Slasher

Po NOS AMIS jsem dostal tip na Hanksův předchozí dokument a je to další bomba na téma muzika. Tentokrát jde v podstatě o průřez byznysem s nosiči skrze jednu z jeho legend, Tower Records, kteří se během nějakých 30 let stali z "garáže" gigantem a za tu dobu měli nesmírný vliv. Člověk jako já, se silným vztahem k hudbě, narozený ke konci osmdesátek a tím pádem odkojený klasickými nosiči, co listoval booklety kazet a trávil dlouhý hodiny hrabáním se v CD-čkách aniž by na ně měl, současně byl u počátků boomu MPtrojek a interwebu vůbec, aby nakonec rozjel sbírku LP-ček si pro radost... tohle myslím shlédne s nadšením a ocení. Dokonce budete sdílet i tu nostalgii bandy rekapitulujících dědků ve firmě co byla jako rodina. Než ji porazila nenasytnost a příchod digitální éry... (mimochodem i z podnikatelskýho hlediska je tohle moc zajímavý) Ale vážně, "hudebních dokumentů" už jsem viděl pár a tenhle bych zařadil mezi ty úplně stěžejní, super práce a dívejte ;) V lecčems to předčí i SOUND CITY.

Film o TÝ kapele co hrála v Paříži během TĚCH útoků 2015 je velký překvapení, zároveň pro mě už předem daná osobnější záležitost. Josh Homme je moje nejoblíbenější osobnost na planetě a visí mi doma na zdi, mám za sebou 4 koncerty EODM (patří k těm nejlepším co jsem kdy zažil díky power-of-ROCK zápalu a super energii) a tenkrát se chystal jet i na jeden z turné kdy se přihodilo co se přihodilo. Se zprávou o tomhle na HBO jsem byl ale prvně odtažitý, jednak protože se to kritický rozmazávalo už několikrát, jednak kvůli pár nešťastným výrokům a tím co to rozpoutalo, plus vědomím, co je frontman občas za šaška/ exota/ herečku citlivku (více zde). Nicméně: tohle dopadlo jako něco krásnýho - víc než hudební dokument, nebo pouhá rekonstrukce událostí tragédie, ale syn Toma Hankse podle mě zachytil nejlepší esenci toho všeho. Příběh úžasnýho přátelství, odvahy, srovnání se s něčím hrozným tou nejpozitivnější cestou i celkem jasný signál teroristickým píčám, že "ďáblovu muziku" prostě nezastavíš. Fuck off. Plus jak žijeme ve světě, kde je tak lehký nad lidma věšet hlavu a lámat hole, tím spíš je něco podobnýho radost vidět a trochu si tu víru v lidstvo obnovit... A i jestli nemáte páru a hledáte jen něco pěkný a zábavný, stejně doporučuju jako velmi solidní dokument pro širší veřejnost, třeba z toho vyjde i dobrý tip co novýho si poslechnout a má dost zrádný jméno :) "How do my sweetest friends unsee this?"

Pravda že vás to nevytrhne a je to o něco málo zbytečně dlouhý film, ale jako lehce vstřebatelný a zapamatovatelný repete života a boje historicky významné osobnosti - bez otravně přílišné glorifikace, se silnou hlavní rolí, včetně dilemat a nuancí v cestě k demokracii, tak že si můžete i popřemýšlet - to dopadlo chvalitebně.

No jo, ona nezajímavá, on otravně arogantní blbeček, celou dobu jen oni dva, bez chemie, dětsky inťácký řeči o ničem a různý časový roviny - zbytečně. Plochá hipsteromance a taky škoda Justina.

Sterilní "černošská" oscarovka o tom když je člověk poražený životem a nešťastně ho rozesírá i všem kolem sebe. Velmi konverzační, připomíná divadlo (což také původně je), předvádí super herce, a je docela smutný a depkoidní, plný silných slov, ale přesto se mi nedostalo k tělu jak mělo a tragédie jen tak vyšuměla. Je tu ale možnost, že jsem s tím měl počkat nějakých 40 let. (vzpomněl jsem na svůj oblíbený SUNSET LIMITED)

tak

Téma co mě přitahuje, Jonahova kouzelná američanská natvrdlost a svižnost s citem pro správný načasování rockových vypalovaček (s orgáčem ve scéně s Pink Floyd), hodně parádní parťácká komedie střihlá Vlkem, bohužel jakmile to cca ve dvou třetinách zvážní, tak i ztrácí šmrnc. Ale pořád film co se mi líbil a postará se o fajn zábavu. V podfukářský hlouposti (i stylu filmu) není od věci srovnání s PAIN & GAIN. "What do you know about war?"

Co říct poté co jsem to konečně dohnal... pro někoho čarovný, pro mě tahle detektivka s ponurou vizí budoucnosti ubíjející, nicneříkající, plná otřesně teatrálních herců, nijaká. Nějaký filozofický hloubky a přesahy tu nehodlám luštit ani omylem, zkrátka klasika kultovka k zahození.

Nejen fascinující kontroverzní hlavní postava a v ní naprosto přesvědčivě mrchožroutský Gyllenhaal (casting na výbornou), ale i pevná a soustředěná režie, šarm nočních ulic a panoramat města andělů, NIGHTCRAWLERa jsem konečně po dvou letech lapil a dost si ho užil. Ta odpudivost, bez emocí, vypočítavost, manipulace, zároveň tah na branku, bystrost a ctižádost, spolu s bizarním světem peněžení tragédií... vysoce dívatelný a baví.

Zpočátku jsem se lekl další samoúčelné a matoucí stylovky o prázdnotě L.A. na úkor diváka, ale naštěstí se velmi rychle rozjela i napínavá, drsná exploitation story kdesi v prachu západního Texasu. Je to právě film ve filmu s brutálním kontrastem prostředí, co šlo sice proti sobě, ale zároveň úzce souviselo a mělo smysl, dělá celek zajímavým. Máme tu jak silnou dvojroli Gyllenhaala, tak skvělýho šerifa pro Shannona (ten pohled nemá prostě nikdo), ukázkovou lidskou svini jako hlavního násilníka, dokonce ani zase hluboce ztrápená Amy mi nekazila dojem. Takže asi hlavní moje výtka míří ke kontroverznímu závěru, kde může divák vlastně jen hádat co z toho sakra vlastně plyne a má znamenat, ale nějaký tip mám a spokojím se s tím. Neváhat jestli máte náladu na něco pěknýho temnýho...