darkrobyk

V očekávání mizerného filmu se mi nakonec dostalo průměrného survivalu, z něhož by se dal sestřihnout pěkný přírodopisný dokument o Africe. Postavy se možná chovají podivně, ale popravdě, kdo by se po havárii letadla uprostřed rezervace, kde číhá řada nebezpečí, choval normálně, že? Slunce, strach a vědomí hladových šelem jistě udělá své. Naopak jsem uvítal, že zbylí se chovali více než prozíravě - možný spoiler - nasednout do džípu by byla pěkná hloupost, páč byste tím hned řekli, jak jste ho získali. Asi nejvíce my vadily dvě věci - jednak se mi do rukou dostala nějaká vystříhaná kopie, a tak jsme si neužil ani jeden přímý útok lva, což považuji za trestuhodné! Za druhé jsem pak čistě skeptický ohledně schopnosti lvů - jsou to kočky, tudíž mají skvělý zrak, ale čich a sluch mají dokonalejší šelmy psovité. Tedy že by pronásledovali kořist po čichu jako psi, tomu nevěřím. Ten fantastický přesah v závěru mi nevadil tolik, jako šavlozubý lev na plakátě - fakt jsem naivně čekal, že budou mít takové zuby...

Dokonalý plán, jak se zbavit bohatého manžela Richarda, který svojí vinou oslepl při nepodařeném pokusu v laboratoři. Jeho žena Christiane je potvora, co jí to kouká z očí. Zpočátku by ho nejraději opustila, ale po nehodě se do něj zázračně zamiluje. Samozřejmě kuje pikle s hadem Davidem, který je spolumajitelem Richardovi továrny, ale rozhodující slovo a podíl má Richard. Ač se zdá, že Richard v letním sídle, kam ho odvezli na zotavenou, až příliš tápe, divákovi vše dojde naplno v poslední čtvrtině. Ta je nebývale intenzivní s přesahem až do hororu. Především hudba pak stupňuje napětí, co to dá. Samotný konec jsem mu tak nějak radil, jelikož se logicky zdál jako jediné východisko. Snad jen s tím kruhem bych se ani nenamáhal...

Atmosférický kousek, kde se Franco Serpieri (Lazenby, kterého jsem téměř nepoznal) snaží najít vraha jeho malé dcery Roberty, se odehrává v Benátkách. Ty vytvářejí temnou a skličující kulisu příběhu, protože je v nich buď mlha, prší nebo je noc. Už úvodní scéna v horách má výborné napětí, to se pak opakuje ještě v několika dalších v Itálii. Morriconeho hudba je výborná a vytváří nezapomenutelnou atmosféru - na příklad pohřeb. Dětské sbory jsou zlověstné, když má dojít k násilí, strašidelné, když postavy někdo honí, smutné, pátrá-li kamera po šedivých budovách města, okolo kterých poletují nekonečná holubí hejna. Popravdě trvá téměř celý film, než se podaří Francovi dostat na jasnou stopu vraha, protože si několikrát tipuje nesprávné muže. Lazenby je zde v opačné pozici, než tomu bylo v Bondovi, a tak dostává začasté na frak. Nahota a sex nechybí. Výborná kamera, která některé scény skládá z jednotlivých obrazů tak, jako by to byly střípky mozaiky. Vraždy jsou intenzivní - škrcení či ubodání, obraz mrtvoly uprostřed papoušků má až romantický nádech ( v pravém slova smyslu), možná i dekadentní. Závěr je nervák. Vydařené po všech stránkách.

Svižné giallo, které uteče jako jarní velká voda. Kitty (Nieves Navarro, ta holka měla na podobné role štěstí) spatří náhodně v dalekohledu vraždu - ubodání dívky nožem, když čeká s rodiči na přítele Alberta. Ten má zpoždění deset minut a kulhá, páč si prý podvrtnul kotník. To je důležité, jelikož nezůstane u jedné vraždy a vrah kulhá, tudíž v jednu chvíli se stává Albert podezřelým. Vražd je poměrně dost a v hlavní roli břitva! Není to sice Fulci, ale hrdla jsou podšmiknuta krvavě a jedna dívka je přímo rozřezána. Opět krásné ženy, hodně nahoty i sexu, napětí i atmosféra. Jeden by nevěřil, co se dá vyčarovat se svíčkou, když vrah vyhodí pojistky. A jistě, skleník je výborný. Kulhající vrah má hůlku, kterou si oběti dovedně přitahuje. A jak jinak - v černém, s černým kloboukem a rukavicemi, jen ta břitva se blýská, než po ní začne stékat krev. Parádní výprava, pěkné interiéry, skvělá hudba. A kamera často sleduje oběti očima vraha... Doporučil bych ale zejména skalním příznivcům gialla, ti by mohli snad být spokojeni.

Nevyvážené giallo, kterému by slušelo zkrácení. První polovina je dost utahaná, posouvají ji dopředu jen scény, kdy Valentina prchá před vrahem, kterého jí nevěří ani policajti, ani přítel fotograf a novinář. Střídavě se potácí mezi dvěma muži - novinářem a Stefanem, v patách má ovšem smrt, která je možná jen přeludem. Nakonec se ukáže, že důležitou roli v celé věci hraje obchod s drogami. Výborná hudba, skvělá kamera, jako vždy parádní interiéry a půvabná Nieves Navarro. Posledních dvacet minut je intenzivních, být takový celý film... Nahota ne, ale krev ano. Kromě obličeje rozmláceného kovovou pěstí (viz plakát) dojde i na vyhřezlý mozek z lebky. Ocenit by mohli žánroví fanoušci. 3,5*

Antoine, mladík s vyšinutým výrazem, zfackuje děvku Francine a odejde naštvaný z nevěstince. Ta je po jeho odchodu nalezena zavražděná, a tak viník je jasný. Antoine je odsouzen k trestu setnutí gilotinou, ale prohlašuje, že je nevinný a že na všechny, co mají s jeho smrtí něco společného, padne jeho kletba. Následně se mu podaří utéci, zmocní se auta a pak motorky. O hlavu nakonec stejně přijde a jeho kletba padá na ty, jimž předpověděl smrt. No, zdálo se mi, že umírali i další, co nemuseli, každopádně mrtvol bylo požehnaně. Něco nahoty, krev, napětí, skvělá hudba a vrah odhalený až na konci. Objektivně 3*, avšak za ty uťaté hlavy a krásné ženy jednu přihodím.

Gotický horor plný vražd, které ale upírský baron koná poněkud zvláštním způsobem - své oběti uškrtí a teprve pak jim saje krev. Zajímavé je, že krátce po úvodu umírají inspektor i doktor, o nichž jsem si myslel, že povedou vyšetřování záhadných úmrtí až do konce. Přijíždí ovšem jiný inspektor a současně i poslední žijící potomek barona, který doposud pobýval s rodinou v Polsku. A dorazí i jeho blond snoubenka z Londýna, aby se spolu usadili na tajemném hradě. Baron se ale svému potomkovi zjeví a požádá ho, aby ukončil jeho prokletí. Bude s ním však muset bojovat. Snímek je plný půvabných žen, které se odevzdaně svlékají, nechybí ani sex. Já jsem ale viděl verzi o 3 minuty kratší, v níž byla většina nahoty (ne všechna) vystřižena - jinak by jí bylo požehnaně. Výborná hudba má dvě základní polohy - pomalou a neklidnou, co vytváří tajemno, a strašidelnou s výraznými údery do klavíru. Trochu jsem postrádal mlhu a pavučiny, na bouři ale došlo. Příběh je poměrně svižný, vražd je kopice. Jen jsem očekával trochu jiný konec, když inspektor prohlásil, že pokud by všechny oběti zabil upír, tak by by jich podle legend měli mít okolo sebe celou armádu...

Samozřejmě se nedá ubránit tomu, aby se člověku nevybavil kultovní Boj o oheň z roku 1981. Cummingův film je přirozeně mnohem skromnější, ale také je patrné, že mu nešlo o vytvoření přesvědčivého obrazu pravěku, nýbrž chtěl ukázat skupinu lidí v mezních situacích, kdy musí bojovat o holý život. Ano, je to survival odehrávající se v syrové a drsné krajině, kde slunko nezasvítí a kromě deště se přižene i bouře, aby dramatickému závěru dodala epický rozměr. Vlastně se mi líbilo, že dlouhou dobu je divák přesvědčován o tom, jak lidé budou muset čelit pravěkému predátorovi, případně, dle Odala, démonovi. Scény s mlhou nemají chybu, les je smrtící pastí a přesvědčit druhé, že by měli vykonat lidskou oběť, se nezdá být vůbec těžké. Přesto mi něco chybělo... Ovšem skotská krajina je bezútěšnost sama. 3,5*

V úvodu sledujeme čarodějnický obřad, jehož účastníci se snaží jakoby hypnotizovat muže. Je jím bohatý dandy Peter Crane a obřad je jeho noční můrou, co se v různých obměnách opakuje a Petera děsí. Pak ho navštíví bohatá mladá vdova, Yvonne Chevrelová, a sdělí mu svůj podivný sen, v níž jí zemřelý manžel řekl, že ji zabije Peter Crane. Oba se tomu nakonec zasmějí, ale při dalším setkání ovládne Petera podivná síla a Yvonne zabije. Je však první v řadě dalších vražd. Peter si je ovšem nepamatuje, navíc začíná cítit, že se mu stírají hranice mezi skutečností, sny a děsivými vizemi. Důležitými postavami, kromě půvabných žen, jsou psychiatr doktor Stone, inspektor Ranieri a komorník Walter. Nechybí ženská a mužská nahota, sex i swingers párty. Tajuplnosti napomáhá skvělá Ciprianiho hudba. V závěru se divák dozví, kdo za vším a proč stojí. Napínavý mysteriózní snímek s přesahem do hororu mě osobně potěšil. Doporučit lze především skalním žánrovým příznivcům.

Tool, Věc, Švankmajer. Při sledování tohohle fantastického kousku mě napadá tolik věcí, až je to radost. Nespoutaná fantazie, kdy jeden bizarní prvek vytváří další a další, je doplněna výbornou hudbou, která mi v jistých tlačítkových sekvencích společně s animací připomněla Tool (Sober, Schism, Stinkfist a další). Rozhodně není tenhle snímek o hnusu, je totiž dekadentní. Dekadence nalézala krásu tam, kde ji dříve nikdo nehledal, proto je tenhle snímek o kráse.