Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Animovaný
  • Akčný
  • Romantický

Recenzie (1 243)

plagát

Hana jori dango 2 (2007) (seriál) 

Neřekla bych, že by druhá série byla horší než první. Přecejen, sledujeme pokračování celého příběhu, natočeného podle mangy. Druhá série tedy není (jako u jiných seriálů, například Gokusen) jen natažením první série s opakujícími se motivy, ale navazuje tam, kde první série nebyla ukončena a sleduje příběh až do konce. Někdy okolo poloviny a po polovině mi sice pár dílů přišlo kapku horších, ale celkově vidím druhou sérii jako stejně dobrou, možná ještě lepší, protože příběh vrcholí, a abych se přiznala, druhá série mé nadšení z Hana Yori Dango jen zvýšila. Sledovat všechny herce a jejich role, které už jsem znala z první série, mi dělalo neuvěřitelnou radost (Soujiroa Nishikadu - herec Shota Matsuda - jsem si oblíbila snad ještě víc než po první sérii). Překvapila navíc i přítomnost Eriky Tody, kterou znám už z Death Note. A první díl byl naprosto bezvadný. Teď už mi zbývá jen final. :) ~(4,9)~

plagát

Podivný pátek (1976) 

Konečně jsem taky viděla původní Freaky Friday. Na remakovanou verzi s Lohan a Curtis ale zdaleka nemá. Ta je pro mě výjimečnou komedií se skvělým scénařem a dobrými hereckými výkony, která srší nápady a vtipem. U této původní verze z roku 1976 však o takové propracovanosti mluvit nelze. Je zde sice onen dobrý námět, ale bohužel slabší herecké výkony, slabší nápaditost a občasná nezáživnost. Jediné opravdové plus je pro mě mladá Jodie Foster v hlavní roli - třešinka na jinak poměrně fádním dortu. ~(2,5)~

plagát

Nine (2009) 

Tak slabý muzikál jsem snad ještě neviděla. S takovým množstvím slavných hereček by šlo v jednom filmu dělat divy, většina však nedostala šanci se moc projevit, jako například Nicole Kidman. Jediná, kdo měla možnost trochu zazářit, byla Marion Cotillard. Ostatní už skoro nestojí za řeč - pár ucházejících tanečních čísel a tím to všechno vyprchalo. Příběh o profesní a životní krizi jednoho muže mi přišel slabý a nicneříkající. Nic pro mě. ~(2,1)~

plagát

Objekt túžby (1998) 

"Nezávadné" romantické drama, které na jedno podívání docela potěší. Škoda jen, že ve skutečném životě se nakonec málokdy vztahy vyvrbí do tak "ideálního" stavu. :) ~(2,7)~

plagát

Koi Mere Dil Mein Hai (2005) 

První bollywoodský film, který jsem kdy viděla, a upřímně si nejsem jistá, jak ho hodnotit. Zápletka byla sice slušná, ale v podání Indů extrémně natahaná do celých 140 minut, kdy minimálně polovinu stopáže protančili a prozpívali. Abych vše uvedla na pravou míru, Indům tančení a zpívání ve filmech jde, jak je vidět, na jedničku, ale s tím ostatním je trochu problém. Herecké výkony jsou na úrovni telenovel a i scénář působí dost nepřesvědčivě a toporně. Rozhodně by to chtělo zkušenost ještě s jiným filmem z Bollywoodu - pevně doufám, že všechny na tak slabé úrovni nejsou. ~(2,0)~

plagát

Listy pre Júliu (2010) 

Od začátku stoprocentně předvídatelný romantický film, ale kupodivu docela líbivý. Snad to bude pěknou tvářičkou Amandy Seyfried, na kterou se dobře kouká, snad taky příjemnou atmosférou Itálie. Nic nečekaného, ale líbilo se. ~(3,5)~

plagát

Ľahko ju zbaliť (2010) 

Ještě před zhlédnutím jsem měla z nějakého důvodu pocit, že se mi tahle komedie bude líbit, a nemýlila jsem se. Je zvláštní, že jsem při sledování měla podobné pocity, jako když jsem před několika lety viděla film Freaky Friday, který se od té doby stal mou oblíbenou americkou komedií. Nejsem si jistá proč, ale je pravda, že Easy A je stejně příjemnou komedií, která určitě spadá mezi ty inteligentnější. Nevíc je zde pár herců, které jsem ráda v něčem novém viděla. A to nemluvě o soundtracku, který se skládá z dobře vybraných písniček. Zkrátka, nakonec jsem rozhodnuta pro slabších pět hvězd, protože už je to delší doba, co by se mi tak moc líbila nějaká z amerických komedií. Hodnocení sráží jen to, že by to chtělo ještě o kapku víc vtipných scén, ale to není až tak podstatné, protože i když se u toho možná nebudete válet smíchy, určitě se pobavíte na hodně dobré úrovni. Nakonec ještě jedna věc, která mě zaujala - hláška hlavní postavy o tom, že její život přece není jako Gossip Girl (či Sesterstvo putovních kalhot). Když vezmeme v úvahu, že ve filmu hraje Penn Badgley, je to vlastně docela úsměvné. ~(4,5)~

plagát

The Runaways (2010) 

Dějově to pro mě nebylo žádné překvapení, snad jen že sláva The Runaways dělala ve filmu dojem skutečné rychlovky, ale to vlastně i v reálu byla - rychlý vzestup a pak rychlý pád. Na film jsem se však podívala hlavně proto, že mě zajímaly herecké výkony Kristen Stewart a Dakoty Fanning. Překvapila především Dakota. Než jsem film viděla, říkala jsem si, jestli tahle role pro ní nebyla velké sousto, vzhledem k jejímu věku a předchozím rolím, ale očividně to zvládla více než dobře, dokonce skvěle. Stačí se podívat na video z živého vystoupení The Runaways v Japonsku z roku 1977 a hned vás napadne, že Dakota zvládla jak pohyby tak "náboj" Cherie Currie napodobit na jedničku. Dakotu vidím jako hlavní plus celého filmu. Určitě se budu těšit na její další role. ~(3,7)~

plagát

Hana jori dango (2005) (seriál) 

Tak mám první sérii za sebou a musím říct, že Hana Yori Dango u mě vyhrálo na plné čáře, protože nepostrádá nic z toho, co mám na japonských seriálech ráda - bezvadnou atmosféru, zábavu, japonský vtip, romanci a postavy, které si prostě zamilujete. Vůbec nezáleží na tom, že jako většina japonských seriálů pro mladé, je to do značné míry přehnané a idealizované. S tím je třeba počítat a osobně v tom nevidím žádný problém. Co se dá taky čekat, když je to natočeno podle původní šódžo mangy - a co se týče šódžo mang (manga pro dívky), tak ty jsou snad vždycky aspoň trochu nereálné. Osobně jsem zatím mangu nečetla ani neviděla žádnou jinou verzi Hana Yori Dango, ale po téhle zkušenosti se nejen ráda podívám na druhou sérii, ale někdy bych se ráda dostala i k manze, anime, nebo snad korejské či taiwanské hrané verzi. Ani se nedivím, že se z toho stal v Asii takový fenomén. Už se na něm sama vezu... ~(5,0)~

plagát

Drsňák (2001) 

Všechny Kim Ki-dukovy filmy jsou něčím zajímavé, ale některé mi bohužel přijdou o dost slabší a nicneříkající. Což je případ Nabbeun namja. Pár pěkných scén a dobrých nápadů tam sice je, ale hlavním problémem celého filmu je až přílišná syrovost a nepřirozenost (obyčejná studentka vysoké školy se teda se svým údělem prostitutky smířila sakra rychle, člověk ani nestačil koukat a najednou si sedí mezi děvkama v nějaké pochybné gangsterské čtvrti). Láska tam sice nějak zobrazena byla, ale dost pokřiveně a mému zraku to nijak zvlášť "nelahodilo". Dá se vůbec vztahu z naprosté nouze, kdy už holka neví, kam se obrátit, a má zničený život, říkat láska? No nevím... Krutost podsvětí mi ve filmu taky spíš než realistická přišla přehnaná. Po nesčetných bodnutích někoho nožem jsem si už říkala, že by to mohlo stačit. No všechno se tedy Kim Ki-dukovi nepovede. Pořád u mě vede 3-iron. ~(2,2)~