darkrobyk

Bratry Coenovy nijak zvláště nemiluji, ale Fargo se mi líbil. Bylo fajn, jak se hlavní postavě hroutí svět, jak, řečeno vulgárně, když se něco sere, pak se sere všechno. Šlo by o vskutku chladný film, kterému dominuje všudypřítomný sníh, nebýt teplých šplíchanců krve. S každou mrtvolou jsem se utvrzoval, že oběť si to zasloužila. By mě zajímalo, proč v žánrech není KOMEDIE, jelikož tohle je fakt prča! Dal bych pět *, ale za blbej konec jednu strhnu. Tedy konec má zřejmě vypadat jako šťastný, jenže mně právě k tomuhle příběhu nesedne...

Klasický bubu-film 80.let pod taktovkou Italů, ve kterém najde horrový fanoušek vliv nejen italské školy (Fulci - Dům u hřbitova, Beyond, Pastor Thomas; Argento, D´Amato...), ale i Poltergeista (nejen vražedný šáša). Osobně tyhle vlivy vítám a tleskám gore efektům, které ještě nenahradily otravné pixely. Avšak byť se dočkáme hezkých záběrů - sekyra a kladivo do hlavičky, letící střepy a zasažené oko (obé vzpomínka na Fulciho) či rozkošně probodnuté hrdlo (a je toho samozřejmě více), tak jsem očekával poněkud větší jatka. Krev z kohoutku, červi, kobka, kostlivý pařát, hřbitov, sklep, pavučiny. A přeci se našinec příliš nebojí. I když se tvůrci snažili, strašidelný dům s pavučinovým schodištěm a temným sklepením je báječný, nějak se nedostává oné pravé děsuplné atmosféry. A když někoho šoupnu do rakve, pak by měl následovat krok č.2 - pec. Ale možná jsem měl cenzurovanou verzi... Přese všechno jsem si film užil, vracet se však k němu nejspíš nebudu.

Typický zástupce zombie new wave anglické kinematografie posledních let. Mám takový pocit, že poprvé mě vyděsily raketovou rychlostí běhající zombie v kině při sledování Úsvitu mrtvých (2004). A na rovinu říkám, že mám staromilsky rád ty pomalé, šourající se zombie, před kterými oběti utíkají jako blázni, ale ony se k nim nakonec stejně došourají, což mi přijde nejděsivější. Navíc jsem si kladl otázku: jak může někdo neživý běhat desetkrát rychleji než živý? Tvůrci zdejšího snímku asi přemýšleli podobně, a tak neživé mrtvoly jsou rychlé proto, jelikož na začátku stály stimulační preparáty...chytré. Zombie tudíž skáčou tři metry do vzduchu a na své oběti se vrhají jak hejno hladových kobylek. A lov obětí vypadá opravdu dobře! Též mě potěšilo, jak přeživší odpadávají jako mouchy a navíc mají mezi sebou svině. Čistokrevná zábava, kde tryskozombie získávají navrch! Nic víc, nic míň. A pokud tohle čekáte, pak zklamáni nebudete.

Popravdě je tahle příprava na Evil Dead notná taškařice, která tedy nefunguje jako horror, nýbrž jako komedie. Film vypadá, jako by ho natočili ve 20.letech (groteska hadr), a pak ho nechali povalovat padesát let někde v lese. V dnešní době malá raritka, zajímavost hlavně pro ty, kdo milují Raimovu smrtící trilogii. V závěru sice dojde na krvavé divadlo, ale k šokování má daleko. Jak říkám, je to zkrátka bžunda, nic víc.

Hm, velmi příjemná a nečekaná záležitost, kterou jsem měl přes rok stranou... Kdo má nadíváno větší množství zombiefilmů, bývá zřídkakdy překvapen. Film o lásce, víře, naději, zoufalství, bolesti a překonávání překážek není žádným sentimentálním příběhem, jak by to při takové charakteristice mohlo vypadat. Uprostřed nádherné přírody, která jakoby si nevšímala utrpení a zkázy lidstva (jak s podivením konstatuje i hlavní hrdina), se odehrává drama několika lidí. Nejtěžší však není pro přeživší odrážet neustávající útoky nemrtvých, nýbrž vypořádat se se zlem, co dřímá v jiných lidech. Jestliže mě zklamala Světová válka Z, pak tenhle kanadský snímek mě vyloženě potěšil. Žádný gorefest, jen snaha přežít. Zajímavý byl i způsob, jak k nákaze vůbec došlo. Výborná hudba, dobrá kamera, pěkné masky, výživná lekačka a nenápadní herci s uvěřitelnými výkony. Pro fanoušky akční řežby tenhle snímek není...

Tenkrát mě obě kapely doslova uhranuly, Priessnitz o trochu více. Freiwaldau a Nebel považuji stále za jejich nejlepší desky a mrzí mě, že nevznikly jejich kompletní vizuální podoby. Co mě nemrzí, byl jejich koncert se skladbami z obou desek. Temnota zahalila sál i všechny přítomné...i když Švejdík tvrdil, že nebyli gothickou kapelou, cítil jsem v těhle albech jakési spříznění s gothickou scénou. Skvělé album Ve dne v noci (v jistých chvílích mi připomnělo křížence Joy Division s The Cure) od Prouzy jsem znal rovněž nazpaměť, další jejich deska - V otrhaném domě - mě nezaujala.

Dokument sice není žádná bomba, ale já jsem si s chutí připomněl pražskou výstavu a zavzpomínal na vizionářského autora, který nás právě opustil. Jeho vetřelec zůstane zřejmě natrvalo nejděsivější bestií z temného vesmíru...a samozřejmě nelze zapomenout na spolupráci s Blondie či na obal s penisy pro Dead Kennedys, který stál nakonec za rozpadem kapely...Vždycky jsem si říkal, při pohledu na jeho LOTRa, jak by asi výtvarně vypadal Pán prstenů v jeho podání...

Tenhle film jsem z nepochopitelných důvodů odkládal, až jsem nakonec zjistil, jak už to bývá, že je výborný. Nenápadný snímek, který by šlo zahrát na jevišti bez kulis. Zpočátku máte pocit, že se jen náhodně sešlo několik lidí v opuštěné barabizně uprostřed lesů, co vytvářejí báječnou kulisu tajemna, neznáma, stísněnosti a nebezpečí. Bavilo mě hádat, o jaké místo se jedná, své tipy ale nezveřejním. Každá bližší zmínka příliš vyzrazuje, a ochuzuje tak diváka o vlastní představy. Nakonec bylo vše vysvětleno, proč zrovna tyhle postavy na daném místě, a já se přistihl, že jim fandím, že si přeji dobrý konec. Drama, mysteriozní, thriller, ano, ano, z horroru toho moc nezbylo, snad jen nevlídný a syrový les. Nevadí. Mozkové buňky si trochu zacvičily a příště si odpočinou u nějakého šťavnatého gore, co mi zde tentokrát nechybělo.

Když mají rodiče doma nevychované spratky, pak za to tvrdě zaplatí. Film se mi líbil, kratší stopáž, a když jde o život, nabere konečně svižné tempo. Zajímavá myšlenka na očištění společnosti je posléze přebíjena novozákonní úvahou, že násilí plodí násilí, tudíž po úderu do levé tváře je nutné nastavit pravou. Musím říci, že chlapeček Charlie mě celou dobu tak neuvěřitelně s..l, až jsem se těšil, kdy bude brutálně a nekompromisně sejmut. Proč tedy jen tři hvězdy? Konec jsem si představoval naprosto jinak...ta selanka ho zazdila! p.s.námět bych neviděl tak tragicky jako nesmyslný. Co takhle: každý může vlastnit zbraň, najdete-li někoho na svém pozemku či v domě, můžete ho beztrestně zastřelit, každoročně je střelba v několika školách...nemá ve skutečnosti Amerika k něčemu podobnému nakročeno? Esli vona to neni tak trochu společenská satira, že....

Dle zdejších komentářů jsem měl poněkud obavy, nakonec jsem byl příjemně překvapen. Jistě, v tom množství drobných povídek se najdou studentská cvičení a bláboly - např. těšil jsem se na zvířecí snuff, což je ve většině současných kinematografií v dnešní době tabu, jenže jsem se dočkal nevtipné pointy jako z laciné telenovely - , avšak u mnohých jsem se od srdce zasmál. Zapomeňte na horror, pokud ho nezaměňujete za gore a rozličné bizarnosti. Horror je děs a strašení, zde se jich ovšem nedočkáte. Přesto mne mírně děsil zápas se psem (vím, byl upravený počítačem, ale stejně...). Záchvaty smíchu se dostavovaly u příběhů - Prd (ti Japonci!), Samurajský film (harakiri je prostě bžunda), Vraždící hovínko (vybavila se mi postavička animovaných filmů Doodieman, kterou se mi na CSFD nepodařilo najít), Libido či X-XL (jo, tomu říkám správná dieta!). Hodně příběhů se točilo okolo toalety, jsou k vidění rozličné podivnosti - muž, kterému rostou pod kůží svitky filmu, a v sexu dominovaly japonské prasárničky, zejména poslední povídka. Takže - strašení ne, zábava ANO!