Maniak

Na tento nepříliš známý osmdesátkový slasher jsem narazil zcela náhodou, když jsem o něm viděl zmínku v jednom dokumentu o Tomu Savinim. Jeho největší nevýhodou byl fakt, že v té době vznikala spousta podobných filmů a dost z nich bylo mnohem více kvalitních – z některých se staly kultovní záležitosti, zatímco Maniac uvízl v průměrných vodách. Přitom nejde vůbec o špatný film, alespoň co se míry brutality a výborných gore scén týče. Saviniho rukopis tu byl zřejmý a tento výborný „machr“ přes masky a speciální triky si sám střihl malou leč nezapomenutelnou roli v autě. Roli, která se stala vůbec nejlepší na celém filmu. Celkový děj už tak úchvatný nebyl, ale našla by se tu celá řada dobrých momentů (scén), kvůli kterým rozhodně stojí za to tento film vidět. Atmosférických okamžiků, při kterých se slabším povahám naježí chlupy na těle je tu taky dost (třeba taková scéna v metru a tamních záchodcích taky nebyla vůbec špatná). Zvlášť když se většinu času před kamerou pohybuje sám hlavní hrdina v podání Joe Spinella, který se slizkého schizofrenního vraha ujal velmi dobře. 60% (09.03.2020)

Maniac je pútavým a napínavým filmom, žánrovo balancujúcim kdesi medzi krimi thrillerom a hororovým slasherom, vzdialene pripomínajúcim chudobnejšieho (rozpočet 350 000 $ vs. 22 miliónov $) a brutálnejšieho predchodcu skvelého Krvavého leta v New Yorku (1999). Je ukážkovým príkladom toho, ako sa dá zo zanedbateľného rozpočtu vytĺcť úplné maximum. Hororové renomé snímky čiastočne zvyšuje aj 23 rokov trvajúci zákaz distribúcie, ktorého sa mu kedysi dostalo vo Veľkej Británii, čo je v dnešnej dobe medzi skalnými fanúšikmi brané už skôr ako odporúčanie. (27.05.2010)

Na veľmi slušnej atmosfére vystavaný slasher, kde sa tentokrát nevraždia teenageri z malého mesta či pri jazere. Ústredného vraha spoznávame ihneď a je aj hlavnou postavou príbehu. Nemá to v hlave v poriadku, pretože je extrémne fixovaný na mŕtvu mamu. Napriek tomu Maniac nepôsobí ako parazit Psycha a má vlastnú tvár. Dokonca môže v istom zmysle asociovať Taxikára. Vražedné scény sú občas skutočne brutálne, občas sa zvyšuje napätie tým, že sú až netradične dlhé. Zaujímal by ma crossover s Fritzom Honkom. (29.10.2021)

Bratček z rodiny opusov ako Vrah Rosemary (1981) alebo The Toolbox Murders (1978) - čiže brutálny splatter slasher, úchylne sa vyžívajúci v pokiaľ možno čo najbrutálnejších vraždách náhodne vybraných obetí. Film je od prvej do poslednej minúty s vrahom, a naslúchaním jeho neustálemu chrčaniu predstiera psychologickú sondu do jeho mysle... ehm. Jedna efektná scéna (skok na auto s brokovnicou), jedna napínavá scéna (záchody v metre) a nečakaný, prekvapivo dobrý záver - to je to, čo tento béčkový brak vyťahuje na 2 hviezdy. (17.02.2009)

Totálne psychicky ujetý maniak zabíja ženy kvôli ich vlasom a následne ich lepí na svoje figuríny. Neustále vzdychá, jeho vnútorný narušený hlas sa zosilňuje, nevypočítavosť narastá! Vraždy nie sú pre neho vykúpením, ale čiastkové checkpointy do samotného pekla. Nenapraviteľný gore-maker účtuje. ### Klasika žánru a to vďaka svojej priamočiarosti, jednoduchosti, nechutnosti a v neposlednom rade vďaka samotnému Joeu Spinellovi a štýlovému VHS coveru, ktorý patrí medzi tie naj z pomedzi hororových. (12.02.2007)