dubinak

Velmi nepříjemná alegorická mind fucking záležitost, o které v době karantény asi nechcete úplně hloubat. Je to sice výborně zahrané a tísnivé. S tou alegorií bych to zas až tak intenzivně neviděla, ale proč ne. Vivárium by si spíš opravdu zasloužilo to rozuzlení posunout ještě do trochu jiných sfér tak, aby byl divák aspoň trochu více spokojen s koncem. Většina stopáže je totiž dost časté opakování podobných scén a gradace je tu taková trochu nemastná, neslaná. Nejvíc zapamatovatelným se pro mě stal určitě zdejší nadpozemský synáček, který se staral o veškeré vyvstávající otazníky. Nevím, jestli se v divácích probudily ty pocity, které v nich tvůrci probudit chtěli, ale film to byl dobrý a znepokojivý, ale asi se z toho dalo vymáčknout víc.

Klasické duo Sandberg a Lotta, opět záruka kvalitní děsivé atmosféry o délce tří minut. Tento režisér je typický tím, že mám u jeho kraťasů nutkání si zakrývat oči. Za mě spokojenost, Sandberg si drží obdobnou úroveň.

Španělé měli vždycky tendenci točit filmy o podivných lidských choutkách a úchylnostech a dávat tomu velkolepý rozměr. A Hogar není výjimkou. Je zajímavé mít po dlouhé době za hlavní postavu neskutečnýho sráče, kterej si sice chce akorát plnit své vlastní malé sny a fantazie, ale v reálu je to něco, co se fakt nedělá a dá se považovat za necitlivé zvěrstvo. Natočeno je to svižně bez cavyků a tradičně ukecaných dialogů. Velkým minusem je tady ale to, že chlapovi vychází všechno až moc dobře a španělská přehnanost je tu fakt cítit na sto honů. Tím pádem jsou i některé zdejší postavy spíše debilní, ale když to budete brát s rezervou, věřím, že zážitek bude nadprůměrný. S tím přirovnáním k Parazitovi bych ale byla opatrnější.

Jeremyho Gardnera mám spojeného s kvalitním a originálním, poklidným apokalyptickým road movie The Battery, který zahrál za málo peněz hodně muziky. Nejsem si ale jistá, jak chce se svoji režisérskou dráhou pokračovat, pokud bude natáčet filmy kvalitativně podobné jako je After Midnight. Tohle mi totiž ale absolutně nic, vůbec nic neřeklo. A přesto, že věřím, že metafor a alegorií se tu najde spousta, jak je tu už mnohokrát avizováno, mně ten příběh tak strašně nudil a nezajímal, že mi to bylo úplně všechno jedno. Spoustu lidí tu píše, že je to oduševnělé, přirozené romantické drama. Mně to ale přišlo jako až moc basic příběh ze života, na to abych na to musela koukat ve filmu. Už začínám mít kolem téhle party Benson, jeho kamarádi a spol. hodně blbé zkušenosti, což mě silně začíná odrazovat od dalších jejich podobných snímků. After Midnight pro mě byla jen ultimátní nuda, kterou jsem ani nechtěla pochopit.

Ženská režie je pro mě něco, po čem nesahám moc často, protože většinou mně to pojetí tak nějak zklame. Swallow jsem ale vyhlížela už docela dlouho s předstihem a ač jsem se pak do toho zase docela dlouho rozhoupávala, zážitek byl překvapivě hodně fajn. Už jen námět je na pováženou a člověk by si ani neuměl představit, že něco takového fakt může existovat, tím spíš na to koukat ve filmu. Ve své celistvosti to pak má i úroveň hlavně po té psychologické stránce a ač je to všechno vyprávěno takovým ženským citlivým eufemismem, víme, že hlavní hrdinka to v hlavě fakt asi nemá úplně zdravé a její okolí jí k tomu dává důvody. Vizuál je ale vypiplaný, Haley Bennett hraje víc než dobře a obecně mám z tohoto snímku dobrý pocit, protože je to něco co se bude dobře pamatovat a co mělo velkou hloubku.

Velice dobře osvětlený soudní proces, který hlava fakt nebere. Takhle to vypadá, když se potkají dva psychopati. Nejlepší je, že na to sice máte zhruba oba dva pohledy, ale stejně si asi najdete jen jednu stranu, ke které se přiklonit. Stopáž sice delší, ale spíš mě mrzelo, že to ještě nepokračuje. Tyhle bizarní případy jsou pro mě tak trochu guilty pleasure a hrozně mě to baví sledovat. Navíc je tu fakt dobrý komentář jednoho žurnalisty, jež měl opravdu zajímavé poznámky a soustředil se hodně i na psychologickou stránku veškerých těch událostí. Fakt dobře zpracováno. Potěší i autentické nahrávky od soudu. Určitě stojí za to vidět.

The Hunt musím říct, že bylo docela milé překvápko a dnešní zkorumpovaná společnost si akorát koleduje o to, aby o ní vznikaly nekorektní a satirické filmy. Tohle na sebe sice láká slovem horor, ale ve skutečnosti je to docela slušně vybroušená americká sonda, která je příjemně sebekritická a neschovává se za rouškou neviny. Začátek má slušný rozjezd. V podstatě se na nic nečeká. Potěší taky střídání ''hlavních'' postav, o kterém jsem si říkala, že kdyby to takhle vydrželo až do konce, tak by to byl docela svěží, originální nápad. Což se nestalo. I tak je ale hlavní hrdinka velice dobře zvolená a její neznámá kamenná tvář mi do její osobité role sedla jak prdel na hrnec. Akční tempo tomu drží fakt po celou dobu, dočkáme se i nějakých těch delších bojových scén a hlavně je to ještě k tomu nepředvídatelné. Chvílemi jsem i přemýšlela o čtyřech hvězdičkách, protože jsem se řechtala fakt co deset minut. Zatím to ale držím na úzdě a uvidím, jestli to ve mně ještě nějakou dobu přetrvá, tak asi přidám. Zábava jen pro opravdové demokraty.

Parádní Netflixová záležitost, kterou se nevyplatí ignorovat. Poláci jdou filmařsky čím dál rychleji na vrchol a kam se na ně, my Češi a vlastně asi i Slováci, hrabeme. Od první minuty to jede na plné obrátky, na vraždy se tady opravdu nečeká a než jsem se v podstatě stihla nadechnout, už byl film za půlkou. To je další plus, neskutečně to utíká, baví a hlavně překvapuje svou explicitní brutalitou, na to že se film natáčel tady za humny. Hlavní postavy jsou netradiční ženské charaktery s absolutně nepředvídatelným chováním a hodně zajímavým backgroundem. Celkově je to out of space a i myšlenka je tady hrozně super a svěží. Patryk Vega se toho opravdu nebojí a přesto, že pointa trošičku kazí ten veškerý wow efekt a je vyzrazená možná trošku moc brzy, zpracování a scénář je naprosto divoký náser a smršť brutálních úmrtí a svižné akce, až jsem čuměla, že se něco takového zrodilo zrovna tady kousek za hranicemi. Navíc musím dodat, že se tady stíhá nadhazovat v mezičase i opravdu vtipné momenty, takže občas fakt nevíte, jestli se smát, protože za vteřinu to má zase vážnou tvář, doslova. Tento film na Netflixu určitě nepřehlédněte.

Historicky nejvelkolepější seriálová událost v dějinách světové kinematografie. Můj životní cíl? Někdy v životě tenhle seriál zkouknout celý ještě jednou od začátku.

Tak trochu zrcadlo prohnilé, sobecké, nestřídmé společnosti, která si asi zaslouží vytrestat. Po dlouhé době zase kruto přísný, napínavý a po všech stránkách dobře zpracovaný kousek z Netflixu, který se mi vrátil ve vzpomínkách ještě několikrát po jeho zhlédnutí. Vyzdvihnout musím i depresivní prostředí a perfektní hudební podmaz, který nepříjemně působil na podvědomí. Překvapila taky nelítostná brutalita a surovost. V podstatě po všech stránkách spokojenost, snad jen ten závěr bych trochu víc nasměrovala do reálnějších sfér a opravdu zanechala nějaký vzkaz. Tohle byl zase jeden z těch konců udělej si sám,