kingik

Pětice přátel se vydá do horské oblasti Snow Falls, kde po sněhové vánici uvázne na chatě, kde záhy dojde k výpadku elektřiny a teplota v místnostech začne rázem prudce klesat. Účastníci začnou postupně propadat paranoidním stavům, když situaci nebude prospívat zpráva z médií, že se oblastí začal šířit smrtící virus, který mohl kontaminovat i sníh. Colton Tran, ve filmu hraje roli srandisty v partě, režíruje jej, dodal námět a vzal si na starost i střih, nerežíruje svůj hororem prosáknutý počin nikterak nesnesitelně. Dokonce dokázal být i tak maličko originální. Parta vybraných herců také není přímo nesnesitelná. Dvě slečny, Anna Grace Barlow a Victoria Moroles, jsou sice až moc cudné, takže filmu by prospěl pohled na nějakou tu odhalenou ženskou intimní partii, nejsou ale hlavně nesympatické. Na přes hubu byl zralý Johnny Berchtold, kterému chata patřila. Byl to takový nesympatický zjev. Rostoucí paranoia mohla být využita i lépe a mnohem agresivněji i intenzivnějším způsobem. Obživlý sněhulák, který se do chaty dobývá mrkvovým nosem skrze okenní tabuli, byl docela fajn nápad. Na první úmrtí se čeká docela dost dlouho. Kdo čeká, že se bude ve filmu postupně přidávat na brutalitě a gore, bude tedy nepříjemně zklamán. Rozpárané břicho slečny Moroles střepem, to je to nejvíce krvavé, na co se film zmůže a co nabídne. Většinou postavy mezi sebou klábosí, určitě to není ten nejpoutavější postup a způsob, jak si udržet stoprocentní diváckou pozornost. Film má rozumnou stopáž, trvá cca 80 minut. Takže tím se redukuje většina kreativních nedostatků. Technicky je film odveden poměrně zdárně. Interiéry chaty i exteriéry jejího přilehlého okolí jsou nasnímány na dobré úrovni. A zasněžená okolní krajina sugestivně vyvolává pocit horkého čaje a teplého ošacení. Chcete-li být šestým do ohrožené party, máte možnost. Máte oproti ní výhodu v tom, že zimou, hladem a  strachem určitě nesejdete. 6/10

Architektonicky jedinečná vila jako němý svědek osudů dvou navždy spřátelených žen, jejichž životy ovlivnil (a na čas rozdělil) nástup fašismu, komunismu, manželské nevěry i lesbických vášní. Charismatické herečky Carice van Houten a Hanna Alström musely ve filmu projít dlouhý časový úsek. Od dvacátých let minulého století, kdy ještě neměly povislé hýždě a prsa jim stála i bez podprsenkové výztuhy, až po rok 1968, kdy už je měnící se pleť na popelavou a bělající vlasový porost odsoudily do babičkovského věku, v němž mají stále choutky po svých geront tělech. Režisér Julius Ševčík si připravil něco málo pro diváka nemravu. Jak je před kamerou, mimochodem kameraman Martin Štrba odvedl v tomto ohledu kvalitní vizuální pochutnání, sexuální mrška Carice van Houten, hned může divák očekávat menší spád dramatických událostí a větší spád erotických akcí. A tohle je ten případ filmu. Sotva Karel Roden v roli proslulého architekta von Abta zmizí po svém úvodním vystoupení z filmu, tak se do popředí derou obě mezinárodní ženské herecké akvizice, aby ukázaly, no vlastně neukázaly, co jim příroda nadělila v oblasti ženských intimních partií. A i když už obě načínají čtyřicáté hormonální období svého života, jsou na tom stále geneticky dobře, akorát se jim moc nechce z těsných dobových šatů, podprsenek a kalhotek. A tahle hra na nemravnost v podstatě má zabavit diváka většinu filmu, který solidně zběsile a nepřehledně zkratkovitě skáče v historických liniích a údobích. Dabing zahraničních herců nepůsobí přímo nevalně, má ale své nemalé rezervy. Aňa Geislerová dabuje Hannu Alström. Kateřina Winterová nadabovala Carice van Houten. Dabing ostatních herců už opravdu z velké části nevalný je, hlavně osobní předabování českých i slovenských herců je odstrašující. Město Brno je na svůj historický skvost jménem vila Tugendhat náležitě pyšné, takže nebyl problém film finančně z jeho prostředků podpořit. A vznikla tak pěkná, (poeticky) táhlá a zpomalenými záběry komponovaná reklama na vzácnou architektonickou památku, jejíž interiéry na čas obýval filmový štáb, který mohl svému filmu dopřát více scenáristických a režijních ambicí. Erotické ambice nad všemi ostatními ambicemi značně převládají. 6/10

Poměrně spletitě vyvedená kriminální minisérie. Psychologický profil sériového vraha je v našich končinách něco úzkoprofilového. Erudovaný docent Stehlík (Ivan Trojan) se sklony k roztržitosti nabízí své služby kriminální policii v tomto svém oboru, ale u plukovníka (Ondřej Vetchý) z oddělení zločinu se se zlou potáže. A záhy jeho služeb bude potřeba, neboť v pražském lese je nalezena zavražděná mladá dívka. Její vražda má totiž zřejmé styčné body s dalšími neobjasněnými vraždami dvou mladých žen z let nedávno minulých. Do první epizody se režisérovi Jiřímu Strachovi podařilo napěchovat nemalý obsah. Seznamujeme se s počtem postav, každá z nich je zajímavá a solidně zahraná. Trojanův specialista je nejdříve v nevoli u policejního plukovníka, ocitá se v nepřátelském prostředí, postupně ovšem nalézají společnou řeč. Tereza Ramba se projevuje coby drzá a ambiciózní absolventka policejní akademie, která u zkoušek docenta Stehlíka zcela vyhořela, přesto se tihle dva zcela nečekaně setkávají na stejném policejním oddělení, kde spolu sdílejí stejnou pracovní kancelář, dokonce spolu záhy horlivě spolupracují na případu. A za zmínku stojí i výrazná dvojice vyšetřovatelů přezdívaných Dvojčata (Marek Taclík a Matěj Hádek), kteří společně operují v terénu a občasně jim unikne nějaká ta podstatná stopa. Podezřelých je pro začátek tak akorát, objeví se Oldřich Navrátil v roli bytného a Elizaveta Maximová, která je okouzlující i v té nejtitěrnější roli. Nechybí také náhledy do docentova soukromí, v roli jeho otce se představí hlasově sípající Alois Švehlík. Jan Malinda a Josef Mareš je v oblasti kriminálních počinů velmi zkušené scenáristické duo. Druhý jmenovaný byl navíc vyšetřovatelem v oblasti násilné trestné činnosti, takže určitě do série vnesl kus autenticity z dob, když se v kriminálních kruzích pohyboval. Strach režíruje zajímavě, většina první epizody sestává z nosných dialogů a (odborných) tezí a výkladů, akce je minimum. Některé vyšetřovací postupy nejsou moc věrohodné a jsou prapodivně nastavené. Do očí bijící je kupříkladu scéna z pitevny, kdy ve zkumavce spočinul vlas pravděpodobného pachatele, jedná se o velmi vzácný důkaz, který je definitivně zničen Stehlíkem, když v místnosti náhle omdlí a křehkou lahvičku svým pádem rozbije, přičemž její obsah steče do odtokové jímky. První epizoda je dostatečně zajímavá, aby se dalo těšit na zbylé dvě. Takže vzhůru za odhalováním identity sériového vraha mladých žen. 8/10

Zkušený režisér Jaume Balagueró bojuje s ospalým i tak trochu žánrově rozpolceným scénářem. Počáteční thriller vystřídá horor. Neustále přemýšlí, jak vylepšit a rozpohybovat každou scénu ve svém filmu, protože většina filmu působí staticky a je překvapivě pramálo hororově laděná. A měl spásný nápad v obsazení hlavní hrdinky. Blonďatá Ester Expósito se svým chirurgicky upraveným hrudníčkem, zřejmě tímto způsobem přišla ke svým obřím vnadám, je ztělesněním pohlavní aktivity, která přepadne nejednou nejednoho diváka v málo výrazných pasážích filmu. Historka o prokletém věžáku kdesi v Madridu, v němž nájemníci v minulosti záhadně hynuli v hojném počtu, je totiž poměrně nezajímavě podaná. Pochopitelně se dozvíme, že majitelka domu a její dvě přisluhovačky uctívají ženského démona, který má ve všem zlém pařáty, a jehož delikátní korunovace se blíží s nastalým zatměním Slunce. Krasavice Lucía, která ještě před pár hodinami tančila v nočním klubu coby go-go tanečnice, pláchne s taškou naditou drogami, ubytuje se u své sestry právě v tom nechvalně známém věžáku a s obavami čeká, až se po její horké vaginální stopě vydají původní majitelé halucinogenních tablet. Děj nemá smysl příliš rozebírat. Delší dobu to má spíše tendence thrilleru a nemá to moc velký spád. Z hororového hlediska se skoro vůbec nic nekoná. Prsatku občasně vyděsí nějaký její strašidelný sen v podobě noční můry, občasně kontroluje její nožem při útěku poraněné stehno a kamarádí se svojí malou neteří, kterou v bytě zanechala její máma, co náhle beze stopy zmizela. Horor se dostavuje velmi pozvolna, skoro až neznatelně. Nohsled, co pátrá po uprchlém prsatém zázraku, umírá ranou do hlavy v bytě majitelky domu. To byla taková první hororovější scéna filmu po rozvláčném průběhu. Čekal jsem, že to režisér rozjede ve finální části. Takřka v ničem se v ní nepředvedl, nikterak neexceloval. Dojezd byl takový slabší. I tak je třeba ocenit poměrně krvavější režisérův přístup k filmu, kdy to v potřebných chvílích mělo celkem grády. Určitě hlavní atrakcí filmu je jeho herečka v hlavní roli. A španělský horor je vždy poněkud odlišný od zbytku světové produkce, takže jeho primitivní živočišné sklony nejsou nikdy ke škodě diváka. 7/10

Po režijní a scenáristické stránce nezvládnutý film, který se hraní pokeru věnuje jen okrajově. Celé se to zrodilo v hlavě Russella Crowea, který nehazarduje v pokerových sázkách, ale se svým hvězdným postavením. Hvězdou už dávno není. Pokud ho tedy ještě toužíte řadit mezi hvězdné herce, tak to byste rozhodně neměli vidět tenhle jeho film, ve kterém se jen ztrapňuje. Coby nechutný boháč pořádá ve svém sídle jakýsi soukromý turnaj v pokeru pro své staré kamarády z dětství, které rozhodně nehodil do smetí. Účastní se jej i Liam Hemsworth, z něhož maskéři udělali muže zanedbaného zevnějšku. Zbývající pánské osazenstvo nebylo natolik kvalitně charakterově vyprofilované, aby divák o jejich postavy projevil zájem. Dealerkou u pokerového stolu byla Elsa Pataky, švagrová výše zmíněného Hemswortha. A celá tahle společnost hráčů bude přepadena trojicí delikventů, velmi směšně ztvárněnou. Filmu nepomáhá vůbec nic a nikdo. Crowe režíruje špatně podle nevalného scénáře. A zřejmě si myslel, že překvapivá zjištění a odhalení, která postupně začne vršit, nějakým způsobem uzemní diváka. To se ovšem  přepočítal. Navíc film dost dramaturgicky přeskakuje, takže chvíli je to drama, thriller, psychologicky laděný film i nechtěná komedie. A v každém žánrovém pojetí citelně selhává. Scénář i režie se mnohdy chová chaoticky a nepřehledně. Sérum pravdy, které umírající milionář s rakovinou slinivky dostane na začátku filmu od šamana, je vpraveno do žil jeho pozvaných letitých kamarádů. Ti jsou v jádru pěkní zmetci a přesto je na odchodnou ze života obdaruje tučnou sumou peněz. Nechápal jsem tohle jeho nesmyslné rozhodnutí. Kdysi přijatelný Crowe vypadá nyní natolik dostatečně hnusně nemytě, že ho může obdivovat leda abatyše s trojitým pásem cudnosti. Výsledný film je rovněž otřesná slátanina. 2/10

Panenka M3GAN je humanoidní robot, prototyp, který je teprve ve fázi testování. Má se stát revoluční hračkou nové generace. Vynálezkyně (Allison Williams) pro hračkářskou společnost, která panence vdechla život, nikterak neotálí a přiřazuje ji své osiřelé neteři (Violet McGraw), aby jí dělala společnost. A přehnané ochranitelské sklony M3GAN mají za následek odsun nepohodlných osob a jednoho domácího mazlíčka do věčných lovišť. James Wan panenkám rozumí. Nebudeme si nic nalhávat, samo sebou, že film, jehož je producentem a vypracoval pro něj námět, operuje s neobjevným námětem a ze spřízněných filmů si vypůjčuje různé známé prvky, které zajímavým způsobem přetváří až mírně inovuje. A tím, že panenku hraje herečka (Amie Donald), pochopitelně za pomocí různých složitých technických úprav zevnějšku a animatronických udělátek, je její výsledný design velmi působivý. M3GAN by si mohla klidně potřást rukou s ničemou jménem Chucky, kterému je její naturel i hračkový původ, ostatně i film nezapře evokaci této hororové série, nejblíže. Najdou se však dva zásadní rozdíly. M3GAN má lepší produkční zázemí, než všechny díly Chuckyho dohromady. A celá série Chucky má vražd, kterých je tolik, že se ani nedají spočítat. A v tomhle ohledu panenka silně zaostává. A za tento nedostatek může přístupný rating. Gerard Johnstone je talentovaný režisér a umí navodit působivé až znepokojivé záběry. Když přijde na řadu nějaká vražda, tak to má skvělou stupnici gradace. Explicitnost ovšem absentuje ve větší míře, i když je pravdou, že režisér dělal hodně pro to, aby každá taková scéna vypadala dobře a i nějak originálně. Ačkoliv zabití není přehršel, byl jsem s nimi spokojen. Herecky je film na kvalitní úrovni. Allison Williams je sympatická dáma, co už je v hororech etablovaná. Její podstatně mladší kolegyně Violet McGraw také nebyla úplně nezajímavá. A všechnu slávu si odnesla debutující Amie Donald, která je ve svém ztvárnění zabijácké panenky nepřekonatelná. Film nezůstal bez divácké odezvy a už se chystá pokračování. Námět o zpočátku dobromyslné panence, která své chování postupem času změní na vražedné, nepředstavuje vskutku něco originálního. A i míra předvídatelnosti událostí je celkem vysoká. Zhostí-li se ovšem námětu schopný produkční tým, jsou obavy z ohraného námětu zažehnány. 8/10

Kdo by si byl pomyslel, že se Kevin Williamson, proslulý scenárista slasher série Vřískot (1, 2, 4), se po letech odříkání vrátí k hororové filmové tvorbě, a vyplodí horor na téma covid epidemie, která donutí dvě kamarádky uchýlit se do odlehlé chaty u jezera. A tam je s noži v ruce vydatně terorizuje maskované duo zabijáků. Williamson v podstatě udělal dobře, že po letech oprášil, naleštil a nabrousil čepel svého oblíbeného vražedného nástroje. Nůž už sice s léty postupně ztratil na své působivosti, stále je ale znát, že napětí a dynamiku si umí zjednat. Slabiny se neodbouraly. Určitě by nezaškodilo zalovit mezi pohlednějšími herečkami mladé generace. Gideon Adlon má rozteklou postavu už v 26 letech, její kamarádka Bethlehem Million potěší jen příznivce čokoládové kůže. Nevybral jsem si ani jednu. Poněkud pitomě může vyznít rozuzlení, respektive důvody, proč vrazi tolik chtěli zabít ta děvčata. Mně to přišlo, že do parodického vyznění nebylo moc daleko. Pokud ovšem budu hodnotit průběh a natočení filmu, je to celkově na optimistické známky. John Hyams, syn slavnějšího Petera Hyamse, umí navodit znepokojivou atmosféru. Film poměrně záhy nabere na obrátkách, hned poté, co se žárlivě a romanticky vykecá třetí do party, kamarád děvčat Dylan Sprayberry. Film pak pádí bez ustání kupředu, najde se i nějaká kvalitně podaná drastická scéna či skon a má to švih a spád. Prostředí odlehlé chaty také sehrává svoji roli a noční scenérie nejsou natolik tmavé, aby to celé mělo nějaký rušivý divácký prožitek. Nezapracovalo se nikterak na maskách útočníků. Klidně bych uvítal něco mnohem originálnějšího a děsivějšího přes ksicht, než jen čapky a šátky a mezi tím otvor pro bulvy. Nůž v akci už pomalu bere za své. Nedokážu si představit, že v dalším pokračování Vřískotu (když už jsme u toho Williamsona) bude zase vzduchem svištět čepel. Pokud ovšem známý scenárista potřeboval tvůrčí regeneraci, pak mu může být jen přáno, aby se od hororů nedistancoval. 7/10

Národnostní směsice přeživších vojenských činovníků na záchranném člunu se na konci druhé světové války na oceánu nalodí na opuštěnou nacistickou loď. Ta je, jak už to tak v podobných filmech bývá, opuštěná jen zdánlivě. Vyskytuje se zde malá upíří holčička a párek silných upírů z Rumunska, kteří čekají na své vzkříšení. Místo a doba zasazení děje nehraje ani tak podstatnou roli. Klidně se film po drobných úpravách mohl odehrávat ve vesmírné lodi nebo i na lodi Kryštofa Columbuse. A bylo by to naprosto jedno. Režisér Justin Dix polovinu filmu věnoval různorodé posádce a nikoliv upírům. Než se k něčemu hororovějšímu odhodlal, trvalo to až přespříliš dlouho. Herecká osádka nebyla sice z rodu hereckých zoufalců, ale bohatě stačila tak dvacetiminutová expozice, abychom v ní měli nějaký ten přehled. A poté už se mohlo jít do akce. Mezi účastníky nejvíce vynikala sošná Alyssa Sutherland, kterou režiséři doposud využívali jen sporadicky a diváci ji ocení v nové hororové verzi Smrtelné zlo: Probuzení. Maskéři se ve velkém nepředvedli. Masky upírů nevypadají nikterak nepovedeně, ovšem jsou z nich cítit omezené finanční prostředky (znatelně gumový design) a zůstávají tak na úrovni filmů z nižší kategorie. Prostředí lodi a její zákoutí jsou zpočátku využity příjemně tajuplně, pátrání po okolnostech záhadného vymření nacistické posádky mělo ucházející ráz, jenže režisér příchod upírů značně oddaloval, takže je to v podstatě to jediné, co film převážně nabízí. Abychom nejásali, že to nejlepší přijde ve filmu postupně, tak čekal jsem, že se to následně rozpoutá patřičně dynamicky a strhujícím způsobem. Nějaké potenciálně dobré scény pak přijdou na řadu, režisér ovšem nedisponoval velkými hororově - akčními dispozicemi. Většina filmu má ve výsledku průměrný ráz, najdou se ale i náznaky, kdy má film náběh do roviny krvavé podívané. Nikdy do toho nejde patřičně naplno a s potřebnou vervou. Nedostatečné finanční prostředky způsobily opatrný průběh, kdy zamýšlená hlavní atrakce filmu, v tomto případě upíři, nastoupí na scénu až za dlouhou dobu, Alyssa Sutherland je nepřehlédnutelná a divák v ponurých útrobách lodi bude muset k ukojení hororových nároků hledat i jiné strašidelné propriety. Ale pochybuji, že je najde. 6/10

Co by hodná sestřička neudělala pro svého milovaného bratříčka. Aby za spoluúčast na neúspěšném loupežném přepadení, kterým si chtěl pro ni a pro sebe obstarat peníze pro zastavení exekučního řízení, neputoval na dlouhá léta do vězení, vydá se jeho sestra do márnice. Ocitl se tam totiž jeho kamarád ve zločinu a spolu s ním i jeho mobil, v němž je důkaz o tom, že společně připravovali loupež. A tak se hrdinná mladá žena nadopuje rizikovými prášky a upadne v mrtvolné bezvědomí. Má ale smůlu. V ústavu pracuje koroner, který nesnese na svém pracovišti živé lidi a jeho kukuč nevěstí nic dobrého. A v márnici provádí nekalé kšefty s lidskými orgány. V akci bude cvičený pes i tekutý dusík. Jerry O´Connell nasadí lehce úchylný výraz a s Bailee Madison svede hru na kočku a myš. Je dobře, že ho máme po nějaké době zpět. A rovnou vyfasoval roli psychopata. Prostředí márnice není pochopitelně nikomu dvakrát příjemné, navíc i nějaká ta mrtvola na pitevním stole na komfortním pocitu zrovna nepřidá. Patrick Lussier byl režijně v kvalitní formě. Film má nějakých 106 minut a pořád se něco napínavého dělo. Drastičnost není na mimořádně vrcholné úrovni. K vidění je hlavně nějaký ten odňatý orgán. Film se neobejde bez zvratu (spoiler) ohledně do té doby kladné postavy strážce zákona. Slečně v hlavní roli se dá krásně fandit, je sympatická, i nějaký ten postelový manévr by s ní nezaškodil. A maskéři si dali práci, aby v závěrečném zúčtování nechyběl brilantně znetvořený obličej. Máte-li zájem o pořádně napínavý thriller v neutuchajícím tempu a neutěšeném prostředí, je tenhle film velmi ideální volbou. 10/10

Nekvalitně natočený film, ve kterém se nestane vůbec nic zajímavého. A celé to má ošklivý vizuál. Salmon Sorwitsch byl za druhé světové války králem padělatelů. Jeho židovský původ ho dostal až za brány pekelných koncentračních táborů. Tam ho párkrát přetáhli obuškem přes hlavu, abychom věděli, že život v koncentráku je krutý, jinak hodoval, náckům kreslil obrázky a posléze  na jejich příkaz pro ně vyráběl bankovky různých měn. První velká potíž nastala v samotném představiteli hlavní role. Ve tváři Karla Markovicse jsem marně hledal jakékoliv ruské a židovské rysy. A jelikož ve filmovém světě ztvárnil nacistického ministra propagandy Goebelse, tak daleko lépe by se svým vzezřením zapadl do tábora nacistických pohlavárů. A špatný výběr na hlavní roli korunovalo jeho úděsné herectví, kdy si celý film vystačil s jedním kamenným výrazem. Dalším problémem byla slabá výpravná stránka filmu. Kulisy obávaných míst sestávaly z ledabyle stlučených prken příbytků vězňů, kdy se v podstatě nevyskytoval nějaký komplexní záběr celého areálu. A nějaká hrůza z vyhlášeného místa smrti na mě fakt nedýchla a nedolehla ani omylem. Vězni dobře živení, žádné hladové dny se zrovna moc urputně nekonaly. Celý film má formát nekvalitně natočeného televizního filmu, kdy všichni účastníci odvádějí průměrné až nevýrazné herecké výkony. Z postav mně žádná neutkvěla v paměti. Dost směšně působily, to se mně opravdu chtělo smát, některé skutečnosti, jako třeba když padělané bankovky byly (záměrně) podstoupeny kontrole expertů nad experty a nikdo nepoznal, že se jedná o falsifikáty. Neskutečně debilní! Nejlepší byl námět, na poměry žánru poměrně neotřelý. To by se ale musel k jeho realizaci najít kvalitní režisér. Stefan Ruzowitzky nedisponuje zajímavým režijním rukopisem. Ve výsledku je film pěkný blábol. 4/10