strachon

Vypadá to jako horentní návrat ke starému dobrému Star Treku, když se první, ale tím spíš druhá řada seriálu vydaly cestou k zapomnění. Chyběl mi tu přece jen Santiago Cabrera jako kapitán Rios, ale nakonec překvapivě dobře ho zastoupil Todd Stashwick v roli kapitána Shawa. Je trochu zvláštní, že 23letého Jacka Crushera dostal na starost 35letý Ed Speleers, i když to dává jakýsi smysl, když měl hrát syna už 80letému Patricku Stewartovi a 70leté Gates McFadden. Celkově to pak vypadá jako postupně budovaná nostalgická sešlost stařešin, hrdinně zachraňujících svět (ba celou galaxii), když zcela selhala mládež, až příliš snadno ovládnutá vlastní slabostí a závislostí na propojenosti (paralela na sociální sítě?). Asi už taky stárnu, ale ve výsledku mě to kupodivu celkově bavilo. Spin-off by zasloužil Jack, Sedmá, ale nejspíš i Shaw. A taky ten Rios.

Skvělé, ba hvězdné obsazení, ale neuchvátilo. Možná už zpětně s tím 50letým odstupem těžko můžu najít cestu k dobové tvorbě.

Taková trochu přefouknutá společná skupinová "fotka" při vzpomínkovém setkání po letech se spoustou zamlžených vzpomínek na dávné časy, kdy jsme byli ještě dost mladí a sexy pro MTV, ale teď už máme svoje rodiny a vlastně si moc ani nemáme co říct, ale posedíme, popijeme, zavzpomínáme a pak si půjdeme všichni svojí cestou, aniž bychom udělali něco smysluplného, něco hodnotného. Spousta akce, spousta (někdy slabších) efektů, pár klišé a to vše jakoby samoúčelné, jen aby byl důvod dát ty lidi znovu dohromady.

O existenci herní předlohy jsem sice věděl, ale nikdy ji nehrál, takže věrnost předloze nemůžu dostatečně posoudit. Jsem ovšem rád, že seriál klade větší důraz na drama, charaktery a vývoj postav a že hororovými prvky šetří, že v něm nejsou přítomné jen tak na efekt a přemíru akce, nýbrž naopak jen tam, kde příběhově dávají smysl. Že každý díl flashbackově uvede nové postavy nebo vysvětlí další kontext a vytváří tak trochu epizodický nový a relativně samostatný příběh, kterým se jen pomalu posouvá dál a dál hlavní linka putování ústřední dvojice, je vlastně fajn. Toto postupné budování jejich vztahu vede v posledním dílu k závěru, který na první dojem může trochu zklamat, ale vlastně se ve zpětném pohledu jeví nevyhnutelný, nebo přinejmenším velmi dobře opodstatněný. Kdyby snad produkce nepočítala s pokračováním, mohla mít série nějaký velkolepý efektní závěr, ale místo toho holt si počkáme, jak se ten příběh bude odvíjet dál. Dobře natočeno, dobře obsazeno, dobře odvyprávěno. A hvězdičku navíc si zaslouží za inkluzi a vykreslení LGBT témat. ;)

Nejslabší z filmů s Harley Quinn. I když tam místy upřímná snaha o pobavení je a občas i uspěje, výsledek jako celek nevydá na víc než zábavu k žehlení prádla. I když je možné, že mi to kazil i dabing, když i v takhle jakože ženském emancipačním filmu přechylují všechna ženská příjmení, zatímco Huntress nebo Black Canary nepřeloží, prostě taková podivná podivnost.

Pěkné hlavní poselství, vizuálně nápadité prostředí, pár vtipných scén, ale celé je to poslepované trochu na sílu, chybí tomu něco navíc. Pozitivní je, že se Disney konečně rozhoupal alespoň ke gay postavě, jejíž gayství není jen prvoplánově posměšnou karikaturou, ale naprosto přirozenou věcí. Ženy nejsou jen uťápnuté puťky nebo obletované krásky. A muži s jejich ješitnými představami o rodovém nástupnictví jsou po právu nakopáni do příslušných míst.

Zajímavý nápad, docela originální prostředí, hlavní herecká dvojice dobře vybraná a vesměs docela přesvědčivá (i když místy ten 10letý rozdíl Danielu Krejčíkovi oproti ztvárňované postavě už bylo těžší věřit). Místy pobavila úspěšná snaha o humor, místy zaznívají docela dobré myšlenky. Jen holt jsou poslepované dohromady trochu slabším vývojem příběhu, který ve výsledku působí zdlouhavě a malinko nudí. Na psychologické drama je slabší atmosféra a přirozená návaznost situací a rozpoložení, jako dobrodružnému filmu tomu chybí větší spád, ale to už bych poměřoval se zahraničními produkcemi. Na české poměry s nevelkým rozpočtem vlastně dost dobré dílo.

Možná se cítím trochu podveden trailerem, do kterého nacpali snad všechny vtipné scény z filmu a vytvořili poněkud falešný dojem, že by v takové atmosféře měl odsýpat celý film. Na ten už ovšem autorovi i vzhledem ke 2,5hodinové délce zdaleka tolik zábavy nezbylo. Nevyváženě působí jednotlivé party, zatímco první vzbuzoval především očekávání a pod tím druhým jsem si představoval gros filmu, třetí působí jako trochu zbytečný a určitě zbytečně rozvláčný přílepek. Harris Dickinson v roli poněkud nejistého Carla vyjednávajícího si svůj vztah s Yayou sice stál za to a ani Woody Harrelson nezklamal, ale ve výsledku se nekonal až takový zázrak, jaký jsem očekával.

Oproti filmovému Stormbraeakerovi, který byl jakousi dobře obsazenou bondovkou pro děti, je Alex Rider (ve své první řadě) jakoby dospělejší, temnější, což si asi i vývoj diváctva žádá. Má slušnou atmosféru na seriál pro náctileté, i když obsazení není úplně závratné. Prostředí působí poměrně komorně, i když (rádoby) luxusně, což vlastně není úplně na závadu, tedy až na možná přespřílišné omezení dějově relevantních postav na velmi malý kroužek. Chápu, že to pomáhá přehlednosti příběhu, ale na druhou stranu to pak nepůsobí tak věrohodně. V celkovém součtu ovšem dobře koukatelné.

Za tu "Never Enough" v podání Rebeccy Ferguson to asi stálo. A možná i pár dalších jednotlivostí. Jinak vlastně docela neoriginální, byť nehorázně načančaný a pohádkově kýčovitý muzikál, který se jen vzdáleně a poněkud upachtěně snaží šlapat na paty nedostižnému vzoru Moulin Rouge.