Drsňák

Filmová tvorba korejského režiséra Kim Ki-Duka se dělí na dvě části. První část zahrnují Kimova starší díla ( Krokodýl, Ostrov, ), ve kterých je hlavním tématem sex, násilí a jejich vzájemné propojení. Druhá část jeho tvorby je tvořena jeho posledními filmy ( 3-iron; Jaro, léto, podzim, zimaa jaro), které opouštějí od násilí, jsou o poznání lyričtější a laskavější, dalo by se říci až meditativní. Drsňák je ukázkovým příkladem filmů z první skupiny. Pokud tedy váháte, jestli strávit čas sledováním filmů tohoto uznávaného režiséra, je Drsňák pro začátek správnou volbou. Film vypráví o zvláštním vztahu nemluvného pasáka a mladé školačky, který po celý film prochází, tedy ze strany školačky, drastickým vývojem. Pasák Han-gi se jednoho dne zakouká právě do školačky Sun-hwa, a proti vůli její i jejího přítele ji na veřejnosti dlouze políbí. Znechucená dívka odchází a pasák je zmlácen skupinou vojáků. Následující dny dívku pronásleduje a rád by jí „vlastnil“. Dívka je dopadena při loupeži v knihkupectví a následně donucena upsat své tělo prostituci. Sun-hwa je zdrcená, odmítá prodávat své tělo na ulici a ani Han-gi zpočátku nechce, aby na jeho dívku šahali jiní muži. Postupem času se ale dívka podvoluje a pasák se smiřuje s tím, že ona tu není jen pro něho. Sun-hwa pasáka nesnáší za to, kam jí dostal, ale později se na něm stává závislou a jeho city začíná opětovat. Pasák ale není jediným, koho Sun-hwa okouzlila a mezi postavami vznikají konflikty.Titulním drsňákem je právě pasák Han-gi, který od začátku filmu až do závěru ani nepromluví. Je těžké sympatizovat s někým tak krutým a násilným, s někým, kdo se chová proti společenským normám a opravdu budete drsňáka zezačátku nenávidět. Postupem času se ale divákův vztah k tomuto člověku mění, stejně jako vztah dívky Sun-hwa. Největší změnou ale prochází samotná postava Sun-hwa. Na začátku se jedná o nezkušenou a bojácnou pannu, která se o sebe neumí sama postarat, ale ke konci si na prostituci zvyká, je o dost silnější a dokonce se svého nového života už ani nechce vzdát. Drsňák Han-gi naopak pod tíhou lásky slábne a ke konci dokonce i promluví a vy pochopíte, proč do té doby nevydal ani hlásku.Žánrově bych film nazval romantickým dramatem, i když se jedná o romantiku velmi nezvyklou a zvrhlou. Přes všechnu tu špínu a krutost zde ale naleznete opravdovou lásku na první pohled, která má bohužel vlivem prostředí, ve kterém se film odehrává, neskutečně hořkou pachuť. Většina filmu se odehrává v noci, v temné uličce osvícené neony, či v potemnělých pokojích prostitutek. Kim Ki-Duk se nebojí zobrazovat násilí, niky neodvrací kameru, naopak všechno pozoruje nezúčastněně , dalo by se říci, že až šmíruje, tak jako drsňák šmíruje Sun-hwa přes průhledné zrcadlo v jejím pokoji. Objevuje se zde i několik bizardních scén, které jsou pro Kim Ki-Duka typické ( háčky v pochvě v předchozím filmu Ostrov ), například scéna s plakátem použitým jako zbraň, či útok kusem skla.Drsňák není lehkou podívanou. Je to opravdu drsný (29.08.2006)

Příběh lásky (!?!) pasáka a dívky, z které udělá prostitutku, nemůže člověka nechat chladným. Hlavou se vám honí myšlenky, jestli Kim není náhodou misogyn, vyžívající se ve scénách ponižování žen a zobrazování jich jako kurev, sloužících mužům pouze k ukájení jejich sexuálních potřeb. Den po zhlédnutí Drsňáka si to nemyslím. Film beru jako do extrému dohnané zkoumání mužské potřeby dominance nad ženami, posedlosti krásou ženského těla a neschopnosti komunikace a empatie. A i po stránce čistě filmové (jakkoliv se to v tomto případě kvůli extrémnosti tématu nedá oddělovat) je to mimořádný zážitek. (06.08.2006)

Duk je podobný, ako jeho postavy. Moc toho nenakecá, ale veľa povie. Dokáže byť príjemne skratkovitý a zdelný, človek pri jeho sekoch nemá pocit, že by o niečo dôležité prichádzal (len je prekvapný). A nakoniec, potom čo odrozpráva príbeh dostane nápad a dotočí nejaký osobitý záver. Čo nie je zlé (Time), ale zrovna toto je ten prípad, kedy to nevyšlo. Už chýbal len modrý kľúčik. 70% (21.10.2007)

Och bože, po zhlédnutí tohoto filmu už nikdy nejde mít ke střepům stejný vztah jako předtím. Jednou za čas mě popadne strašná chuť vidět nějaký asijský film, a výběr čehokoli od Kim Ki-duka je v takovém případě vždy sázkou na jistotu - DRSŇÁK mě i na druhé zhlédnutí bavil stejně jako poprvé. Film je to neobyčejně násilný, krutý, možná až šokující, ale skoro jistě ne bezútěšný - překvapivý závěr lze pojímat jako svérázný happy end podle Kim Ki-duka. Svět jeho filmů se mi sice jeví mimořádně nehostinný - brutálními fackami, mlácením a řezáním lidí se zde rozhodně nešetří, scény s agresivním naháněním sexuálních zákazníků jsou potom kapitola sama pro sebe a jeden velký neuvěřitelný bizar - ale přesto tam v pozadí (mj. díky nenápadné melancholické hudbě v mnoha scénách, kde zdánlivě kontrastuje s násilnou povahou obrazu) pořád cítím jistou něhu a křehkou krásu lásky. Ta je zde sice vylíčena na míle daleko od podoby, v níž je zobrazována v klasické euroamerické romantické produkci, ale osobně mě tenhle alternativní pohled hodně baví. Pokud jste už dávno otrávení z běžných romantických cajdáků, které jsou od sebe k nerozeznání, tenhle film by na vás mohl zapůsobit jako živá voda. Výtečné obsazení je pro mě dalším důvodem, proč se mi na tenhle film tak dobře kouká - oba herečtí představitelé hlavních postav jsou velice pohlední a zajímaví, a jejich herectví mě baví. Co na tom, že celý děj je tak šíleně nepravděpodobný - u asijských filmů mi to prostě tak nějak nevadí, možná i protože CHCI, aby to skutečně bylo nepravděpodobné. Protože nevím, jestli bych chtěl žít ve světě, kde se může stát něco takového... (20.01.2015)

Tento film som pretrpel rovnako ako Kim ki- dukové Wild Animals. Znova pekný nápad aj atraktívne prostredie vykričanej uličky, kde sa to miesi gangstrami a prostitútkami. Príbeh je plný rôznorodých postáv, ktoré sú bohužiaľ veľmi plytké aby sa s akoukoľvek z nich mohol divák stotožniť. Každá scéna je podriadená či už nejakej erotickej alebo násilnej scéne a tieto dva aspekty sa tam striedajú podstatne častejšie ako scény z náznakom poetiky. Kim ako keby nenechával doznieť niektoré scény. Nemáme tu toľko pohľadov ako v jeho predchádzajúcich, alebo neskorších filmov, pohľadov, ktoré vyjadrujú emócie podstatne ľahšie ako slová, čo bola Kimova veľká výsada. Tu sa to bohužiaľ nedeje. Pôsobí to na mňa dokonca veľmi neuveriteľne a iracionálne pri čom pri jeho iných filmoch som naplnenie jeho vízie rešpektoval. Bad Guy sa vracia na lokácie jeho filmu Birdcage Inn ale postráda jeho hĺbku aj smútok. A tých niekoľko dobrých nápadov nedokáže pozdvihnúť film do inej roviny v akej sa nachádza. Pre mňa asi najmenej fungujúci film z celej Kim ki- Dukovej tvorby. (01.01.2013)