Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Horor
  • Komédia
  • Krimi

Recenzie (1 765)

plagát

Ulička nočných môr (2021) 

Hned na úvod potvrdím předpokládatelné. Roony, Cate a Toni vám zůstanou v paměti déle než Bradley Cooper, ale abych byl spravedlivý, předvádí své kvalitní maximum. Nejdůležitější je ale Guillermo, který navazuje fantastickou výpravou a atmosférou na Shape of Water a vizuálně jde fakticky o laskominu. Herce taky sebral ze všech hollywoodských kurzů pro talentované a jediné, co Nightmare Alley vytknu nebude jeho délka, ale nedostatečně úderná a slabě prodaná pointa. Všechno ostatní radost pohledět. 85%

plagát

Vrtieť psom (1997) 

Satira na dezinformační mašinérii z doby, kdy jsme pojem dezinformace, alespoň tady u nás v Evropě většina ještě ani neznali, natož chápali. Jen ať mě špatně nepochopíte, rozumím, že Barry Levinson natočil absurdné nadsázku na téma, že když američtí političtí marketéři chtějí, tak si třeba i tu válku na pár dní vymyslí, aby děvkama načuchlého prezidenta udrželi ve hře o trůn. Já jen, že když ten film vidím poprvé až v březnu 2023, vyvolává mi to v makovici všelijaké myšlenkové propletence. Když ale odhlédnu od tohoto aktuálního aspektu, tak jde o zajímavou myšlenku, která asi fakt nebude až tak odtržená od reality, byť tady jde o satiru postavenou na těžkých hereckých vahách DeNiro/Hoffman. Navzdory celkově super castingu je to ale bezkrevné a bezkontaktní. A jestli se nepletu, tak to měla být taková ta koutkem úst cukající sranda, Sorry chlapci a děvčata... Nebyla. 40%

plagát

Zlé časy v El Royale (2018) 

Zprvu zajímavě rozehraný thriller, který chce být hodně tajemný a cool at the same time a díky Jeffu Bridgesovi a Dakotě Fanning se mu to místy i daří, ale Goddard není Tarantino a Chris Hemsworth není Samuel L. Jackson, respektive ten nejzlejší motherfucker pod kalifornským sluncem. A propos Chrisova postava není ani tak miscast, jako spíše nepodařená hercova kreace a co si budem povídat, hrát pořád dokola ThoraThoraThora vám z hlavy hereckej kumšt odpaří. Jako dokoukáte to, ale je to dlouhé a v poslední hodině divácky docela bezkrevné. 55%

plagát

Faust (1926) 

Wow, moje první setkání s Murnauem ve mně probudilo pocity dlouho nezažité, a to okouzlení filmovým materiálem, který mně svou atmosférickou dokonalostí a hypnotickým obrazem ponechal doslova s pusou dokořán otevřenou. Němý snímek doprovázený monumentální Hoffmannovou hudbou, která dotahuje démonický úvod na pomyslný cinefilův Everest. Murnau od první minuty uzavírá s divákem pomyslnou smlouvu s ďáblem, kterou po pár minutám uzavře také Faust, protože pokud přistoupíte i v hlučném 21. století na pravidla hry snímku, který je bez dialogů a jeho hlavní devízou jsou vynikající herci, kteří expresivně vyjadřují mimikou a tělem veškeré pekelné pohnutky své mysli, budete ohromeni a necháte se strhnout. Goethe beze slov má specifické, obtížně popsatelné kouzlo, a pokud není jeho divákem konzumní stádní jedinec, ale odvážný degustátor, který se nebojí sáhnout i po téměř stoletém masíčku, dokáže jeho výjimečnost možná popsat lépe a srozumitelněji než já. 100% P.S. Mefistooo...

plagát

Psycho (1960) 

Až když uvidíte ve svých 42 letech poprvé Hitchovo Psycho, pochopíte, proč se mnozí tak rádi odkazují k této klasice. To, že si dáte facku, že až tak pozdě je tak nějak druhořadé. Psycho je intenzivní kriminálka, která vyučuje práci s napětím, s herci i se samotným scénářem, ve kterém nic nevyčnívá , ani nechybí. Při jeho sledování Vám bude před očima oscilovat představa dokonale namazaného stroje, protože přesně tak Psycho pod tíhou Hitchova perfekcionalismu a taktovkou Herrmannovy naléhavé hudby v divákově vnímání šlape. Anthony Perkins je lidsky znepokojivým talentem stejně jako Janet Leigh talentem svůdně tesaným. Nicméně na Psycho opravdu nenahlížíte jako na film jednoho herce, respektive o jednom psychopatovi. Tím byste urazili a nepochopili jeho řemeslnou komplexnost a nadčasovost. 100%

plagát

Podoba vody (2017) 

Guillermo del Toro je prazvláštní poeta a The Shape of Water je dokonalým příkladem toho, kdy jedno shlédnutí nestačí. Tato retro-obrazově vymazlená "mezidruhová" love story má místy kouzelnou atmosféru, ale svou jinakostí vás pravděpodobně přistihne nepřipravené k plnohodnotnému prožitku. Mně vrtá TSoW v hlavě už 14 dní a chce to repete, protože tahle pohádka pro dospělé není mainsteramem, ale velmi individuálním a jedinečným filmovým zážitkem, ve kterém je strašně moc cítit Guillermovo nezaměnitelné tvůrčí know-how.

plagát

Obludy (1932) 

Nejenom na dobu vzniku pozoruhodný film, který na skupince lidí, kterým nebylo přáno, a na které bylo nahlíženo jako na zrůdy, zhmotňuje lidskou vlastnost, která je s námi i ve 21. století. Opovrhování těmi, kteří nejsou jako "my"  se nám doposud vymýtit nepodařilo a Browning ve svém příběhu nemusí protěžovat morální soudy, ale nechá jednoduchou zápletku, aby si se záporáky poradila prostřednictvím týmové revengy, kterou si obě strany příběhu tak nějak zaslouží a divákův pocit zadostiučinění je dosažen. 80%

plagát

Homeland - Zradca (2011) (seriál) 

1. série - ***** (100%) Krimithriller z prostřední C.I.A. a islámského terorismu, který nemá na televizní a možná ani filmové půdě konkurenci (Noooo, málem jsem zapomněl na Parkovu Little Drummer Girl :-). 12 epizod napínavých jako řemen, které nepustí a to nejenom díky gradovanému napětí v jednotlivých epizodách, které se line napříč celým seriálem, ale díky vynikající formální stránce seriálu a především exkluzivním hereckým výkonům, kterým dominuje trio Danes/Lewis/Pantikin, z nichž musím vytáhnout do světel reflektorů naprosto autentickou Claire, která to umí rozhýbat na povel. Neuvěřitelně silný výkon, který v televizních projektech, a říkám to s radostí sobě vlastní, vídávám čím dál častěji. Je moc dobře, že scénáristi nedávají na konec každého dílu ukrutný cliffhanger, ale pracují s očekáváním diváka mnohem sofistikovaněji a dělají tak z Homelandu seriál, jehož jednu sérii dokážete a budete chtít dát na jeden zátah, tedy pokud vám to okolnosti dovolí ;-). 2. série - ***** (100%) Parádní gradace z konce první série je vytěžena do celé druhé sérky, která dále rozvíjí komplikované postavy, zamotává, ale nepřekombinovává našlapaný děj, který vás nenechá ani na chvíli vydechnout a udrží vás v na seriálovou tvorbu nezvykle intenzivním napětí. Homeland je regulérní filmové řemeslo na televizní obrazovce a téma terorismu ještě nikdy nedostalo tak komplexní a kvalitativně brutální výstup jako v případě Homelandu. Nechápu, kam až chtějí tvůrci s kvalitou a intenzitou svého majstrštyku zajít. 3. série - ** (100%) Po velkém a devastujícím finále druhé série vyvstalo více než mnoho otazníků ve smyslu... Co bude dál? Odpověď je vlastně velmi jednoduchá. Nezměnilo se vůbec nic. Terorismus je tady stále a seriálový Homeland provádí své diváky rozervanými životními osudy postav na obou stranách barikády. Homeland bez příkras zobrazuje komplikovanost současného světa v úzké perspektivě CIA vs. islámský terorismus a dělá to to důsledně s intelektuálním ocasem, který nutí diváka nejet konzumovat, ale také přemýšlet. Po všech stránkách špičková záležitost s již do třetice po všech stránkách vygradovaným finále. 4. série - ***** (100%) Upřímně by mně nenapadlo, že jde aby byl Homeland ještě lepší, dvojnásob když Brodyho příběh skončil. Problematika terorismu a institucionálních válek uvnitř Ameriky je tady dále rozpracována do hloubky, na kterou nejsme úplně zvyklí a ze které mnohdy mrazí. Claire Danes je ve své roli čím dál více fenomenální, čím více vnitřně rozervaná její agentka CIA je. Už v minulé sérii uhranul, ale zde už definitivně získal moji pozornost Rupert Friend, který svým svěžím charismatem nenechává odmakat všechnu hereckou dřinu pouze Claire. Velkou devízou Homelandu je celý herecký tým, kde nenajdete slabý článek, protože tento projekt ho od začátku na žádné úrovni nemá. Takže počtvrté jde u neskutečnou dvanácti epizodovou jízdu, během které si pod návalem intenzivního špiónského a konspiračního dramatu mnohokrát řeknete, v jak složitém světě všichni žijeme a jak neřešitelné otázky musí někteří řešit. Mindblowing.

plagát

Rabid (1977) 

Oldschool horor jak se patří, akorát místo zombíků tady máme vzteklouny, kterým teče pěna od huby a vybafnou na vás kdekoliv, kdykoliv a jakkoliv ;-). Ranný Cronenberg se s rozjezdem nepáře a od první minuty jsme v epicentru dění a sledujeme první náznaky režisérova zvrhlého anatomického experimentování a nebojácnosti v obrazu i zvuku. Jednoduchost scénáře nevadí, protože na celuloidu jde o přímočarou podívanou, která uteče bez promarněné kapky krve a v hlavně hororového fanouška zanechá příchuť delikatesního řemesla. 85%

plagát

Božský Bruce (2003) 

Hollywoodský komediální mainstream se všemi klady a zápory, které se k tomu vážou. Pro Carreyho jsou podobné postavy mrháním jeho nejen komediálním talentem, ale chápu, že činže v Beverly Hills není sranda. Jako vždy předvede pár bránici nakopnuvších momentů, hlavně když je jeho postava naštvaná na ten zlý svět okolo, ale z potenciálu z božské neomezenosti tvůrci vymáčkli jen pár kapiček a díky Bohu, teda Morganu Freemanovi, že obsadili Stevea Carella, Jen Aniston a Morgana Freemana... Whaaaat :-). Takže asi tak. 50%