvykle ujde, ale není jich tolik. Závěrečný ohňostroj je nuda.

plagát

Špecialista (1994) 

Nad Specialistou se nesmí zase až tak moc laborovat. Je to film, který se sice tváři někdy velmi vážně, ale vážně se brát zdaleka nemá. Kdo to pochopí, užije si fajn explozivní zábavu. Stallone je v černém obleku cool. Opět toho moc nenamluví, ale bohatě ho kompenzuje pravý opak James Woods, jehož postava ex CIA experta je naprosto geniální a u několika jeho ksichtů, hlášek a poznámek jsem se hlasitě zasmál (nutno vidět v originále). A i Sharon Stone je úchvatná a postava jako by jí byla psána přímo na triko. Výbuchy jsou fajn, prostředí Floridy opojné a večírky bohatých jsou za doprovodu pomalého jazzu strhující. Skoro až hmatatelné přes televizní obrazovku a to se zase tak často nevidí

plagát

Štvanec (2003) 

Pro fanoušky čistokrevných akčních filmů rozhodně zajímavý přírůstek. Friedkin v podstatě naprosto rezignoval na jakoukoliv dějovou konstrukci a příběh uhání kupředu jako splašený vlak naprosto jednoduchým a tím nejlineárnějším možným způsobem. Na čem si však tvůrci dávají záležet je syrovost a chlad prostředí, absolutní minimalizace vizuálních efektů a celkový velmi strohý a obyčejný styl režie, ve kterém skvěle vynikne živelná bojová technika "krav maga", kterou se tu tvůrci prezentují. Bitky jsou neskutečné a na Friedkina nebývale přehledně natočené. Pokud pomineme úvodní kulisovitou a nevěrohodnou akci z Bosny, divák co moc nečeká nezůstane neodměněn.

plagát

Šiesty zmysel (1999) 

Obdivuhodně zmáknutá duchařina s výtečnou atmosférou a nenápadnými indiciemi, které zpětně maximalizují zážitek z jedinečného konce. V podstatě bez jediné chyby ve scénáři a bez jediné zbytečné scény. Bohužel některé scény měly až příliš slabý spád a příliš pomalé tempo. Rovněž představitel pacienta Haley Joel Osment byl na devítileté dítě jaksi chytřejší než by bylo záhodno. Jeho styl mluvy a chování nekorespondovalo s jeho věkem ani při zamhouření obou očí. Willis na akčního hrdinu překvapivě citlivý a nehumpolácký. Zřejmě nejlepší film Shyamalana.

plagát

Dvojitý úder (1997) 

Je to sice naprosto stupidní záležitost, ale Van Damme má tendenci tvářit se ve všech svých akčňácích smrtelně vážně. Těžko říci, zda ho zde k opaku dokopali scénaristé, či samotný režisér, ale funkční to kupodivu je. V kombinaci s naprosto protipólovým Mickey Rourkem, jehož charakter mám v jeho filmografii skoro nejraději, nelze jinak než průměr. Akci jsem už viděl lepší i ve filmografii Belgičana a technické serepetičky až zase tak nenadchnou.

plagát

Povodeň (1998) 

Akce a katastrofická povodeň hrají naprosto rovnocenné partnery v tomto ne příliš známém, zato kvalitativně ucházejícím akčňáku plném vody, maloměstských buranů a naháněček na skůtrech. Změna je oproti zajetým kolejím nejen v prostředí a v důrazu na přírodní živel, z čehož mimochodem režisér vytěžil maximum, ale i hlavní hrdina tu je značně nestandartní. Slater není žádný bijec, ale spíše nenápadný a nekonfliktní pracovník policie, který se náhodou dostal do kontaktu s mnohem protřelejšími a drzejšími pákami. A ač to není žádný herecký velikán, jeho zvláštní typ "neviditelného" charizmatu funguje prapodivně dobře. Mokrý a špinavý čistokrevný akčňák ve více než zajímavém vodním prostředí.