GOREGASM

Why the fuck studio najme hypernadějného a nemainstreamového režiséra, když mu nakonec stejně do všeho kecají a překroutí film k obrazu svému. Říkejme tomu "Hollywood Gangrape Incorporated", protože to je přesně to, co si José Padilha musel prožít při realizaci Robocopa. Výborná první polovina přitom nemá chybu a vůbec k tomu nepotřebuje přeexponované násilí jako Verhoevenův originál (no offense) a je z ní cítit naléhavý Padílhův rukopis, kdy sází na precizní psychologii a kontroverzi, kterou zde představuje ožehavá otázka statisticky bezchybně vyhodnocujícího robotického policajta bez emocí. I vizuálně vdechl Padílha svému Robocopovi velmi osobitý "look" a i bez destrukčních orgií je na co se dívat. Herecky trefeno také na milimetr, Kinnaman na to má a Gary Oldman je opět unikátní. Od jednoho konkrétního okamžiku, a nebudu spoilerovat od kterého, se ale vše zvrtne a z promyšleného akčního bijáku se stane nenáročné a v tom nehorším slova smyslu hollywoodsky účelový akční snímek, který svým kontrastem s první půlí docela bije do očí. Velmi rád bych viděl director´s cut. 70%

Japonský Gojira kult sice nemám nakoukaný a nikdy mít nebudu, ponětí o něm ale rozhodně mám a Edwardsova inspirace a její realizace je díky tomu bezvýhradně chvályhodná. Jeho Godzilla totiž není primárně spektakulárně explozivním a brainless spektáklem, jak nám předvedl Emmerich (jeho Godzillu mám v DVD sbírce), nebo nám repetitivně servíruje Michael Bay se svými "Transkami". Nebojte se, akce si užijete dostatek, ale určitě nečekejte vyčerpávající destrukci jako např. v Man Of Steel. Gareth Edwards se dal jinou cestou a jeho Godzilla ve mně zanechala dojem neviděného, a přestože není tak výživná po destrukční stránce (opakuji, prosím nesrovnávat s Bayem), tak ikonickými záběry a scénami rozhodně nešetří. A právě tady tkví charisma celého Edwardsova snažení, které ke všemu má co vyprávět a je skutečnou radostí, se na to dívat. 90% P.S. Dal bych stovku, ale Heisenberg to přežít mohl ;-)

Pohádkový příběh neurazí, i když hranice pohádkové naivity se otřásá v základech. Hmatatelnější tón celému vyprávění dává naštěstí výýýborný padouch, který (jakoby) z jiného světa vypadl, kterého si Russell Crowe viditelně užívá a jeho rozmluvy s Luciferem (zajímavě obsazený Willem Smithem) patří k tomu nejlepšímu, co snímek nabídne. Ústřední dvojice, Collin Farrell a nádherná Jessica Brown Findlay (kdo kdy pronesl, že v Anglii jsou samé škaredice ?;-)?), funguje na výbornou a zejména mladá herečka dokáže přirozeně zhypnotizovat. Winter´s Tale vyzařuje veškeré znaky kýče, ale díky výše zmíněného, snesitelného kýče. 60%

Nejprve musím složit poklonu Martymu, který stále neztrácí šťávu a o nějaké tvůrčí senilitě nemůže být řeč. Naopak si říkám, že podobně provokativní kus mu doposud ve filmografii chyběl. Wall Street Uncensored. I tak by se mohl snímek jmenovat. Motivace, životní styl a strmý pád makléře s tváří jako vždy absolutně ponořeného Leonarda vzbuzuje různorodé pocity, a přestože trailer logicky lákal na zhýrale zhovadilý lifestyle, ne vždy jde o scény k popukání, což je samozřejmě záměr a Wolf díky tomu není pouhým drug-sex-money rollercoasterem, kterým Vás vyplivne vysmáté, ale brnká i na temnější struny. Přesto mám dojem, že tady mohl Marty jít více na krev, ale až druhá projekce u tříhodinového filmu rozlouskne jestli jsem se na první dojem mýlil. Namyšlení sráči z Wall Streetu, mezi které zapadá i opět tloustnoucí a absolutně nesympatický Jonah Hill, ani již nevím pokolikáté potvrzují, že spojení Martina Scorseseho a Leonarda DiCapria vždy stojí za to. 90%

One man show Toma Hardyho v precizně připravených kulisách BMW X5 ;-). Ale vážne, Steven Knight zvládl svůj provedením minimalistický, přesto velmi intenzivní projekt bezezbytku bravurně a drama Hardyho postavy, včetně životního zlomu, kterou jeho postava během necelé hodiny a půl v interiéru auta prožívá, je pečlivě odkrýváno a vygradováno až k velmi dobře zvolenému zakončení. Hardyho vyrovnaný projev, který přesně odráží jisté prozření jeho postavy, dělá z Locke tichého kandidáta na překvapení roku. 100%

Do družice spojení Jaume Collet - Serry a Liama Neesona klaplo opět napůl plynu. Oba své řemeslo umí, Neeson charisma s lety rozhodně neztrácí a Serra má pořád bystré oko, bohužel zvolili látku, kterou neurazím, když ji nazvu průměrným konzumem. Film má spád, ale čím více minut mu přibývá ve stopáži, tím méně udržuje pozornost diváka. Terosristická zápletka ztrácí postupně půdu pod nohama a nakonec dopadá stejně jako letadlo ve snímku samotném, tedy v troskách. 40% P.S. Oba zmínění chlapíci mají sakra na víc.

Je sice hezké, že Arnie pomstí smrt své rodiny, bohužel způsob, kterým se David Ayer se Skipem Woodsem k této vzhledem k předešlému ději úsměvné koncovce doblábolí, je těžkopádný a Sabotage díky na hlavu postavené logice absolutně nedrží pohromadě. Ayer kraluje v brutálně natočené i fyzicky vizualizované akci (vcucnuvší záběry ze zaměřovače nebo do hrdla pistole), nicméně totálně selhávají jeho postavy, které od první do poslední věty budí dojem vylízaných, egoistických hajzlů, v jejichž čele stojí Arnold, jehož postava se ohne, kam vítr foukne, zcela účelově podotýkám a ještě stačí znesvětit stále "šik" Olivii Williams (bastard jeden :-). Pseudodrsné, nonstop profuckované hecovačky tupost "elitního" komanda jen podtrhuje a i díky tomu mi bylo jedno kolik Samů Worthingtonů se vleze do lednice, respektive jak to celé dopadne. Absolutně vážný adept na lobotomíka roku. I feel such a Fury ;-). 40%

Michael Caine si evidentně spletl letadlo, respektive film, ve kterém chtěl hrát, protože jinak mi jeho účast v této naštěstí již poslední čelisťové insanitě rozum nedává, ale je aspoň pozitivní přidanou hodnotou. Důvtip žraloka převyšuje logiku a inteligenci všech postav dohromady (matka všem zakazuje, aby byli u vody a sama se jde o scénu později šplouchnout, přičemž dostává téměř okamžitě panický záchvat), ale narozdíl od trojky se tomu dá zasmát. Každopádně se mi nechce věřit , že tvůrci mysleli žralokovu detektivní misi z Amity na Bahamy vážně, protože to už by bylo fakt na Chocholouška. 25% P.S. Deja Vu scéna s napodobováním taťky ale dobrá.

Úvod muže navodit závan amatérského počinu, pravda je ovšem na míle vzdálená podobnému větření. Rodinná idylka se především díky výtečným dětským hercům a našlápnutému řemeslu režiséra s kameramanem promění v nervydrásající "dýchánek", který možná ne všichni rozdýchají. Děj je sice násilně naroubován na šablonu vyvraždovačky, akorát že s dětskými posluhovači zla a ve velkých uvozovkách "normální" reakce a chování rodičů by byly řekněme racionálnějšího ražení, na druhou stranu, když jsou blbí, mají to mít. Každopádně doufám, že jste z mých slov ucítili nepříjemný závan toho, jak kvalitní horor Tom Shankland spáchal. 85%

Pokračování Kapitána Ameriky dobře rozvíjí story z prvního dílu a zároveň nadstandardně vyvolává očekávání směrem k třetímu dílu. Nebýt nefunkčních emocí, o které se snímek, asi ne zbytečně, ale snaží, byl by Winter Soldier téměř bez hluchých míst. Ten (...Winter Soldier...) je jako záporák mimochodem hodně tuhým a charismatickým protivníkem a ve fyzické konfrontaci s Captainem je na co se dívat. To platí obecně o celé akční složce, která přináší vcelku neokoukanou podívanou, a přestože ani jednou neposadí na zadek, tak například běžecká disciplína štítem skrze stěny, dveře a já nevím co ještě, má punc neviděného. Captain America je sympaťák a to i díky tomu, že ve filmu defacto absentuje jakýkoliv zbytečný heroický patriotismus, který by vše totálně devalvoval. Russo bros zvládli skok ze sitcomů do blockbusteru nečekaně hladce a vykouzlili další funkční dílek Marvelovské mozaiky. 75%