DaViD´82

The Blessing Way 4/5: Foxova indiánská linie nudná, tohle táhne pro tentokrát zarputilá Scullyová v "Mulderově úloze". Paper Clip 5/5: Napínavá a zvratů plná epizoda, navíc ty manipulativní šachy v závěru. Nejlepší díl "trilogie". D.P.O. 4/5: Úžasná předtitulková sekvence, Ribisi a Jack Black jako záporáci a nápaditý náběh závěrečných titulků. Clyde Bruckman's Final Repose 5/5: Když potká cynický fatalistický jasnovidec vraždícího jasnovidce mají radost oba. A stejně tak plesá nadšením divák i kritická obec, která tento díl po zásluze zavalila cenami. The List 3/5: Ze začátku dobrá atmosféra, ta však vyprchá v první dvacetiminutovce a pak to jde celé do kýble. 2Shy 4/5: Kdyby nebyl hloupý, tak si v LA zařídí odtučňovací kliniku. Ženské by se mu tam hrnuly a ještě by nadšeně platily. The Walk 3/5: Horrorové scény sice skvělé (bazén!), ale je jich málo, takže na dojmu z průměrného dílu nic nemění. Oubliette 4/5: Zdařilé spojení temného thilleru à la Mlčení jehňátek s "paranormálnem". Nisei 4/5: První část zajímavého mytologického dvojdílu a jedna z prvních epizod, kdy začíná být vidět výrazný příklon k "filmovosti". 731 3/5: Linie Scullyové výtečná, Mulderova kvůli neúmyslné béčkové poetice moc ne. Zůstat v obou linkách ty postavy naznačené ve stínech, hned by to bylo o třídu lepší. Revelations 3/5: Dana slepě věří, Fox je pro jednou skeptikem. Zajímavé samo o sobě dostatečně, proč to tedy rozmělňovat nenapínavou a prim hrající historkou o klučinovi se stigmaty? War of the Coprophages 5/5: Aktům X sluší, když si utahují sama ze sebe, o to více když je to tak hravě, vtipně i nápaditě jako zde. Syzygy 5/5: Začne to jako satanistický slasher a končí jako stylová groteska. Sure. Fine. Whatever. A jako bonus budoucí nejvíce sexy muž světa. Grotesque 5/5: Možná vůbec nejtemnější i nejdepresivnější epizoda celého seriálu; očividná příprava na depkoidní thillerový "spin-off" Akt X Millennium. Piper Maru 4/5: Úvodní scéna s Big Daddym fenomenální, zbytek již horší, ne však nijak výrazně. Apocrypha 4/5: Mytologický díl držící se "při zemi" s konspiracemi, plně soustředěný na postavy. Pusher 5/5: Modell je oproti Horstu Fuchsovi ještě malé pívo, ale Lovce jelenů se mu daří trumfovat zdařile. Teso Dos Bichos 2/5: Bez nápadu, bez napětí, místo dravé pumy neškodná košišta. Hell Money 3/5: Dobré téma, navíc kriminálka bez jakéhokoli nadpřirozena, ovšem pokrácení by neškodilo. Jose Chung's "From Outer Space" 5/5: Reynard Muldrake a Diana Lesky v narativně vymazleném bonbónku s harryhausenovským ufounem promlouvajícím shakespearovskou angličtinou (Lord Kinbote!), nefuckujícím šerifem a odkazy na "někoho/něco" v doslova každém záběru (doporučuji pak následnou projekci i s komentářem tvůrců). Avatar 4/5: Famózní scény s "červenopláštěnkou" (Don´t Look Now jak vyšité), daří se navozovat příznaky insomnie a sympatické zaměření na Skinnera. Jen závěr to chtělo údernější. Quagmire 3/5: Buď to mělo být více vážné a bez posledního záběru či odlehčené, ale v tom případě od začátku. Wetwired 4/5: Tři v jednom. Začne to jako klasický případ podivných vražd, přehoupne se to v čistě osobní rovinu ústředního dua a vrcholí to jako ukázková konspirační záležitost. Talitha Cumi 4/5: Solidní mytologický díl, ale jako finále sezóny nedostačující.

Little Green Men 4/5: Začátek konce. První z dílů kde se začne naplno odvíjet mytologická linka, která nakonec (za hodně sezón) Akta X potopí. Což ovšem neznamá, že tento díl není kvalitní. Naopak, ze začátku byla i ta dějotvorná část zábavná a napínavá. The Host 4/5: Akta X jsou stále uzavřený projekt a Mulder je přidělován k podřadným úkolům. Nadprůměr, který má co nabídnout, byť jde "pouze" o další potvůrku z kanálů. Blood 5/5: "Kill´em all!" Mrazivé téma a tak trošku jinak pojatá epizoda než bylo zvykem. Sleepless 4/5: Mulder řeší podivné úmrtí specialisty na spánkové problémy. Ze začátku velmi dobré, ale průměrná druhá polovina to zbytečně sráží. Duane Barry 4/5: Předznělková scéna nenavnadí. Spíše naopak. Samotný díl je ale velmi dobrý. Tvůrci v něm konečně pozměnili formu vyprávění. Ascension 4/5: "Deny everything." Přímé pokračování minulé části, které je díky hustější atmosféře ještě o chlup lepší. 3 3/5: První z případů znovuotevřených Akt X. Průměrný díl o trojici hrající si na novodobé upíry. One Breath 5/5: Pomalejší díl kde se podíváme na zoubek hned několika postavám z jiného úhlu než doposud. Firewalker 3/5: Nedůstojná kopie dílu Ice z první série. Ve všech ohledech průměr. Red Museum 4/5: Nedoceněný díl, který se zbytečně překlopí do konspirační roviny. Excelsis Dei 2/5: Zdlouhavé nic o ničem. Bez nápadu i atmosféry. Aubrey 4/5: Variace na díl Born Again. Ovšem o třídu lepší. Docela atmosférické a až do "dějového zvratu" i napínavé. Poté je to již spíše směšné... Irresistible 5/5: První díl, ve kterém se nestane nic nadpřirozeného. Přesto, či právě proto, funguje na výtečnou. Předobraz moderních detektivních seriálů. Nezapomenutelný záporák. Die Hand Die Verletzt 5/5: Okultní náboženství, uvolněná atmosféra a Mulderovy hlášky. Ideální kombinace. Fresh Bones 5/5: Vodoo praktiky a tak vůbec. Colony 2/5: Konspirační klonování nuda je. End Game 3/5: Pokračování minulé části, ovšem lépe. Fearful Symmetry 3/5: Neklidná zviřátka na útěku. Død Kalm 4/5: Kopie Darkness Falls z první série; akorát s lepšími maskami. Také výtečná, ale ne výjimečná. Humbug 4/5: Akta X se projednou přeladily na čistě komediální notu. A možná přijde i kouzel... ehm, Glum. The Calusari 4/5: Vymítání po rumunsku. F. Emasculata 5/5: Smrtící epidemie bez Dustina Hoffmana zato se špetkou konspirace. Soft Light 3/5: Střez se nudného stínu, diváku! Our Town 4/5: Lídojedi, lídojedi lidi jedi. Ale proč je nespořádají celé je jedna z největších záhad celých Akt X. Takové plýtvání; co by na to řekla hladová Somálčata? Anasazi 4/5: Společně s prvními dvěma díly třetí série tvoří uzavřenou trilogii a nejnekonspirativnější konspirační příběh celých Akt X. Kéž by takto vypadaly všechny mytologické díly, tohle je totiž vkusné, děj posouvající a postavy ždímající.

Pilot 4/5;; Deep Throat 2/5: Laciný a nudný úvod do mytologie Akt X. Squeeze 5/5 Já rád játra, ty rád játra, on rád játra. Conduit 4/5: První z náznaků později hodně frekventovaného "únosového" tématu. Narozdíl od většiny z nich však výborně zpracován. The Jersey Devil 3/5: Zajímavý námět tvůrci dokázali využít jen na začátku a na konci. Průměrný díl, který mohl (a měl) být mnohem lepší a kratší. Shadows 3/5: Psychokineze si zasloužila lepší entrée na scénu. Rutinérská epizoda. Ghost in the Machine 2/5: Velmi slabá, s odstupem času až směšná, variace na stroj s vlastním rozumem. Nuda. Ice 5/5: "We´re not who we are..." Aneb jak to dopadne, když natočíte variaci na Věc v kulisách Akt X. Jednoduše fenomenálně. Space 3/5 Mohlo jít o výtečný díl, kdyby režisér nepojal nadpřirozené prvky tak směšně. Fallen Angel 4/5: Mulder vs armáda a průzkum místa možného dopadu "však-vy-víte-čeho". Eve 5/5: "We just knew..." Fire 4/5 Má-li žhář styl je radost sledovat ho při práci. Beyond the Sea 5/5 Když si Dana s Foxem prohodí své obvyklé role, jako protihráče jim přihrajete perfektního Brada Douriffa a vše podpoříte skvělým scénářem, tak z toho prostě nemůže vzejít špatná epizoda. Tahle je rovnou jedním z naprostých vrcholů celých Akt X. Gender Bender 4/5: On(a) je ultimátní afrodiziakum, které za sebou nechává jen mrtvoly. Dobrý námět, ovšem slušelo by více nejednoznačnosti. Lazarus 3/5: Záměna těl/duší. Zajímavé téma, avšak pouze průměrné zpracování. Bez nadpřirozena by to bylo lepší. Young at Heart 3/5: Po všech stránkách průměrný a zapomenutelný díl. E.B.E. 5/5: "I´m wondering which lie to believe." Tvůrci dodrželi, na rozdíl od mnoha jiných epizod, poučku o tom, že nejvíce diváka zaujme to co zůstane neukázáno. Miracle Man 4/5: Chvalte Pána! Shapes 3/5: Indiánské pověsti o lykantropii, rezervace původních Američanů a ranč v horách. V první půli skvělé, ovšem ke konci se atmosféra vytrácí. Darkness Falls 5/5: Epizody, kde jsou Scullyová a Mulder odříznuti od světa v bezvýchodné situaci byly vždy chloubou Akt X. Tato je z nich asi nejlepší. Atmosférický vrchol první série. Navíc ten lahůdkový závěr. Tooms 5/5: Již z názvu je jasné o koho v tomto díle půjde. Stejně jako při prvním setkání je Eugene Tooms charismatický každým coulem. Poprvé se zde objevuje asistent ředitele FBI Walter Skinner. Born Again 4/5: Dobrý námět, výtečná úvodní půlka, ale pak se to celé rozmělní v předvídatelný průměr. Roland 3/5: Další z dílů, kterým nadpřirozená dějová linka spíše škodí. The Erlenmeyer Flask 4/5: Finále by mělo uzavírat jednu kapitolu, ale přitom navnadit na další. To se podařilo, zvláště v závěrečné čtvrthodince.

The Hurt Locker 1945. Hmatatelná podprahová tenze, o co minimalističtější o to důslednější studie charakterů v mezní situaci jdoucí až na kost (doslova), nečernobíle nastolené morální otázky kolektivní viny (jde o nepřikrášlené vytahování historických kostlivců ze skříní; takový dánský ekvivalent našeho vysídlování německých obyvatel) a to celé je korunováno působivými utlumenými výkony i nebývale sednoucím (a mrazivým!) hudebním podkresem. Ždímá to emoce skrze v posledních letech již trademarkovou (zdravíme Lindholma) dánskou odtažitost, která klame tělem zdánlivou severskou chladností. Opak je však pravdou, jelikož se to zadře pod kůži jako máloco. S přehledem nejlepší válečně neválečný snímek posledních let.

Co se stylizace týče, tak je to značně své. Můj problém je však právě s ní, jelikož jednotlivé styly (poetika dětského dobrodružství, vážnější nota a naprosto střelená) zde vzájemně vůbec neladí. Nevytváří jeden soudržný celek, ale chvíli se jede tak a za chvíli zase onak, čímž se bortí celý koncept a nefunguje kvůli tomu emocionální stránka, na které to do značné míry stojí a padá. Jakkoli se to tedy snaží o jakýsi mix "Malého Ramba optikou Wese Andersona", tak zůstalo čistě u snahy, která sice nenudí, příjemně se na ní kouká a rychle uběhne, ale stejně tak rychle (ne-li rychleji) se z hlavy také vykouří.

Deskoherní Top Gear.

Neopodstatněně dlouhé (speciálně třetí čtvrtina je poněkud dýchavičná), ale jinak je to stará dobrá psychoperverzní na dusné erotické tenzi patologického vztahu a (nelaciné!) kontroverzi vystavěná ambivalentní "verhoevenovka" koketující hned s několika žánry, která tradičně pracuje se zdánlivě neslučitelnými tématy. Jakkoli to není pro každého, tak i přesto bych to všem doporučil. Když pro nic jiného, tak pro uhrančivý übervýkon Isabelle. Něco takového se vidí párkrát za dekádu; a to ještě kdo ví jestli.

Potenciál schématu "Red Dead Redemption MMORPG by Philip K. Dick" je nebývalý, ale zatím trpí na přílišnou expozici, kdy se pro samé naznačování budoucích velkých věcí a seznamování se světem i jeho specifickými pravidly na place i v zákulisí, jaksi nedostává potřebného prostoru pro postavy samotné. Na což dojíždějí především ty živé, které jsou jednorozměrné až hanba. Každopádně zdejší mnohavrstevnaté morální nastavování zrcadel, je natolik dobře rozehrané a podmanivé, že to svého diváka zaháčkuje, ne že ne. Jen si říkám, jestli podobnému zaměření přeci jen více nesedne povídková forma à la Černé zrcadlo, protože síla těchto témat vychází z toho, jak se k nim vnitřně postaví jeden každý divák sám za sebe. Ukáže tedy až čas, zda se s tímto úskalím tvůrci popasují se ctí či budou kolovrátkově razit jedno a to samé na sto a jeden způsob.

Krátkometrážní doják roku ze škatulky "vo životě, kdy se už nevrátí pohádka mládí".

Je potěšující vědět, že dysfunkční rodiny a starostlivé babičky s mrazáky přecpanými laciným dávno prošlým jídlem, jsou stejné v Japonsku stejně jako Horních Kotěhůlkách. Koreeda opět ve své již tradiční civilní poloze a s tématem, které by jedenáct z deseti režisérů neustálo bez citového vydírání či alespoň nějakého toho klišé. Nikoli však on. Škoda jen toho, že zdejší ticho před bouří je s ohledem na krátkost "bouře" samotné až příliš dlouhé (jakkoli ne nudné).