Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Horor
  • Komédia
  • Krimi

Recenzie (1 767)

plagát

Air Force One (1997) 

Z Air Force One se může snadno zvednout žaludek, protože toho amerického vlastenectví a patosu je tady přespříliš a všechny ty vyumělkované emoce amerických vladařů kolem Glen Close působí až amatérsky strojeně. Přetso pokud k filmu přistoupíte s odstupem a nadhledem užijete si opět exkluzivního zlouna, Garyho Oldmana, a celkově kvalitní řemeslo, na které jsme byli vždycky u Wolfieho Pettersena zvyklí. Efekty sice někdy díky zubu času, který se na nich podepsal, rozesmějí, ale pořád převažuje dobrý pocit z filmu, který přece nechceme brát vážně :-). 60%

plagát

Fargo (2014) (seriál) 

1. série - ***** (100%) Myslím, že většina diváků, kteří nesklouzli k tomu, aby si před zkouknutím seriálového Farga, přečetli synopsi, byla stejně jako já já s každým dalším dílem ve větším a větším údivu. Televizní Fargo si bere z původního coenovic majstrštyku ty nejlepší ingredience (promrzlé lokace a místy černohumorně tuhou atmosféru), většinu času ale jde svou vlastní cestou, která možná není tak vtipná jako ve Fargu filmovém, ale tím víc exceluje v dramatické rovině. Fargo navíc disponuje doslova filmovým lookem a doslova zabijáckým castingem, v němž Martin Freeman a Billy Bob předvádějí boží věci, ale nebylo by to Fargo, kdyby tady nebyla silná ženská hrdinka s tváří výtečné Allison Tolman. Bob Odenkirk, Keith Carradine, Colin Hanks a další "jen" dotvářejí dokonalý celek. Strhující, vymazlená, velmi... velmi fajnšmekrovsky, stylově a osobitě natočená televize, která nemusí twistovat jako o závod, aby vás zarazila do sedačky. 2. série - ***** (90%) Vracíme se zpátky v čase, ale na kvalitě se nic nemění. Druhá série Farga nabízí stejně svěží podívanou opět s řadou vynikajících herců současnosti, minulosti i budoucnosti a především válcuje svou stylovou retro atmosférou, které pomáhají invenční režie, kamera i střih, které dohromady vytváří ten mnou již tisíckrát glorifikovaný styl, který Fargu od prvního dílu první série upřít nelze. 3. série - ***** (100%) Třetí série nakopává potenciál seriálového Farga zase na několik sezón dopředu. Doposud nejlepší série, kde fantastický casting předvádí ještě fantastičtější výkony a příběhová linka je napnutá jak struna z piána a přitom vše plyne s takovou samozřejmostí a lehkostí, až z toho jde hlava kolem. Pocit jako byste sledovali dvanáctihodinový film se prostě musí dostavit. Jinými slovy Fargo je jedním z dalších milníků seriálové tvorby a přestože každá série vypráví samostatný příběh (i když pár oslích můstků tvůrci zařadili) atmosféra se drží jednotná. Už se nemůžu dočkat čtvrté série. Btw David Thewlis jako slizký Varga je fucking awesome :-). 4. série - ***** (90%) Nejslabším prvkem čtvrté série Farga je bohužel Chris Rock, který se sice snaží seč může, ale jeho obsazení do role černošského bosse intelektuála bohužel nevyšel, a přestože to Chris vyloženě nezazdí, nositelem charismatu jsou tady jiní pánové. Čtvrté sérka je ale především opět neskutečně stylovou podívanou, které vévodí černobílá epizoda s tornádem. To mi opravdu sklaplo. Herecky naprosté žůžo a dobová atmosféra by se dala krájet. Licence Farga tady je opravdu ždímána do té nejposlednější kapky krve, a když si uvědomíte jak delikátně Jeff Russo zahušťuje svými temnými tóny každé druhé seriálové poličko, nezbyde vám než si nadšeně odplivnout.

plagát

Justice League (2017) 

Kdyby Justice League měla stejnou startovní pozici jako Batman vs Superman, měla by možnost být vypravěčsky i dramaturgicky mnohem komplexnější podívanou, ve které by jsme si mohli vychutnat všechny nové a rovnoměrně zajímavé hrdiny a k tomu dva titány superhrdinského univerza, Batmana a Supermana. Mě prostě tohle temnější pojetí, i když je cítit, že DC ubralo nohu z plynu, sedí mnohem víc, než vyumělkovaný a barvami oslepující svět Marvelu. Snyder přestože film nedokončil, zanechal v Justice League svůj rukopis dostatečně hluboko a je vidět, že Whedon se snažil kolegův styl hodně napodobit, aby jeho odchod výslednou podobu poznamenal jen minimálně. Zkušenému divákovi neunikne, že film točili dva různí režiséři, ale výsledek není vůbec špatný, frančízu nezabil, i když si neodpustím poznámku, že potenciál Justice League byl několikanásobně vyšší. Kritizovaný "digitální bordel" neberte vážně, Snyder i Whedon umí akci velmi přehledně a nezapomínají ani na nadhled a pointu. Mohl bych jim vytknout záporáka od hlavy až k patě z nul a jedniček, kterému díky tomu chybí potřebné charisma, ale dobře se na to kouká a nabídnou v součtu více adrenalinu než posledních pět suchopárných marvelovek dohromady. Nové postavy opravdu baví, Flash sice vtipkuje zbytečně moc, ale obsazený je správně, stejně jako megadrsoň Aquaman. Wonder Women je cajk a Kyborg, nebo jak se jmenuje, má taky solidní potenciál. Batman sice na můj vkus dostává zbytečně snadno na prdel a bez svých gadgetů by byl nepoužitelný, ale celkový dojem hodně upevňuje Superman, který sice zbytek filmu po svém nástupu promění v one man show, jeho postava je ale monumentální. Další jeho sólovka je nevyhnutelná, ale postavte mu do cesty pořádného záporáka. I další pokračování JL bych se vůbec nebránil, protože tahle parta působí kompaktně, jakkoliv těžce se rodila. 80%

plagát

Grimsby (2016) 

Bolí mě to napsat, ale doposud nejslabší Cohen ever. Brothers Grimsby měli velký potenciál a nechci jim upřít pár excelentních džouků (Sloní cumshot do ksichtu Marka Stronga mezi ně sice nepatří, ale musím uznat, že dva dny poté mě při vybavení si téhle prasárny cukaly koutky), ale jako celek svým humorem nečekaně často míjí terč. Možná i proto, že je to převážně prasárna, nebo fekál, v čemž byl Sascha sice vždycky více než elegantní, tady se ale nevyhne několika trapným přešlapům. Louis Letterier svůj rukopis nezapře a akční scény (úvodní 1st person sekvence zaslouží pochvalu) zahřejí, ale tohle je komedie a v té je výsledek rozpačitý. 55%

plagát

Kráľ komédie (1982) 

Tak tady jsem s očekáváním těžce přestřelil, ale zase se mi potvrdilo, jak dobré je nečíst si před projekcí synopsi. King of Comedy je dokonalou satirou, která zabrousí i do mělčích thrillerových vod a dokáže s pro Scorseseho typickým nadhledem nakouknout pod pokličku lesku a bídy showbussinesu. Lewis i De Niro jsou ve svých rolích hmatatelně reální a chemii mezi nimi označme jako bezchybnou. Tenhle skrytý Martyho klenot nesmíte minout. 100%

plagát

Život (2017) 

Velmi slibný začátek navnadí na dravý scifi thriller s velmi svěžím obsazením a s jednou velkou neznámou v podobě emzáka, který ale nakonec zůstane jen na půl cesty a stejně jako jako celý Life zůstane bohužel brzy zapomenut. A je to opravdu škoda, protože úvod napětím, neznámem a obecně dobrou filmařinou nešetří, nicméně postupně bublina nepoznaného splaskne a ani povedená vizuální stránka, která trochu hodně opisuje od Gravitace, nezakryje postupně viditelné příběhové vakuum a ztrátu dynamiky, kterou Life v úvodu rozhodně měl. Koncovka sice příjemně šokuje, ale nedrží úplně pohromadě s tím, co předcházelo. 65%

plagát

Zdrojový kód (2011) 

Source Code potvrzuje talent Duncana Jonese, který mě svým Měsícem doslova uzemnil a i tady dokáže diváka vtáhnout do hry velmi nezištně a až do závěrečných titulků nepustí. Hlavním motorem divákova zájmu je samozřejmě příběh, který nepředvídatelně twistuje s arytmickou pravidelností a nebýt zbytečně na sílu upocené koncovky, šlo by zase o stoprocentní kus. Džejk v hlavní roli tahá jako vždy na maximálku, Jeffrey Wright je zparchantělý skoro jako v Boardwalk Empire a my tady máme další inteligentní thriller, který sice neudrží nervy až do konce, ale já mu to z úcty k tvůrcům promíjím. 87%

plagát

Zmätok v duši (2009) 

Debut Scotta Coopera jen potvrzuje kvality tohoto režiséra, kdy vizuálně dokáže vykouzlit úchvatnou scénu doslova z ničeho. Životopis už téměř odepsaného country zpěváka rozhodně nezapadá do bezedného šuplíku nudných a uspávajících biografií, na které jste možná zvyklí. Alkoholika asociála si střihnul aniž by musel cokoliv hrát Jeff Bridges, který sice hraje už takových deset let všechno "stejně", ale tady mu to u mně opět prochází a i díky jeho výkonu, stejně jako výborné Maggie Gyllenhal, jsem zůstal po nikomu neubližujícím happy endu spokojen, protože Crazy Heart nemusí tlačit na pilu, aby si vás získal a navíc... já mám ty texasské kovboje rád :-). 75%

plagát

Rozpoltený (2016) 

Mister Šajmalů se vrací konečně s plnohodnotným filmem, který postavil na ingrediencích, které z něj onehdá udělaly režisérskou megastar. Velmi soustředěná filmařina, které diváka bičuje nepolevující atmosférou a velmi dobrou prací s herci. Celý film zcela logicky stojí a padá s McAvoyem. Za svůj výkon by měl dostat zlatého chameleóna a ještě by to bylo málo. Shyamalan dokáže být zejména v úvodu až mrazivě nepříjemný a dost dobře klame tělem ve vztahu k věcem příštím. Nadpřirozeno nás ale jako vždy nemine. Napětí se ale daří udržet až do konce, i přes všechny twisty uvěřitelné, či ne až tak úplně zkousnutelné. Úplný závěr beru jako mrknutí na fanoušky, že je pan režisér i přes těžké období stále velmi nad věcí. Split je intenzivní psychologický thriller, který se nebojí jít trochu jinou cestou, než byste sami čekali, nebo i někdy chtěli. 75% P.S. Málem bych zapomněl na hodně zaujímavý soundtrack.

plagát

Scanners (1981) 

Scanners určitě nejsou tím nejlepším od kanadského režiséra, ale rozhodně stojí za hřích, protože tak jako většina Cronenbergových snímků vypráví velmi zajímavý příběh o velmi neobyčejných lidech a událostech. Telepatie tady nabývá doslova explozivních rozměrů a na tomto poli psychologického thrilleru operuje Cronenberg po slibném začátku mnohem opatrněji nežli u jsme u něj zvyklí. Na podobně měkkého Cronenberga nejsem zvyklý, a přestože jsou Scanners dobrým filmem s velmi výživným námětem svého potenciálu naplno nevyužívají. V záporné roli přesto exceluje Michael Ironside, který jasně válcuje právě hlavní kladnou postavu. 70%