Drsňák

Ponurá a nepríjemne realistická dráma o láske a násilí. V hlavných úlohách drsný antihrdina, zmietaný vnútorným démonmi, nenávisťou k svojmu okoliu a neľahkým životom v prostredí bordelov a gangov, a mladé dievča z normálnej spoločnosti, ktoré je násilím vrhnuté medzi pouličnú špinu. Opäť vynikajúci herci (po štvrtý raz Jae-hyeon Jo a zasa inak), skvelý scenár a výborný záver. Kim ma ešte stále dokáže prekvapiť. 95% (12.08.2013)

Všechny Kim Ki-dukovy filmy jsou něčím zajímavé, ale některé mi bohužel přijdou o dost slabší a nicneříkající. Což je případ Nabbeun namja. Pár pěkných scén a dobrých nápadů tam sice je, ale hlavním problémem celého filmu je až přílišná syrovost a nepřirozenost (obyčejná studentka vysoké školy se teda se svým údělem prostitutky smířila sakra rychle, člověk ani nestačil koukat a najednou si sedí mezi děvkama v nějaké pochybné gangsterské čtvrti). Láska tam sice nějak zobrazena byla, ale dost pokřiveně a mému zraku to nijak zvlášť "nelahodilo". Dá se vůbec vztahu z naprosté nouze, kdy už holka neví, kam se obrátit, a má zničený život, říkat láska? No nevím... Krutost podsvětí mi ve filmu taky spíš než realistická přišla přehnaná. Po nesčetných bodnutích někoho nožem jsem si už říkala, že by to mohlo stačit. No všechno se tedy Kim Ki-dukovi nepovede. Pořád u mě vede 3-iron. ~(2,2★)~ (06.12.2010)

Scénář: Ki-duk Kim .. I. Podivné milostné drama z Asijské uličky lásky a zároveň můj první Ki-Duk Kim. .. Jenže po širším věhlase jeho jména přišlo mé osobní zklamání. Syrový příběh nemluvného pasáka, nevinné školačky a jejich jednostranné „lásky“ na první pohled, střižený násilím a sexem jsem čekal, ovšem že bude podaný tak chladně a nevěrohodně už ne. Jednání postav a celkově příběh jsou tak nelogické a nepochopitelné, že nestačí na vyšší hodnocení. Zajímavých scén lze několik najít, ovšem jen po formální stránce a to hlavně co se kamery týče. To samé platí i pro hudební doprovod. Bohužel za scénář by si Kim zasloužil minimálně jednu facku – a to hezky po Korejku! (07.09.2005)

Muži: agresivní a nadržená hovada. Ženy: agresivní a do krve se sexu bránící kravky. Po kolikáté už nám tohle náš hodný pan režisér nabídl? Po šesté? Po sedmé? A kolikátý že je tohle jeho film? Křik, křik, ještě větší křik, facka, facka z druhé strany, kopanec, větší kopanec, sex, poprvé však ztroskotá, následuje další hádka, ostří v briše, cihla na hlavě, rvačka, sex, který se uskuteční, ale přeruší ho třetí osoba, pak dlouho nic a všechno se zopakuje. A v dalších filmech znovu a znovu. Iracionální chování, prostitutky, které se brání své profesi, voda, pohledné dívky s evropskými rysy v hlavní roli...Geniální provázanost všech autorových filmů nebo naprostý nedostatek invence a originality? A co, my jsme vlastně pořád v červeném, takže jen tak dál. (09.06.2007)

Filmová tvorba korejského režiséra Kim Ki-Duka se dělí na dvě části. První část zahrnují Kimova starší díla ( Krokodýl, Ostrov, ), ve kterých je hlavním tématem sex, násilí a jejich vzájemné propojení. Druhá část jeho tvorby je tvořena jeho posledními filmy ( 3-iron; Jaro, léto, podzim, zimaa jaro), které opouštějí od násilí, jsou o poznání lyričtější a laskavější, dalo by se říci až meditativní. Drsňák je ukázkovým příkladem filmů z první skupiny. Pokud tedy váháte, jestli strávit čas sledováním filmů tohoto uznávaného režiséra, je Drsňák pro začátek správnou volbou. Film vypráví o zvláštním vztahu nemluvného pasáka a mladé školačky, který po celý film prochází, tedy ze strany školačky, drastickým vývojem. Pasák Han-gi se jednoho dne zakouká právě do školačky Sun-hwa, a proti vůli její i jejího přítele ji na veřejnosti dlouze políbí. Znechucená dívka odchází a pasák je zmlácen skupinou vojáků. Následující dny dívku pronásleduje a rád by jí „vlastnil“. Dívka je dopadena při loupeži v knihkupectví a následně donucena upsat své tělo prostituci. Sun-hwa je zdrcená, odmítá prodávat své tělo na ulici a ani Han-gi zpočátku nechce, aby na jeho dívku šahali jiní muži. Postupem času se ale dívka podvoluje a pasák se smiřuje s tím, že ona tu není jen pro něho. Sun-hwa pasáka nesnáší za to, kam jí dostal, ale později se na něm stává závislou a jeho city začíná opětovat. Pasák ale není jediným, koho Sun-hwa okouzlila a mezi postavami vznikají konflikty.Titulním drsňákem je právě pasák Han-gi, který od začátku filmu až do závěru ani nepromluví. Je těžké sympatizovat s někým tak krutým a násilným, s někým, kdo se chová proti společenským normám a opravdu budete drsňáka zezačátku nenávidět. Postupem času se ale divákův vztah k tomuto člověku mění, stejně jako vztah dívky Sun-hwa. Největší změnou ale prochází samotná postava Sun-hwa. Na začátku se jedná o nezkušenou a bojácnou pannu, která se o sebe neumí sama postarat, ale ke konci si na prostituci zvyká, je o dost silnější a dokonce se svého nového života už ani nechce vzdát. Drsňák Han-gi naopak pod tíhou lásky slábne a ke konci dokonce i promluví a vy pochopíte, proč do té doby nevydal ani hlásku.Žánrově bych film nazval romantickým dramatem, i když se jedná o romantiku velmi nezvyklou a zvrhlou. Přes všechnu tu špínu a krutost zde ale naleznete opravdovou lásku na první pohled, která má bohužel vlivem prostředí, ve kterém se film odehrává, neskutečně hořkou pachuť. Většina filmu se odehrává v noci, v temné uličce osvícené neony, či v potemnělých pokojích prostitutek. Kim Ki-Duk se nebojí zobrazovat násilí, niky neodvrací kameru, naopak všechno pozoruje nezúčastněně , dalo by se říci, že až šmíruje, tak jako drsňák šmíruje Sun-hwa přes průhledné zrcadlo v jejím pokoji. Objevuje se zde i několik bizardních scén, které jsou pro Kim Ki-Duka typické ( háčky v pochvě v předchozím filmu Ostrov ), například scéna s plakátem použitým jako zbraň, či útok kusem skla.Drsňák není lehkou podívanou. Je to opravdu drsný (29.08.2006)