castor

„Hledali jsme vás ve všech dortech ve městě.“ Jedna upištěná hysterka, jedna roztomilá tanečnice a dva pánové, kteří nechtějí, aby jim nástup zvukového filmu proklouznul mezi prsty. Počet hudebních výstupů postupně roste, dočkáme se tak dovádění ve filmovém ateliéru i legendárního skákání v kalužích. Právě „komornější“ první dvě třetiny mi sedly víc než velkolepější finále. Ale to je detail, protože pořád jde o nejpůsobivější a nejoptimističtější muzikál všech dob! Film hledal svůj hlas a divák mohl vnímat kouzelnou love story, nostalgickou hudbu, muzikálová čísla, bravurní choreografii, pěvecké výkony... Vše drží pohromadě a i po desítkách let tvoří naprosto podmanivou podívanou.

Z dílny amerického režiséra Vincenta Galla vyšlo hvězdně obsazené drama Buffalo ´66, prosycené hodně zvláštními postavičkami, pohybujícími se v hodně odcizeném světě, s hodně prapodivnými úmysly a dlouhotrvajícími lži - vše v černočerném (nám známém) debutu chlapíka, který později svými filmovými počiny nasral kde koho. Za zhlédnutí to ale jen pro svoji zajímavost stojí..

Téměř všichni se zde navzájem znají. Bílí i černí. Prožívají své životy – jenom tak, bez cíle. Někteří si v hlavě vytvářejí svůj vlastní svět. Každý den je stejný. Žijí tam v tiché intimitě, samotě, pod tíhou svých každodenních starostí. On je běloch, ona černá servírka pečující o korpulentního syna Tyrella. On (Hank) po generace přijímal jako samozřejmost rasovou segregaci, ona (Leticia) je unavená životem. On je vedoucím dozorcem ve státní věznici v Georgii, ona manželkou odsouzeného černocha Lawrence Musgrowea. On je vykonavatelem trestu, ona se se synem vydává ve svém takřka nefunkčním autě na poslední návštěvu a zároveň rozloučení s manželem a otcem. Jedenáct let tam čeká v cele číslo třináct na svoji smrt. Jeho nepříliš zdařilá poprava rozčeří vodu i v rodině Hanka, jehož syn neunáší myšlenku na to, jak jej otec nenávidí, nedokáže pochopit ani vrtkavé rodinné poměry a volí dobrovolnou smrt. A tak po pohřbu jediného syna zůstává Hank se svým extrémně rasistickým otcem sám. Stejně jako po tragické nehodě syna i Leticia. Osobní zklamání je dovedou k tomu druhému. Ale nebude to snadné. Ostřílený Marc Forster rozehrává několik motivů, po silných momentech vždy následuje mírnější obrazové pojetí, snad abychom pochopili a strávili předchozí děj, ustanovili si souvislosti. Snímá hrdiny v temných tónech, v intimní blízkosti, jsou nám nepatrně bližší a nacházíme v nich sympatie. Šetří dialogy, lpí na všednosti a věrohodnosti, herecký tandem skvěle funguje (Billy Bob trestuhodně opomenutý, Halle Berry bych dopřál jen nominaci, nikoliv samotného Oscara) a diváka atakuje prostými životními pravdami. A tak v tiché a temné noci, ona jenom v županu, on se svojí čokoládovou zmrzlinou a umělohmotnou lžičkou, ona s výmluvným výrazem, on s přesvědčením, že jim to SNAD konečně vyjde, ukončí příběh na prahu jejich společného, nového domu. Antiromantický příběh o tom, jak to taky někdy dopadne!! Setkal jsem se s řadou názorů, kdy mnozí nevěří v takové změny povah, k tak markantním obratům ("Bude s ním, protože ho potřebuje, ale v duši ho bude nenávidět?").. já ale přes místy mírné zavrávorání režiséra podlehl.

Westernová klasika Freda Zinnemanna s pečlivou prací reálného času, hustou atmosférou, vyděšenými obyvateli města a jedním stoickým hrdinou, šerifem (v záběru často osamocen), který musí vyřídit ještě jeden účet. Jeho osamění chápeme i pro příklad ze scény, kdy jeho manželka (v panenské bílé) a bývalá milenka (tmavovláska s hrubými mexickými rysy) opouštějí město. Gary Cooper či Grace Kelly jsou sice skvělí, ale zase nic úchvatného bych z celého filmu nedělal.

Nepříliš klasické Burtonovské vyprávění se mě příliš nedotklo, možná nevidět titulky, tak by mě (MOŽNÁ) nenapadlo, že je to právě jeho dílko. Asi nejsem takový znalec.. Chyběla pevná autorská ruka a jindy temně laděné scény, ale naštěstí to na druhé straně nesklouzlo do sentimentálně pojatých příhod. Nechybí však humor, kouzelně bizarní postavičky, několik životních pravd, úžasná kamera a kouzelná hudba stálého spolupracovníka Dannyho Elfmana. Takových tři a půl..

Z epizod poskládaný film, téma sexu je pro Allena dostatečně rozsáhlé, aby si na něm vyzkoušel několik „zásadních“ otázek. V prudérní Americe měl ovšem trable s distribucí, nebyl přijat zrovna ideálně, Allen tlačí příliš na pilu a žene vše opravdu do absurdit. Je velmi dobře, že se režisér necpe do všech epizod (ta s ovcí a všedností jednoho praktického lékaře bez něho je asi nejpovedenější). Zábavné, přesto to nedosahuje ani zdaleka kvalit Banánů nebo Lásky a smrt.

Allen se konečně našel, jako intelektuální městský neurotik je úžasný! Nechybí flashbacky z dětství (přímo komentuje do záběru v minulosti), promluvy do kamery, odkazy na bratry Marxe, Freuda, témata sexu, intelektuálství, Židů a především komplikovanosti mezilidských vztahů, které jsou bláznivé až absurdní. Nezapomenutelné dialogy v dlouhých scénách beze střihu (např.ve frontě v kině) tolik zamilované a tolik rozhádané dvojice podivínského televizního komika a nadějné zpěvačky jsou úžasné. Na svoji lásku vzpomíná v retrospektivách, uplatňuje autobiografické prvky, miluje New York. A my jeho..

Spencer a Hill spolu natočili bezmála dvacítku filmů, tohle byla netradiční snaha populární koncept okopírovat, protože italsko-americké duo Smith a Cantafora jako by těm dvěma z oka vypadlo. Když se v tom člověk nehrabe, tak si to i dostatečně užije. Každý to v dětství žral a stále dokola si tím nechával vymýt mozek!! Přihlouplé a zábavné.. a nostalgické!!

Spencer a Hill spolu natočili bezmála dvacítku filmů, tohle byla netradiční snaha populární koncept okopírovat, protože italsko-americké duo Smith a Cantafora jako by těm dvěma z oka vypadlo. Vždycky jsem to miloval, i když nevím, co by to se mnou nyní po letech udělalo.

Hluboce nešťastná Joanna Kramerová propadá osobní nejistotě a opouští rodinné zázemí a sedmiletého syna. Ztvárněná jedinečnou a křehkou Meryl Streep, ženou, která mezi žijícími herečkami nemá absolutně konkurenci (přes deset nominací na Oscara, 14 nominací na Zlatý glóbus). Tíha výchovy padne na reklamního agenta Teda Kramera, který vidí jen svoji práci, ale postupně propadne svému synovi a jeho proměna ve starostlivého otce (i následný soudní spor) je bravurně zrežírována Robertem Bentonem (spolupracoval na scénářích Supermana či Bonnie a Clyde). Geniální Dustin Hoffman, herec malého vzrůstu, přesto nekonečných hereckých možností, je žijící legendou. Úsporně natočený film, se zaslouženým Oscarem mj. za scénář pak Benton drží pevně ve svých rukou. Líčí citové krize Američanů střední třídy, pro své oceňované scénáře využívá hereckých ikon, nešetří sentimentálními i dramaticky vypjatými scénami.. A zcela jistě si jeho kus diváckou odezvu zaslouží.