Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Akčný
  • Dráma
  • Horor
  • Krátkometrážny

Recenzie (6 059)

plagát

Jedine Tereza (2021) 

Tomáš Zajíček je televizní pracovník, v komerční televizi moderuje počasí. Je velmi populární, dle diváků i nemálo sexy a jednoho dne je svojí přítelkyní nachytán při domnělé nevěře se svojí kolegyní, což mu jeho po stydké pysky zamilovaná partnerka Tereza, hodná a nekonfliktní, odmítá tolerovat. Následuje rozchod a po šourek zamilovaný Zajíček bude hledat způsob(y), jak si svoji rozhořčenou milou udržet ve vlhkém stavu. Autorka námětu i scénáře Kateřina Gardner je evidentně velkou příznivkyní romantických filmů všeho druhu, což vehementně dokládá odkazy na divácky úspěšné snímky let minulých, zejména jí učarovala Láska nebeská. O poznání méně ji za rodidla chytil snímek Terezu bych kvůli žádné holce neopustil, neb počet odkazů se na toto dílo blíží nule, což je docela škoda, protože by film mohl disponovat nějakou tou vtipnou narážkou navíc, kdyby třeba šel hlavní hrdina kolem pavilonu opic, načež by viděl v nějaké opici svoji milovanou, případně by ve svém zoufalém stavu sháněl nosič se zminovaným filmovým titulem. Ačkoliv se něčeho podobného divák nedočká, přece jen je na plac záhy povolán fanoušek/geek posedlý filmem a znalý všech filmových hlášek, kterého ztvárnil Matouš Ruml, ozdobený brýlemi a úchylným účesem. Následně zhrzené Tereze přijede na vánoční svátky její vitální maminka v podání Lenky Vlasákové. A ani samotná Tereza nebude (pracovně) zahálet, jelikož se zabývá ručním šitím obuvi, inzerovaném na jejím webu, objeví se vánoční zakázka od fotografa ztvárněného Davidem Matáskem, jemuž v ateliéru na stěně visí odvážný akt, který sahá daleko do minulosti. Pochopitelně během několika vteřin bude mít bystřejší divák jasno, k jaké postavě nahotinka bez hlavy náleží. Ztvárnění ústřední dvojice bylo svěřeno Veronice Khek Kubařové a Igorovi Orozovičovi, oba jsou svorně komediálně svěží a sympatičtí. V hlavní roli je zejména druhý jmenovaný k vidění jen vzácně. A jejich spojení opravdu funguje. Celý děj v sobě nemá toliko objevné pojetí. Vedlejší postavy působí nevěrohodně, jejich hlavním úkolem bylo působit pozitivně až dobrácky. Čestnou výjimku tvoří sexy moderátorka zpráv ztvárněná Emmou Smetana, která je příčinou trablů dvojice a je nebetyčně zlá a zákeřná coby zajímavý kontrast k hodné a kladné dvojici. Ta svého času skutečně usedala do křesla moderátorky zpráv na Nově. Poměrně trapně působila aplikace notně obstarožního songu Tereza z autorské dílny Suchý & Šlitr, kdy v jedné scéně ji Orozovič interpretuje v restauraci za vydatné asistence (následně popáleného) Rumla před nic netušící Kubařovou a konsternovanými hosty.  Ještě horší jsou veškeré scény z televize, respektive z televizního studia. Ta sice nese název TVv, design studia pro zprávy ale nápadně připomíná interiéry tv Prima, která je současně producentem filmu. Ke všemu všichni televizní pracovníci, včetně ředitele, jednají naprosto nevěrohodně až dementně. Děj je situovaný do rozmezí vánočních svátků až po Valentýna. Takže i nějaký ten prostor pro vdechnutí vánoční atmosféry a láskyplné romantiky je přítomen. Jaroslav Fuit si potřeboval vylepšit režijní kredit a tenhle jeho režijní počin dokazuje, že když chce, tak je schopen natočit něco, na co se dá v pohodě dívat, i když zrovna nejste žena. 6/10

plagát

Jedna rodina (2022) (seriál) odpad!

Když se sejdou tvůrci, co tvoří jen pro povrchní komerční účely, je z toho neskutečně ohavný výblitek. Být ve střižně, tak to normálně zničím, aby se to nedostalo za dveře. Jenže tvůrci to opravdu poslepují a pošlou to k očím a uším nebohých diváků. Doporučuji u každé  epizody dát si talíř s jídlem. Po snězení pokrmu pak neváhat s rozbitím talíře o hlavu. Vyhráno máte, pokud je ve vašem dosahu váza s vodou, která už zavání, ovšem smradlavá zálivka vás dokonale probere. Asi nejhorší případ je, když se v dálkovém ovladači vybijí baterky. Člověk přece jen zlenivěl, takže z gauče se mu vstávat nechce. Pak je ideálním pomocníkem prak. Sice televizi zlikvidujete, ale stále budete příčetní a sanitní vůz nebude třeba. Tento seriál je jen zmatené pitvoření, neobsahuje žádnou kvalitní a něčím zajímavou zápletku, režie už jen slouží k zastavení herců, co vůbec neodvádějí žádné líbivé herectví, kamera je půjčena z tv zpravodajství, celé to smrdí přestavěným studiem po obdobně pojatých seriálech a scénář je papír s rozmazaným exkrementem. Naprosto úděsné po všech stránkách. 0/10

plagát

Jedna za všetky (2014) 

Tři zhrzené ženy spolu uzavřou velice zvláštní spojenectví. Bez toho by film totiž sotva fungoval. Už to konečně vypadalo, že Carly v atraktivním Markovi našla toho pravého muže pro život. Ale ouha. Vyklubal se z něj ženáč, který podvádí nejen svoji manželku, ale i svoje milenky. Podvedená a zneužitá Carly, manželka Kate a nejmladší z nich Amber se domluví, že proutník by měl dostat za vyučenou. Film je pěkně nasnímán a v každém obraze vypadá hodně dobře. Kdyby tomu tak nebylo, nehrála by v něm Cameron Diaz. A ačkoliv si film záhy ukradne Leslie Mann coby hystericky zoufalá manželka na druhou, která si se sebou neví moc rady, tak stále platí, že hlavní hvězdou zůstává právě Diaz. Je evidentní, že scénář k filmu se zrodil v ženské hlavě, ale režíruje ho příležitostný herec a režisér Nick Cassavetes, často pohybující se střídavě v dramatech a komediích, ale ne vždy se stejným úspěchem. V jeho nevyrovnané režijní filmografii se film dostává někam do sympatického středu. Neopomněl porci groteskních gagů, ale občas i náznaky seriozního až feministického pojetí. Hybatelem děje byla postava manželky, která sice ztrácela na uvěřitelnosti už jen tím, že žena by nevěru takto nikdy neřešila, ale i tím, že se jednalo vesměs o zoufalku, jejíž závislost na manželovi byla téměř chorobná. I přesto měla umírněná právnička Cameron Diaz co dělat, aby jí v jejím akčním projevu stačila. Ono je vůbec poněkud málo uvěřitelné, že by tři tak atraktivní ženské, tak moc stály o jednoho arogantního, prolhaného a do sebe zahleděného zbohatlického pitomce, který k těm všem svým nectnostem vedl i svoji obchodní činnost poněkud pochybným způsobem, jak se záhy ukáže, což tři pomstychtivé ženy zneužijí proti němu ve svůj prospěch v poněkud méně grandiózním finálním zúčtování. Příliš rozruchu tou svojí pomstou totiž nenadělaly. Pomsta nebyla moc nápaditá. Vesměs se smrskla na více či méně zábavný sled scének. To na skvělou komedii nestačí. A jak to bývá, tak i příliš ohleduplné kamarádství mezi odkopnutými ženami, je spíše záležitostí vůle paní scenáristky. Možná také mělo zůstat u přátelství dvou žen a netahat do toho další, o dost mladší i atraktivnější milenku v podání supermodelky s přírodními čtyřkami Kate Upton, vyhrávající všemožné ankety krásy, která své zkušené herecké kolegyně převyšovala mladistvou vizáží a fyzickými přednostmi, s hereckými už to tak slavné nebylo. Měl jsem pocit, že od jejího příchodu na scénu se film najednou zhoršil. Přestal mít počáteční jiskru, a až na pár gagů, působil až seriozně, ale zase ne až tolik. Možná, že v prvním plánu tvůrců se objevil i návrh nepojat to přímo jako komedii, ale to je jen pouhá spekulace. Občas film přišel s něčím příjemně bláznivým, s dobře načasovanými gagy. Ve vhodnou chvíli se ubralo na tempu, zvolnilo se a nešlo se do extrému, i když se to nabízelo. Chybělo však něco, co se vryje do paměti a nevyprchá to hned s naskočením závěrečných titulek. Výsledkem je ne úplně zdatně vyhypovaná komedie, které chybí nějaký vrchol. Svůj komediální šmrnc si však spolehlivě udrží. Nejedna divačka si v tomto nejednoznačně postaveném filmu jistě najde svůj ženský pohled na věc. A řekne si, že v ženské jednotě je zkrátka síla. Pro muže to bude spíše poměrně vtipná story o zhrzené právničce, zoufalé, afektované i akční manželce a neopotřebované prsatce. V komediemi nabité sezoně se jedná o jeden z těch lepších kousků. 60%

plagát

Jednoduchý plán (1998) 

Neoslovilo v plné síle. Sam Raimi je skvělý v hororech, v jiných žánrech nezanechává nijak výrazný režijní rukopis. Tohle bylo skoro jako televizní film. Nuda a do toho velmi obstojné herecké výkony. A to jsem čekal něco bombastického, neotřelého a strhujícího. Ani jedno z toho nepřišlo. Průměrný film. 50%

plagát

Jednotka samovrahov (2016) 

Až vám Harley Quinn narazí svoje kalhotky na palici, smradem neomdlíte. Budete se smát jako Joker. Filmový trh je sice adaptacemi grafických románů přesycen, tahle je ale v mnohém neodolatelná, svérázná a samozřejmě zábavná. Jen všeho v ní není dost. Přístupnost film dost reguluje. Každá explicitní narážka je hodně okleštěna, drsných scén se nedočkáte, film také trpí tím, že i pro necvičené oko je znatelně prostříhaný. Divák je ale rychle seznámen se všemi aktéry příběhu a je kvapně vpraven do děje. Celkem zbytečně se film snaží Willa Smitha vydávat za hlavní hvězdu, když je od začátku jasné, že otěže sex appealu a nestoudných mužských fantazií, v rukou, nejen v nich, třímá Margot Robbie. Aktivátorka mužských pohlavních hormonů si celý film ukradla jen pro sebe. Scény s Jokerem a s ní patří k tomu nejlepšímu. Film by také potřeboval kvalitního záporného hrdinu, toho ale nemá. Cara Delevingne se zapomněla v horších dobách svého působení na přehlídkových molech. Nejenže jí to vůbec nesluší, její herectví je dost bídné. A pak je to jistá zábavnost, občas i ztřeštěnost, kterou film vládne. Akční scény nejsou nijak originální, mají ovšem dobré načasování i dynamiku. Znám režiséry, kteří by si s nimi jistě víc vyhráli, avšak David Ayer nic extra nekazí. Vsadil na temnější vizuál, což každému nebude činit radost, nicméně z filmu sálá comicsová hravost, kterou filmy z podobného ranku kolikrát ani nemají. Tenhle oddíl je hodně slušný. 8/10

plagát

Jedovatý brečtan (1992) 

Na první pohled obyčejná středoškolačka Sylvie Cooperová se seznámí s novou špolužačkou Ivy, která má na stehně tetování kříže ovinutého břečťanem. Přitahuje ji zejména tím, jak moc se liší nejen od ní, ale od většiny spolužaček, a to nejen vzhledem, ale také chováním. Dívky se spřátelí a Ivy se dokonce vnutí do Sylviiny rodiny. Od té doby se Sylviin život promění v děsivou noční můru. Thriller, který ukazuje kam až může vést manipulace, nemá takový zážeh, jak bych si představoval. A nesplnil očekávání ani v jednom atributu potřebném k dobrému thrilleru. Většina filmu vyznívá dost asexuálně navzdory sexuálnímu podtextu. Drew Barrymore zkrátka není tou sexuální dračicí, jak by si film zasloužil. Mně to přišlo nudné. Klady: se zajímavým námětem se dalo pracovat mnohem citlivěji a lépe + snaha vnést do thrilleru nové prvky +Tom Skerritt. Zápory: Drew Barrymore působí asexuálně - nudně koncipováno - žádné napětí - žádné tempo - obyčejně natočeno - nevyužité možnosti námětu - liknavá snaha vtáhnout diváka do děje - nuda. Mé hodnocení: 40%

plagát

Jedovatý brečtan 2: Lily (1996) 

Citlivá Lily odchází studovat uměleckou školu do Los Angeles. Zpočátku dbá své dobré výchovy, kterou jí rodiče vštípili na rodném středozápadě, čímž udiví i spolubydlící. Potom však objeví erotické fotografie a deník bývalé obyvatelky pokoje, dívky Ivy, která měla nebezpečnou schopnost omotat si kolem prstu každého muže. Deník na ni zapůsobí natolik, že se Lily pod jeho vlivem začne měnit. Začne si to sexuálně rozdávat se svým spolužákem a také se svým profesorem a je zaděláno na provokativní edrotický thriller, mohlo by se říct, ale není tomu tak. Tím nejvýraznějším na tomhle filmu jsou odhalené půvaby Alyssa Milano. Film jinak zaniká svým velmi nevýrazným zpracováním a sází na nahou kůži hlavní představitelky. Mé hodnocení: 40%

plagát

Jedovatý brečtan 3: Pokušenie (1997) 

Provokativní erotický thriller s dusnou atmosférou a pořádnou mrchou Jaime Pressly v titulní roli. Sice to v ničem nepřekvapí, ale nechybí tomu náboj. 60%

plagát

Jeepers Creepers (2001) 

Po hororové silnici až do kursu sešívání. Sourozenci Trish a Darry se vydají navštívit své rodiče. Na opuštěných silnicích se náhle objeví stará dodávka s tajuplným řidičem, který si své oběti vybírá z těch, kteří mají tu smůlu, že do těchto zapadlých končin zavítali. Hrůzný nález v podobě sešitých těl u starého kostela jim jen potvrdí, že jsou v ohrožení a nevinný výlet se změní v boj o holý život s podivným monstrem, na jehož vražedné řádění má nezanedbatelný vliv i song s názvem "Jeepers Creepers". Victor Salva natočil pořádný napínák s postupně houstnoucí atmosférou strachu. Škoda, že to takto nevydrželo až do konce. Na plac vrhnul cool silničního zabijáka, kterého divákovi záměrně neukazuje na denním světle, dobře si vědom, že z diváckého hlediska je nejpůsobivější to, co není hned nebo příliš vidět. V těchto fázích si film velmi dobře uměl vyhrát s divákovou představivostí. Do rolí sourozenců obsadil nadějné mladé herce z nichž se později prosadil o něco více Justin Long, zatímco Gina Philips postupně zapadla poté, co odmítla účinkování ve dvojce. Salva není úplně nejzručnějším režisérem. Pár scén se mu podařilo zazdít nebo nedopatřením vyzněly absurdně, ale v zásadě režíroval výkonným způsobem. Okřídlený zabiják vypadal designérsky dobře, když režisér dopřál jeho prohlídku, což se nedělo v plné kráse příliš často. Působil sebevědomě, zvláště když měl svoje dny, ale scénář přece jen přál o něco více sourozenecké dvojici, která jako by nad ním měla pořád navrch. To z něj činilo trochu neschopa a nemehlo. To se nepatrně změnilo až v závěrečné třetině filmu. Původ zabijáka a důvod jeho zabíjení film objasnil poměrně originálním způsobem. Pojídat určité části lidského těla pro vitalitu svého organismu se ukázalo jako neotřelý nápad. Z mého pohledu zub času zapracoval na ošuntělém vizuálu a rovněž triky nejsou z kategorie ohromujících. Finálový střet mohl být ostřejší. Je sice pěkné, že režisér dodržoval hororová pravidla, ale celé finále vrhnout do tmy zrovna nemusel. Měl myslet na diváka, aby z něho taky něco měl. Film působí neukončeně a ponechal si pootevřená vrátka do dalšího dílu. Salva první díl nastavil relativně vysoko. Je to patrné na následném pokračování, které se už příliš nevyznamenalo, a všechno, co bylo na jedničce dobré, ve dvojce vzalo za své. 70%

plagát

Jeepers Creepers: Reborn (2022) 

Pozor, pozor! Lidožravé monstrum zvané Creeper, které má vražedné choutky vždy jednou za 23 let a pak jeho běsnění trvá 23 dní, hledá schopné tvůrce. Režisér Timo Vuorensola a spol. k nim až tak nepatří. Je to pět let, co hororový svět naposledy oživil značku Jeepers Creepers. Victor Salva, tvůrčí otec série, svým rutinním hororovým tažením se třetím pokračováním nikterak neoslnil. Po letech se sám vzdal jakéhokoliv návratu ke svému hororovému děťátku a restart následně dostal do rukou neprověřený finský režisér, který ke všemu pracoval s pramálo nápaditým scénářem. Z Creepera je mezitím tamní legenda, tak se zamilovaný pár, rasově smíšený, vypraví na hororový festival do vidlákova, kde mezi maškarními kostýmy pochopitelně nesmí chybět vražedné monstrum. Copak o to, tenhle nikterak originální nápad by mohl vypadat/fungovat poměrně svěže a hlavně zábavně, jenže tvůrci se rozhodli setkání s ním co nejvíce natahovat, tudíž většinu filmu se Creeper filmem jen míhá, vzácně někoho odkrouhne a jinak to celkově skomírá na nedynamické nudě. Mohlo by se zdát, že si režisér to nejlepší schoval až na konec. Tedy něco ve smyslu hororových jatek. Jenže zdání opravdu klame. V prvé řadě film evidentně bojoval s nedostatečným rozpočtem. Divák není ušetřen zjevné zadní projekce při jízdě autem, některé scenérie, zvláště ty noční, jsou graficky okatě upraveny a závěr nějakou přehršel gore festivalu rozhodně neskýtá. Dočkáme se sice nohy v pasti a vyhřezlého mozku, který monstru poskytne krmi, ovšem dalo se čekat jistě více krvavosti. Pokud jste ocenili tajemný až atmosférický ráz prvního dějství, které mělo k dispozici i herecké hvězdičky Ginu Philips a Justina Longa, čtvrté setkání s Creeperem hereckou kvalitou moc neoplývá. Britka Sydney Craven je poměrně pohledné děvče, ovšem zbytek už nestojí za řeč. Většina diváků si bude pochvalovat úvodní otvírací sekvenci: hororová veteránka Dee Wallace a Gary Graham si jedou v autě poklidně krajinou, když jejich kruhy náhle vyruší omšelá dodávka a následně se stanou svědky toho, jak se podivné individuum zbavuje čehosi, co z dálky tak nějak připomíná zabalenou mrtvolu. Vše je završeno potvrzujícím hrůzným nálezem mimo záběr kamery. Tak tahle sekvence slušně na začátku naladila a dala vzpomenout na tajemnou auru jedničky. Restart se ovšem neopomněl utápět v céčkových vodách směšnosti, kdy se mladá žena (ve svých vizích) stává obětí debilně zobrazeného kultu, který chce její nenarozené dítě. A vzápětí se dozvídáme, že na jejího budoucího potomka má spadeno i Creeper. Tak tohle zoufalé scenáristické likvidování potenciálu jsme fakt vidět nemuseli. Pokud se do budoucna nenajde schopná produkce, nemá cenu značku Jeepers Creepers vytahovat na hororové světlo. 5/10