Segrestor

Největšími machry tohoto počinu jsou především kameraman a střihač. I když by se dalo o střihači polemizovat. On totiž tolik toho ve filmu neudělal. Všimněte si, že za celý film dojde možná ke třem, možná čtyřem střihům. Ale vlastně, méně někdy znamená více a v tomto filmu tuplem více. Mezi nejzajímavější patří samozřejmě scéna z auta a vlastně i úvodní scéna. Vše se tak odehráva v jednom záběru, že člověk úplně zapomene, že sleduje film. Jaksi ho to vtáhne do dění. Kromě této výborně stylizované kamery a promyšlené synchronizace všech zůčastněných se jedná o hutné sci-fi ze světa, kde se již nerodí děti. Něco podobného lze rovněž nalézt v románu Waltera Tevise Zpěv drozda. Potomci lidí bych bez okolků zařadil mezi top ten sci-fi filmů všech dob.

Další snímek, který si poetickou formou zahrává s jedním Asimovým přikázáním, že robot nesmí ublížit člověku. V tomto případě bych si dovolil malý axiom, totiž že robot nesmí ublížit člověku, pokud si to sám vysloveně nepřeje.

Pozor děti, v tom letadle je kostra člověka. Ale když se přesto přenesete, objevíte parádní dobrodružný film ze staré školy s vyborným houmlesem Donaldem Plesnivcem.

Hodnotit umělecké dílo podle pracnosti by se rozhodně nemělo. Tohle působí hodně pracně. Přesto všechno je to ale zajimavě pojaté dílo hodné toho nejvyššího hodnocení.

Jako puzzle zapadá tento počin do celého starého příběhu jedním velkým odkazem a to zmínkou o ztracené misi na Mars. Kromě toho si tvůrci jistojistě zadělali na berličku do dalšího dílu, který už bude doslova sedět v kolejích prvního filmu o opicích s Charltonem Hestonem. Čistě teoreticky. Druhý díl může být také o tom, jak vlastně vznikla hierarchie opičího společenství v takřka vylidněném světě, což bylo stylově naznačeno už v závěrečných titulcích. To celé na druhou a dostaneme remake filmu 12 opic. To jen tak na okraj. Zrození planety opic ale patří k režisérsky dokonale zvládnutému filmu. O trikové stránce nemluvě. Brzy jsem úplně zapomněl, že se vlastně jedná o triky a naprosto podlehl dojmu, že amíci někde vyštrachali nějakou přechytřelou opici, co to takhle pěkně zahrála. A on to Andy Serkis, který už nacvičoval při natáčení King Konga. Závěrečná akce na mostě byla neskutečně impozantní. Už dlouho jsem neviděl film, který by se mi takhle líbil. Navíc film, který cucá z vyčpělého tématu starého přes třicet let. Opravdu brilantní kousek. Tim Burton aby teď nevylézal na nějaký čas z domu.

Všeho moc škodí, přátelé.

Jedna jediná scéna mě dokázala přesvědčit, abych tento jinak scenáristicky nezvládnutý kousek hodnotil plným počtem. Totiž, film se tak nějak vleče a člověk ani neví, jestli se dívá na komedii či prostě jen nějaký film. Pak ale přijde scéna, která vše obrátí vzhůru nohama. Sám jsem měl co dělat, aby mi nepraskla žilka. Situace kolem vloupačky do bytu prvního z šéfů. Schválně, kdo mi nedá za pravdu. A co jinak plyne za poučení z tohoto filmu? Zdá se, že Jason Bateman začíná být zboží se stejnou devízou jako Jennifer Aniston. Typický milý Američan, zmatený v životě, ale s dobrým srdcem. Vhodný do každého mainstreamu vždy na jaře. Další věc, které si na tomto a podobných filmech lze všimnout je, že kdyby scenáristé neměli k dispozici berličku v podobě nějaké drogy, brutálně vtipný gag by asi nikdy nevykouzlili.

DVD nového Barbara Conana asi nebude to, o čem bych kreslil na A4 a dával za okno Santovi.

Právem je tento film propadákem u diváků. Zesloněný 3D háv, trapný a ostříhaný Sam Worthington, podivný digitál, debilně gradované napětí, žádný humor a tak dále, už ani nevím, co všechno bych rád chtěl na film nakydat za špínu. Je to nejspíš tím, že z filmu nezůstalo nic zapamatování hodného. Možná neměl vzniknout vůbec, možná za deset let. Na fantasy epos prostě slabota na druhou.

Komentovat tento film nemá téměř cenu. On se vám tak nějak okomentuje sám. Totiž, na to, jak je upovídaný, je to velice svižný a zábavný film. Skvělá gangsterka z pera začínajícího fenoménu jménem Tarantino. Za zmínku stojí i skvělý písničkový soundtrack, který je celý koncipován jako fiktivní rozhlasová stanice.