Segrestor

Tak nám zase omlátili o držku, jak jsme jako socialistická společnost plná hajzlů a jiných sviní, že to i protřelého bružousta z Anglie přivedlo do rozpaků. Moralistický nesmysl, který kdyby nevznikl, bylo by jen pro ty skvělé herce, kteří se v tom namočili, lepší. Jediné pozitivum filmu je, že z dnešního hlediska další důvod, proč se zaradovat, že ta blbá doba je pryč.

Skutečně jedna z mých nejkrásnějších vzpomínek na animované dobrodružství z dětství. Dodnes si představuji Robinsona jako tuto loutku. Patrně nejlepší zpracování Defoeovy předlohy. Netřeba víc dodávat.

Skutečně napínavá televizní show, kde jde o čas, nervy a především fyzickou sílu účastníků této silně eliminační soutěže.   Japonci i zahraniční hosté, muži, ženy, podivíni, ti všichni podstupují takzvaný křest čtyřmi náročnými koly soutěže až k samotnému titulu Sasuke. Všem zúčastněným nejde jinak, než držet palce.

Budete se možná smát, ale za mých mladých let to na satelitní stanici Sat 1 uváděli jako erotický film, čímž se mi jako malému klukovi šance na zhlédnutí docela markantně snížily. Využitkovav lsti se mi to nakonec ale podařilo. Viděl jsem tak velice podivný film, do té doby podobný neviděný, který tak na dlouho dobu ovlivnil mé vnímání fantasy jako takové. Dobrodružství prsaté Gwendolíny končící v zemi stejně prsatých Amazonek střihnuté malým milostným románkem bylo teda něco, co bych dnes rozhodně nedoporučil, ale subjektivní dojem ovlivněný nostalgií mě nutí dát filmu 5 hvězd.

Asi nejsympatičtější hraný Robinson jakého znám. A to vůbec nebyl zamilovaný a ztřeštěný metrosexuál, jak ho známe my a tím celou dobu myslím Pierre Richarda nikoliv Robinsona samotného. Ten byl koneckonců také metrosexuál, ale tehdy se tomu říkalo, za času Defoea, laskavý dobrodruh.

Poněkud jiný film s poněkud jiným Pierrem Richardem. Není zde za roztržité hovado, za nedošuka, který všechno poplete. Je respektovaná osobnost, umělec. Ale pořád je v něm trochu toho smolařství. Navíc totiž na sebe nestrhává pozornost jen Pierre Richard sám, ale skutečně každý jednotlivý herec této takřka inscenační komedie. Alfou omegou celého filmu jsou průvanem zavírané dveře jednoho podlaží činžovního domu v Paříži a především jejich majitelé. Roztodivný pár (mladá dívka a chorobně žárlivý starší muž) a nakonec zamilovaný výtvarník Richard, který vyčkává příchodu své femme fatale. Vše se pochopitelně natolik zkomplikuje, že životy zainteresovaných postav nebudou už nikdy tak jako dřív. Skvělá francouzská komedie, která dovede pobavit i po miliontém zhlédnutí. Kouzlo spočívá v detailu. Pokaždé se dovedu smát nějaké nově objevené maličkosti. Pro mne nejlepší film s Pierrem Richardem a klidně bych se nebál říct, že i moje nejoblíbenější francouzská komedie vůbec.

Tento film jednoduše neztratil ani s narůstajícími léty. V záplavě všech těch Matrixů a Avatarů má svůj neodolatelný půvab i když je jakousi nástavbou, která principielně vychází ze Smrtonosných pastí. Příběh je prostý a staví na všech základních kamenech akčního filmu tehdejší doby. Máme zde inteligentního a nelítostného padoucha s vskutku megalomanským cílem, dokonalý padoušský plán, spoustu syrového masa, stovky nevinných a uzavřený prostor. Nakonec tu je ještě jeden osamělý hrdina v podání Stevena Seagala, který víc střílí, než by se rval. Tento mlčenlivý bojovník maskovaný za kuchaře prochází celou lodí a postupně teroristům hatí jinak dokonalý plán. Tenkrát v kině za 5*. Po devatenácti letech 5*. Časy se mění, hrdinové zůstávají.

Ve filmu Your Highness naprosto nenásilně zparodovali všechna fantasy klišé a to navíc tak, že to potěší i toho nejzatvrzelejšího fanouška "vážných" fantasy. Rukopis Dannyho McBridea se holt nezapře ani ve fantasy. Nakonec to je ale prvek, který možná určil nový směr moderních fantasy. Dokonalá výprava a triky v nás evokují skutečně pohádkovou náladu a fuckování rytířů, sexismus a drogy coby jakýsi vylepšující prvek. No, líbilo se mi to moc, i když některé vtípky nebyly úplným tahem na bránici. Ale jak říkám, solidní úroveň fantasy prostředí a příběh to v podstatě zachraňují. Je to také další film, kdy si na konci zamnete ruce a řeknete si, že byste s chutí hned sledovali další pokračovaní. Dali si další nášup pohádkové scenérie, překrásných divoženek, dokonalých monster, dvou idiotských princů a jednoho pedofilního čaroděje.

Není divu, že na tento film se v Americe stály fronty. Co stály, lidé přespávali na ulicích, aby se tam vůbec dostali. Není divu. Je to jejich srdcovka a Češi to dokonale trefili a to prakticky ve všech bodech. Ryze kladný hrdina, temný padouch Horác Badman, dokonalá kráska (vlastně dvě), úchvatné scenérie, kostýmy, humor, zápletka a klasické whisko-ropné vyvrcholení. A to vše podle skvělé předlohy Jiřího Brdečky. Film, který jednak evokuje milé vzpomínky z dětství a jednak je tak dokonalý, že se na něj s chutí kdykoliv podívám znovu i kdyby to mělo být po milionté šesté.

Malokterý film dokáže tak zasáhnout u srdce jako právě Pulp Fiction. Nemá cenu spekulovat nad tím, proč tomu tak je, jestli to je tou syrovostí nebo obsažností, humorem nebo stylovostí. Bylo k tomu řečeno dost na to, aby si každý, kdo to ještě neviděl mohl udělat obrázek, že se jedná o jedinečný filmový zážitek. Co jinak dodat k filmu, který běžní diváci dokáží citovat téměř přesně? Leda, že pět hvězd na ČSFD je prostě málo.