dubinak

2. série Kingdom opravdu nezná hranic a Jižní Korea ukazuje, že filmařsky ani zdaleka není pozadu a naopak dokáže se postarat o takovou akci, jako svět neviděl. Druhá série je ještě dynamičtější, akčnější, krvavější, promyšlenější a dějovější. Scénář nabízí nové zvraty, dočkáme se i dalšího královského dramatu a výprava je opět neskutečná. Zombie jsou odolnější, než dřív, ale hrdinové chytřejší. Potěšil otevřený konec, protože další nášup tohohle skvostu si stoprocentně nechám líbit. Jeden z nejlepších seriálů za poslední dobu.

Já bláhová jsem myslela, že to bude třeba remake původní Ju-On. Ale tohle je fakt hodně špatný vtip. V podstatě je to jen sekvence náhodných scén o náhodných lidech, které spolu sice mají něco společného, ale celá myšlenka je vlastně naprosto debilní a divákovi absolutně u zadku, protože v tomhle "hororu" nefunguje naprosto nic. Maximálně tak akorát ztrápený výraz Andrey Riseborough, o které začínám docela pochybovat, když vzala tuhle roli. Po hororové stránce škoda mluvit. Udivuje mě, že se v roce 2020 ještě někdo odváží tohle produkovat do kin. Já budu spíš dělat, že jsem tenhle film neviděla a asi budu mít šťastnější život. Chyběla mi tam alespoň ta Kayako.

Asi jsem nezažila tak dobrý začátek minisérie (když tedy nepočítám Chernobyl) jako tady. První dva díly mě naprosto odstřelily do vesmíru a když jsem musela čekat týden na další díl, tak mě to úplně ubíjelo. Postupem dílů jsem ale začala dedukovat, že tady bude něco špatně. Když už jsem si jako seriálový konzument říkala, že po pátém díle se to prostě už musí začít rozjíždět, tempo stále nějak nepřicházelo. Pořád mě hryzalo to nepříjemné vědomí, že to bude zase jedna divná Kingovka s pointou, která se mi asi nebude líbit. U osmého dílu můj zájem začal regulérně opadat a na finále jsem se dokonce přestala těšit. Já ale žádný seriál neopustím, pokud k tomu nemám opravdu dobrý důvod. Moje dobrá vůle a pevná víra, že bude závěr tohoto seriálu spektakulární byla ale ubita opravdu suchým, suchým finálovým dílem a můj konečný dojem? Meeh. První dva díly ve mně dokonce vyvolaly pocit, že Jason Bateman je naprosto geniální ve vážných rolích, ale každým dílem vyvstanulo víc otázek, než odpovědí a ač mi postavy přišly sympatické a dobře obsazené, celý Outsider byl tak trochu krokem vedle. Náladu a atmosféru to mělo super, ale seriál, který by víc vyšuměl do prázdna jsemi zatím asi neviděla,

Můj úplně poslední film viděný v kině před celostátní karanténou. :( Ještě, že to fakt stálo za to! Dlouho jsem neviděla tak skvělě propracovaný scénář, který má konečně nádech originality a diváka napíná po celou dobu. Elisabeth Moss se jeví poslední dobou jako dobrá volba do hlavních rolí a spolupráce s Leigh Whannellem zaručovala prostě kvalitní zážitek. Navíc je to absolutně nepředvídatelné, dechberoucí a po určitou část taky hororové. Bylo tu i několik scén, u kterých mi srdce poskočilo. Škoda maximálně toho příliš amerického konce, který tomu na poslední chvíli vzal trochu vítr z plachet. Speciální shout-out Městskému kinu Chrudim, které se postaralo o neskutečný zvuk, takže jsem měla reálný pocit, že zezadu do sálu vběhl pes.

O tomhle dokumentu jsem se dozvěděla více než rok dopředu, protože jsem na DVTV viděla rozhovor s Vítem Klusákem a rozhodně mě jeho výpoveď o nově připravovaném filmu hodně zaujala. Na druhou stranu jsem si ale říkala, jestli chci jít do kina zrovna na dokument o sexuálních predátorech, protože to není až tak úplně na kino zážitek s plným sálem. Když jsem ale viděla, jakou to začíná mít reklamu a posléze i přemrštěné hodnocení, rozhodla jsem se tam zajít. A opravdu jsem nelitovala. Je strašně sympatické, že celý tento experiment byl nafingován jako simulace, tudíž je to opravdu real a neúprosné k publiku. Můžu to chválit odshora až dolů, ale hvězdu strhávám za to, že herečky nedostaly rovnoměrně rozdělený prostor a v podstatě sledujeme pořád Terezu Těžkou a dvě ostatní výborně hrající herečky vidíme znatelně málo. Další výtka je asi ta, že ač je to i tak brutál, klidně bych ještě přitlačila na pilu, když už. Palec nahoru za scénu s klukem, který dojal polovinu sálu, včetně mě.

Color Out of Space byl pro mě hodně očekávaný kousek už jen kvůli tématu a předlohy a hlavně zahraničním recenzím. Nakonec to nebylo asi až tak dobré, jak bych chtěla, ale některé aspekty byly super. Například celková atmosféra byla vyobrazena opravdu nepříjemně, bezmocně a až surově si hrála s psychikou zdejších postav. Efekty taky byly znamenité a gore scény potěšily. Nejzapamatovatelnější scénou byla určitě proměna matky a syna, což bylo fakt hrozně nepříjemné a asi nejvíce hororové z celého příběhu. Oceňuji takové ty vedlejší maličkosti spíš než námět a postavy. Takže za tři lepší.

Tohle je úplně skvělý. Miluju tyhle soutěže. Tyhle soutěže totiž ještě mají smysl a hrozně mě bavilo sledovat ty nádherné modely a fandit zdejším účastníkům. Škoda jen, že moderátoři nebyli tak sympatičtí a tak strašně rychle to uteklo. Prosím další sérii!!

Kdo by to byl řek, ale Chorvati a Srbové mají docela super humor a doukážou si udělat srandu i z jejich největší historické rivalitní události. Funguje to i jako parodie na tuctové zombie fláky a mezi ostatními černohumorovými a hororovými komediemi to působí opravdu svěže a originálně. Je fakt, že postupem času se ten vtip trochu začíná opakovat a do konce už to tak nějak vyčpí, ale pochvalu si to určitě zaslouží a dalším balkánským snímkům u mě zůstává náruč otevřena.

Tohle říkám o filmu málokdy, protože je to neuctivé a každá snaha a realizace něčeho takového jako je celovečerní film si zaslouží ocenit. Black Christmas je ale opravdu ultimátní scénaristická sračka, která jenom měla dostatek prostředků na to udělat si fajnovou propagaci a následně šupajdit do kin, kam na sebe na Vánoce nalákala stovky teenagerů. Ono to sice má pohledný kabátek v čele s Imogen Poots z vysokoškolského prostředí a plno moderních feministických přesvědčení, ale to neomlouvá nic na tom, že je to předvídatelné jak prase a ve finále zjistíte, že jste už všechno viděli v traileru od A do Z. Tam nebyla snad ani minuta, kdy bych v sobě měla kousek zájmu nebo zvědavosti. Tohle bylo vánoční utrpení. Troufám si říct, že menší sranec byly Černé Vánoce z roku 2006.

Come to Daddy je jeden z těch opravdu zapomenutelných filmů nebo naopak vás vůbec nemusí trápit, když ho neuvidíte. Zpočátku se to tvářilo vcelku mysteriózně a zajímalo mě, co se bude dít, ale jakmile začal hlavní twist, můj zájem silně opadl. Nepotkáte tu vlastně absolutně nic nového nebo překvapivého. Jediné co tu stojí za zmínku byly docela slušné gore vraždy. Jinak nemastné, neslané. Někdo už by mohl Frodovi dát roli, co bude stát za řeč.