andrii

Voyerský průlet/úlet mušek - střelek fatálním fénem, mimo hvězdné centrum. Výbušně vymetají ulice, výtečnice. Vytočená, jinošská děvčátka. Vybočené, bodlinaté "Kleopatry" s jedáky. Otevřená ústa syčí do noci, trousí, sypou slova jako špendlíky.

Znamená vidět až... /Do/Sáhnout ďáblovi na rohy, /vy/šlápnout /si/ na jeho vlohy.

... na pírka, vločky ve větru. Levitující chomáčky, obláčky. Prchavé momentky. Epizodické střípky - třpytky. Chutné drobečky dní. Bábrlátka bytí střapaté férie, z leporela ŽIVOT. "Amore mio. Alla morte. Fino alla fine. Grande Federico."

To sator: Petr Svojtka byl, řekla bych, předabován Ivanem Luťanským, který stejně jako Petr zemřel za tragických okolností v mladém věku.

S obličejem gotickým. Ať žije nebožtík, neboť... geny jsou geny. Aristokrat /Po/děsů, Gene, už chladí gin. Vypouští džina z hlavy géniovy. Ladí lekavou, mystery zábavu, která rozburácí bránici, rozproudí údy.

Lehce voní letní kytička. Čerstvá rosa na/v ní. Těžce celý, zamlžený podzimní pugét. Chuť pozdně podávaného čaje.

Stavy ráje v pekle prožité. Uvnitř voněli májem, i když vně panovaly časy mrazivé.

Sólo aury za objektivem. Před ním rozprostřena nečernobílá vizualita myšlení.

... na jiný dialog. Na čas, který by byl, čas jako dřív. Nadechni se, tváři ticha a mlčení. Niterně vydechni, šepote prchavý. Za zástěnou horký a řezavý. V ráji flór omamného smutnění. Meditativně "kalorická" melancholie /od/loučení.

V této rodině, z otce na syny a dcery, má slabost dveře zavřené.