castor

Vcelku příjemná triková podívaná o dvou podvodníčcích, kteří se tváří jako vymítači strašidel, ale nakonec se musejí utkat se skutečným zlem. Tuzemského diváka potěší masivní účast českých herců, duo Ledger-Damon odvádí slušný standard, vedle řady zajímavých nápadů ale film celkově není nic závratného, přes chaotické situace potěší především vizuální představení.. Jak by asi film vypadal, kdyby Terry Gilliam nebyl tak „zakletý“ a studio a producenti tak mocní?

Brak. Blábol. Ztráta času. Sotva to drží pohromadě, režie a kamera jsou nejisté, scénář nijaký a herci příšerní (z českých pak uvidíme Jana Vlasáka nebo Miroslava Táborského)!! Triviální schéma režisér vystavěl jako cestu tří nadržených přátel do východní Evropy, respektive na Slovensko (s našimi lokacemi), kde podle řady znalců je prý nejlepší maso pro nezapomenutelný sex. S podporou Quentina Tarantina tak vznikl pro Američany děsivý (pro nás hodně úsměvný) „snuff“ horor, který za 4,5 mil.dolarů vydělal hromadu peněz, urazil kdekoho, ukázal lokace v dost děsivé podobě (teď si všichni myslí, že se tady jen krade, fetuje a poslouchá Michal David, že chybí justice, že vše je rozbité, špinavé)!! Režisér totiž prezentuje místní život jako největší díru na světě, a jeho film si dá do sbírky tak akorát nechutnej úchyl, kterého v mládí přitahovala anatomie!!

Nikoliv válečné běsnění, ale jen hodiny nudy, čištění zbraní, vzpomínek a masturbací. Asi to prožívali mariňáci při misi á la Pouštní bouře. Desítky hodin cvičili, aby pak jen bezvýznamně debatovali v nekonečném pouštním vedru. A ztráceli morálku. I tak jsem k filmu mého oblíbeného Sama Mendese přistupoval, čekal jsem zajímavé situace, poselství nebo alespoň pořádnou atmosféru. Ale kde nic, tu nic.. Jde o jednu životní etapu mladého kluka (úžasný Jake Gyllenhaal), řadu filmových citací, tu a tam černý humor, ale po celou dobu děje jsem se neměl takřka čeho chytit!! Cynické vyznění je cítit už od samého začátku, kdy si náš nováček dává otázku, zda-li to byl nejlepší nápad, dát se k pěchotě. Nevím, komu přiřknout chybu.. Traumata z Perského zálivu na amerického diváka doléhají asi podstatně jinak než na toho evropského. Tenhle nevyzpytatelný kousek mě prostě neoslovil!! Technicky samozřejmě pecka (Roger Deakins opět kouzlí)..

Stockwell naštěstí pochopil, že točí letní akční oddychovku a nic si nenamlouval.. Přesto svojí dřívější sociální romancí Šílená/krásný dokázal mile překvapit.. Zde ale - scénář je NIJAKÝ, herci jsou nudní, z nichž se dvojice slečen (především pak pochopitelně Jessica Alba) jen neustále vrtí v plavkách a kamera voyeuristicky pozoruje jejich opálená těla.. Všichni jsou krásní, všechno klape, ale po polovině filmu je vám tak nějak jedno, jestli to dopadne nebo někdo přijde k úrazu!! Naivní záležitost s častými podmořskými záběry jako z reklamy na dovolenou!!

Podle mnohých (i mě) přeceňovaná (sice je to na čtyři hvězdičky) a silně vykonstruovaná záležitost, kde je ovšem třeba ocenit režii, střih, hudbu a casting (tolik hvězd za necelých sedm mil.dolarů). Tolikrát omílané téma rasové segregace režisér Haggis využívá velmi trefně, především postavy dost chladně "načrtne", a pak má otevřená vrátka k čemukoliv. Herci jsou do posledního velmi precizně vybraní, i Sandra Bullock dokazuje, že i vážnější úlohy jí nejsou neznámou a emoční slátaniny by mohla na delší dobu opustit a vybírat si náročnější role. Stejně i Thandie Newton, jejíž postava byla asi nejlépe napsána. Příjemná byla i nedoslovnost, konečně někdo pochopil, že divák nemusí být vždycky magor (jen to, že červená krabička obsahovala slepé náboje, bylo snad jasný a nebylo třeba dále dovysvětlovat). Emotivní, silně realistická, mozaika (dost mi připomínala Mannův styl), která je ovšem omamující v určitých okamžicích, ale jako celek to není Nejlepší film roku (dle letošních Oscarů).

Cameron Crowe? Dokonalé dialogy, talent pro výběr herců, spolupráce se skvělým tvůrčím týmem (tentokráte např.kamera Johna Tolla), propracovaně zvolená hudba. Elizabethtown nepotěší každého, ale do mě se svým neskrývaným optimismem zaručeně trefil. Opět je na hraně mezi smutkem a humorem, spolehlivě zvládl do děje "posadit" i vedlejší postavy. Příběh ztroskotance, který to ještě přece jenom zkusí, dává prostor snaživému Bloomovi, který získává stále zajímavější role, roztomilá Kirsten Dunst pak zase scénu několikrát rozzáří.. Přeslazenost neurazí, stejně jako pozvolné tempo, režisér opět na vše pohlíží s nadhledem, netvoří stereotyp, a ani jsem nepotřeboval nějakou zásadní myšlenku, linii, které bych se mohl chytit.

Kontakt s realitou neztrácí pouze geniální matematik, ale mnohdy i divák neví, kudy kam, čeho se chytit.. Postupně ale před sebou máme bravurně vystavěné komorní drama, na kterém je asi třeba nejvíce upozornit na scénář a vedle stále zajímavějšího Jakea Gyllenhaala podává životní výkon (po hrůzách typu Nahoru, dolů, Těžce zamilován nebo Letuška 1.třídy) Gwyneth Paltrow, rozhodně jedna z nejtalentovanějších hereček své generace, které ovšem mnohdy chybí lepší cit pro výběr rolí.. Neefektní režie (jen minimum interiérů) Johna Maddena, tlumené osvětlení, pokroucené časové linie, příjemná hudba, silné dialogy a důstojná "předělávka" divadelní hry.

Nostalgická vzpomínka na léta, kdy Chuck Norris, Schwarzenegger a spol. bojovali proti bezpráví a násilí. V těchle případech mě ale vždycky nejvíc pobaví, jak jeden z našich hrdinů vidí, jak je někdo utlačován (tady majitel restaurace), tak nasadí několik svých elegantních chvatů a solidně rozmlátí polovinu restaurace, bytu apod. Majitelé mu musí být vděční..

Tož hodně depresivní kus!! A pro poslední dobou zklamaného fanouška hororů velké překvapení.. Přiznám se, že od dob Wese Cravena v polovině 90. let, jsem se takhle nebál a nelekal!! Temná síla vedla k děsivému masakru v domě na adrese Ocean Avenue 112, Amityville na Long Islandu, kam se po letech nastěhovala mladá rodinka. Začalo to jen divnými pocity, přerostlo v agresivní hru s démony. A alespoň pro mě všechno dokonale fungovalo. Ústřední duo je překvapivě příjemné, zvuk děsivý, kamera a střih působivá. Není se čemu divit, tvůrce je bývalý klipař a reklamní režisér. Ale tenhle remake, za jehož produkcí stojí i Michael Bay, stojí za Váš čas!!

Nahotou silně prosycený film Itala Bernarda Bertolucciho, kdy spolu v dobové atmosféře hlavní protagonisté „fungují“ prostřednictvím lásky k filmu (Scarface, Páni v cylindrech) a sexuálního napětí. Na pozadí bouřlivých protestů se tak v Paříži seznámí prudérní Američan s místními dvojčaty, a zpočátku nechápe jejich otevřené sexuální mravy. Sám Bertolucci jako první otevřeně prezentoval mužské pohlavní orgány (film 20. století), tady dominují i nad událostmi konce 60. let a působí mnohdy až samoúčelně. Příběh je upozaděn, nejdůležitější jsou postavy a jejich vztahy. Nejvíce tak zaujmou herecké výkony, zápal a naivita Michaela Pitta a okouzlující hluboký pohled nastupující Evy Green.