darkrobyk

Studie psychopatického vraha s báječnými gore efekty mistra Toma Saviniho, který sám ve filmu zemře šplouchavě třeskutou smrtí... Líbilo se mi místy velmi pomalé tempo (mnohé dnešní diváky ale možná spíše otráví) - pronásledování v metru, neuvěřitelně dlouhá škrtící scéna (dnes to má oběť po pár sekundách za sebou) či zdlouhavé očekávání přepadení modelky Rity v jejím bytě. Jakási variace na Psycho a podobné filmy, fanouškům se jistě vybaví i o dva roky mladší Fulciho Rozparovač z New Yorku (že by se mistr inspiroval?). Zajímavé je také přivlastňování si žen pomocí figurin a skalpů, byť stále dokola každá z nich představuje pouze ženu jednu. Kromě masakrování obětí se dočkáme i pěkné záhrobní scénky a v závěru jedné snové brutální... Typické poctivé osmdesátky.

Fajn kanibalská komedie (což je uvedeno i na IMDb, leč zde nikoliv), kde autoři vrší klišé na klišé a obeznámený divák se jen pochechtává, jak jim to pěkně vychází. Temné intro s kopicí vnitřností dává tušit, že to bude místy masakr. A vskutku - hlavy lítají, vnitřnosti lítají, nože se míhají...počáteční lekačky ustoupí a následně se rozjede zábava. Pánvičková scéna je na záchvat smíchu jako stvořená. Jsem rád, že i poslední klišé vzali autoři s nadhledem. Milovníci masakrů, hor s očima, pachů krve a dalších podobných slasherů si film jistě užijí. Plný počet si zaslouží nádherný lužní les tvořící romantickou kulisu pro jednoduchý děj. Cíl je jasný - udělat z Amíků sekanou, což se postupně daří. Nic víc zde nehledejte.... Mutanti jsou roztomilí a turisti k sežrání.

,,Škrť mě tou kočkou!" ,,Škrtím tě jejím ocasem!",,Uáájííí!!!" V žánrech chybí erotický. Zpočátku jsem měl dojem, jako by šlo o epizodu ze Sexu ve městě. Konverzační drama často o ničem, ale tak zvláštní a zábavné, že diváka vtáhne a nepustí. Samozřejmě postupně začne přituhovat a legraci nahradí vážné ladění. Jak se blíží konec, atmosféra chladne, přichází mrazení a ...jo, všechno to skončí blbě. Vlastně dobře. Skončí to tak, jak asi mnozí začnou tušit. Ale byla jiná možnost? ,,Jsem s tebou a nejsem s tebou." Tomu říkám vyhlídky do budoucnosti, ale zda nadějné, to si nejsem jistý.

Na jedničku raději ani nepomyslet... Ale jinak na deštivé odpoledne jako kulisa při posezení s přáteli dostačující. Příběh stokrát odvyprávěný lze tušit od začátku až do konce. Chvílemi pěkná kamera, nejlepší scény jsou však samozřejmě ty převzaté z jedničky. Zklamala mě královna - když vylezála z krvavé lázně, měla ještě auru tajemna. Jak ukázala ksicht, bylo po tajemnu. To i královna z Disneyovy Sněhurky pouští větší hrůzu, když se dožaduje srdce své sokyně, než tahle nemastná bledule - opravdu škoda! Příjemné bylo mučení upírka. Přesto jsem čekal poněkud větší masakr, když už sám příběh za moc nestál...

Standardní francouzská kriminálka se dvěma plány - snaha o dopadení vraha Belmondova kolegy (vpodstatě pomsta) a hon za psychopatem vraždícím ženy, co v jeho očích zhřešily. V jisté chvíli si musí komisař vybrat, koho dopadne jako prvního...2* si však zaslouží Belmondovy tělocvičné kousky. Z jeho lezení po střechách mě brněly nohy, jízda na střeše metra mi přivodila mrazení všude. Chvíli jsem litoval, proč je vrah divákovi ukázán tak brzy, jelikož větší anonymita (jako v mnohých giallo) by možná stupňovala napětí, pak jsem ale pochopil záměr tvůrců: vrahova drzost neměla hranic. Škoda, že namísto škrcení nevzal do ruky břitvu... Kdysi se mi líbilo více, ale i po letech příjemná podívaná...

A já myslel, že hříšníky si odnese čert... Popravdě jsem poněkud na rozpacích. Tedy horror v žádném případě, jelikož bát se není čeho, proč western, to mi je záhadou ještě větší. Snad podobenství, drama... Celkově by se mi film líbil a vůbec mi pomalý nepřišel. Vadilo mi však to podivné zacházení s Bohem. Nevím, zda tvůrci chtěli říci, že Bůh trestá hříšníky, ale jen ty, v porovnání se zvěrstvy na zemi, malé, a zda to mám brát jako sarkasmus, a nebo jako něco kladného... A když už jsem u Bible, tak pro hříšníky by si měl chodit asi někdo jiný, ne? Při sledování jsem měl podobný pocit jako u snímků, kde je pranýřována fanatická církev, a já si nejsem jist, zdali tohle byl cíl tvůrců... Dávám 3,5*

Skvělé existenciální drama na téma: jak těžké je býti upírem (samozřejmě za upíra lze dosadit cokoliv). Alegorie o hledání smyslu života a místa na zemi (ve společnosti). Mnohovrstevný příběh lze sledovat v prvním plánu jako upírský horror, v dalších plánech však nabízí mnohem více. Postupně divák pochopí, proč se tak čaruje se stavem člověk-upír-člověk. Výborné efekty, vynikající hudba (njn Tangerine Dream jsou známkou kvality) a vydařená kamera. Syrový příběh, který nemá cenu více rozpitvávat. Lepší je se na něj prostě podívat.

Co předchází tomu, než se člověk v prach obrátí. Fascinující...

Nojo, podle skutečné události...a ještě mi řekněte, že tam chcípnou všichni chlapi a přežije jen ultrablbá blondýna, která se chová jako vyšinutá kráva. Posednutí skupiny lidí, která se navzájem vraždí, není nic nového. Takhle se už vykydlily posádky a osádky lodí, ponorek, polárních stanic, vesmírných stanic, podmořských stanic... ale proč ne. Ovšem tady jen sledujete cestu zavalených tam a zpátky a zase tam a uvědomujete si, že na rozdíl od putujícího Hobita se nic převratného neděje. Pár rádoby lekaček mě bohužel nedostalo, a tak za nejlepší scénu považuji naháněčku v nafukovací komoře. Věřím, že klaustrofobiky tenhle film asi vyděsí, normálního diváka jen stěží. Musím ale přihodit hvězdu za to, jak se všichni postupně dusili a sípali, jelikož se začalo špatně dýchat i mně. Lehce masakrozní scénky si rovněž hvězdu zaslouží, celková atmosféra už moc ne. Postupně začíná film nudit a jeden se modlí, aby to měli rychle za sebou. Slabý průměr, celkově 2,5*.

Někde mezi Davidem Hamiltonem a P.P.Pasolinim - k němu má snímek blíže. V první povídce poznáte tajemství příboje, ve druhé proniknete do tajů autoerotiky - především práce s okurkou je plná vášně...Zlatým hřebem je zajisté epizodka ze života čachtické paní, kdy v jistých momentech není před vámi nic jiného než obří obnažený zadek, případně předek. Nakonec se v jednom obraze nahromadí tolik nahoty, kolik ji najdeme snad jen u Petera Greenawaye. Směrem ke čtvrté povídce přibývá sexuálních zvrhlostí až ke švédské trojce v podání rodiny Borgiů. Přestože jsou poslední dva příběhy plné násilí, obrazem si ho divák příliš neužije. Především v závěrečné se lidé ztrácí za dveřmi a v tajných chodbách, a tušení jejich konce je tak více mrazivé. Jen kněz skončil jako veselá fagule. Výborná hudba (Maurice Leroux) chvílemi připomene (hlavně ve třetí povídce) L.Fišera. Pochvalu si zaslouží rovněž výtvarná kamera a práce s detailem. V dnešní poněkud zvrácené době jistě ne už tak šokující, ale příjemné.