Martrix

Skvělá výprava, a je to sympatické jako většina korejských seriálů. Takže člověk odpustí i těch pár nesmyslů.

Uf, konečně stará dobrá Expanse se vším, co mě na ní nejvíc bavilo. Výrazně pomohl i návrat k originálnímu znění s titulky.

Tak jo, z rozladěných reakcí lidí kteří četli knihy jsem vyrozuměl, že je to skoro stejné prznění předlohy jako v případě Zaklínače a Nadace. A to vše jen z důvodů pokryteckého gendersysla a nepochopitelné potřeby "vylepšovat". Jsem velmi rád, že jsem knihu nečetl, protože mě se to zatím líbí. Pravda, epičnost toho příběhu zasluhuje krapet lepší look...zvlášť tato poslední epizoda s digivším v TV kvalitě. Ale vlastně mi to nijak nevadí, protože tento seriál nestojí na tricích, ale na příběhu, který je fajn. Za mě zakončeno stále v sympaticky nastavené kvalitě a na další řadu se rád podívám.

Možná je má jen schované v zavařovačce, ale faktem je, že Lana Wachowski má pořád koule. Přiznám se, že jsem měl tendence ji jako tvůrce podceňovat. Měl jsem za to, že v jejich filmech lidi hledají hloubku, která tam ve skutečnosti není, resp. když někdo bude dost dlouho mluvit v jinotajích a bude konspirovat, tu svou pravdu si nakonec najde. Když ale uvážím, co Wachny a David Mitchell předvedly s Atlas mraků, zdá se mi být pravděpodobné, že nový Wachtrix má opravdu inteligentní scénář. Samotný příběh je na mě zdlouhavý a primitivní...everything is about love..., ale bavilo mě, jak bylo naloženo s postavami i se samotným fenomenem Matrixu. Snaha neopakovat se vs touha vstoupit do stejných vod, budovat nové vs dělat si srandu z toho starého... . Ta podvratnost se občas přechylovala až v sebeparodii, ale pořád bylo moc fajn vidět Nea a Triniti, resp. sledovat ten vzájemný magnetismus, který byl ústředním motivem tohoto příběhu. A místy to dokonce sklouzlo do solidní sci-fi, to když se ocitneme v Io. Na druhou stranu...ubylo sice filozofování a plků o svobodě, či svobodné vůli, ale pořád zůstala nesmyslná hromada rvaček a stříleček bez efektu...nikdo se nemůže trefit, zase. I ten hlavní konflikt, je jako jeden z dílků puzzle, neskrývá se v něm žádný pořádný náboj a přestože vymyšlené to není špatně ...nijak zvlášť mě to nebavilo. Nic jsem ale nečekal, takže zklamaný nejsem...vlastně jsem spíš příjemně překvapený tím, že Wachovská nedělá blbce z (některých) diváků, ale spíš si utahuje z popkultury dnešní doby a dokonce neváhá střílet do vlastních řad. A to už se jí narozdíl od matrixovských agentů, daří trefovat líp.

Hru neznám, takže pokud už bych s něčím mohl a chtěl srovnávat, tak jen s dosavadní Resident sérkou s Milkou Jovovich. I bez ní (a to je co říct), je většina filmů z tohoto universa zábavnější, než tento Obyvatel Emil: Mývalí město. Možná je Johannes Roberts velký fanda hry a tak vůbec super gameboy, ale scénárista a režisér je podprůměrný. Pokud tento film vznikl převážně pro nespokojené ortodoxníky herní předlohy a ani ti nejsou dle místních komentářů spokojeni, zdá se být jasné, že je to film na hovno. Žádný horor se nekonal a v předvidatelnosti by zápletka mohla soupeřit s kdejakým pornem. Pobavila mě potitulková scéna...jakoby si Roberts myslel, že mu někdo dá prachy na pokračování. Do půlnoci zapomenu jakoukoliv scénu z tohoto filmu a po Novém roce už si ani nevzpomenu, že jsem ten film vůbec viděl.

Střípky Svěrákovského humoru v šedivé režii Olmera, ale především v příběhu bez zajímavého vyznění. Chlapi se nejspíš sešli v hospodě, kde po pár pivech přišla řeč na to, že civilizace se žene do záhuby. Tak vznikl nápad stvořit zubaře, kterému pokrok zas tak moc neimponuje a chce se spíš v čase vrátit zpět. Je otázka, jestli je ten závěr výsledek komančské cenzury, nebo to bylo takto cynicky uzavřené schválně, ale ve finále to působí spíš jako výsměch podobným lidem. Svým způsobem prožívá totéž co postava doktora skoro každý starší člověk i dnes. Není totiž snadné držet krok s překotným vývojem snad ve všech oborech, tlakem na výkon a čelit úpadku sociálních vazeb bez nostalgie nad starými časy.  V tomto provedení je to ale málo satirické...což by však režim stejně nepřipustil. A to přestože evidentní mravní úpadek (mimomanželský vztah, partnerské nevěry...) autorům prošlo jakožto běžná věc. V této polovičaté a nedomrlé podobě mě takový film moc neoslovuje.

Snad je to tím, že jsem se poprvé podíval na Expanzi s dabingem...ale jsem zklamaný. K vrcholně nesympatickému herci v roli Filipa, přibyly otřesně zvolené hlasy posádky Rosinante i Avasaraly. Zajímavé, jak takové nepodstatné věci, dokážou zkazit výsledný dojem. Už ta předchozí řada mě moc nenadchla a bylo jasné, že v této se bude pokračovat ve válce Země proti zmetkům z pásu. Už žádní mimozemšťani, žádné pletichaření. Velmi chybí postava Ashforda i více prostoru pro Drummer. Chybí dynamika mezi postavami. Těšil jsem se, ale nějak to není ono.

Hawkeye byl pro mě nejslabší avengerovskou postavou a přesto právě "jeho" seriál dopadl nejlépe. Lví podíl na tom má postava Kate a samozřejmě scénář. V poslední epizodě se podařilo namixovat spoustu dobré akce v odlehčeném stylu a přestože bylo jasné, že na Vánoce nikoho tvůrci nenechají zemřít, ba ani že ruku neuseknou, oko nevypíchnou, nějaké to napětí se tam propašovat povedlo. Podařilo se tedy udržet slušnou úroveň až do konce, byť se vlastně s výjimkou účasti Fiska vůbec žádné překvapení nekonalo. Jako představení dvou nových postav, navrácení do oběhu staronového padoucha a staronové nepadoušice, posloužil tento seriál velmi dobře.

S Quentinem Tarantino  mám velký problém. Jsem si naprosto jistý tím, že je to psychopat a potencionálně velmi nebezpečný člověk, který má dar prodat všechno to násilí a úchylárny, které se mu honí v hlavě i těm, kteří si v tom standardně nelibují. Správně by měl sedět v ústavu naládovaný prášky, jenže místo toho je veleben jako pan filmař. Kdyby byl jen režisér, neřeknu ani popel. Technicky velmi dobře odvedené řemeslo, dynamické a svěží, jako to dělá třeba Guy Ritchie. Jenže Tarantino scénárista/tvůrce, si libuje v násilí, kterému se snaží dát rámec, aby to nebyl jen krvavý klip. Je to pořád to stejné...násilí obepsané hromadou keců tak blbých, až jsou vtipné. Jeho postavy jsou bez ohledu na to co dělají cool a vzbuzují v divákovi sympatie. Naštěstí dokáže Tarantino aspoň tím svým dětským vnímáním světa rozlišit mezi superhajzlem a hajzlem a zpravidla to "dobře" dopadne..."spravedlnosti" je učiněno za dost. Že mu to skoro všichni žerou v USA vcelku chápu, i když je to prudérní země, kde dokonce rozrušené matky stávkovaly kvůli seriálu Lucifer, prý aby jim nekazil děti... . Ale že i v Evropě se najde tolik lidí, kterým to příjde boží a považují jeho filmy za kult, to ve mě vzbuzuje beznaděj. V lidech je prostě to hajzlovství a surovost zakomponovaná a minimálně podvědomě je připahuje. Trochu závidím těm, kteří to takhle nevnímají, protože herecká sestava byla parádní a ten průvodní jev všech psychopatů...totiž že dokážou přesvědčit a zaujmout své okolí, Tarantino opět zúročil. Měl bych dát 4*, ale budu trochu pokrytec a na protest dám 3. PS: Předpokládám, že v dnešní hyperkorektní době tento film zcenzurují, protože kdyby chtěli vystřihnout všechna ta buzna a negr...nic moc z mluveného slova nezbude. I na můj vkus je to dost rasistický film a nic na tom nemění fakt, že jde o výroky "záporných" postav.

Roztřepané kamery maskující chatrný rozpočet a často i neexistující, nebo maximálně třístránkový scénář, mě nebaví. Nedělá mi to dobře jak na oči, tak na mozek. Za nástupce těchto roztřepávačů by se dali považovat youtubeři. A dva takoví se vydají potápět do zatopeného domu. Záběry pod vodou ovšem byly překvapivě v pořádku a první polovina filmu byla díky podvodnímu baráku slušně napínavá. Jenže pak se to celé krapet zvrhlo a společně s kyslíkem obou potápěčů, se vytrácela naděje, že by to nakonec mohl být překvapivě dobrý horor. Závěrečná třetina vše poslala do kytek...nebo do řas, vyberte si. Scénář by se tak dal shrnout do asi čtyř laxních vět, ktreré nenapíšu, protože bych vám vyspoileroval jak moc hloupý film to je. Celé dvě hvězdy jdou jen a pouze za tou parádní atmoškou a vizuálem.