kingik

Mám averzi k čemukoli animovanému. ale kritik by si neměl vybírat. Poprvé jsem chtěl odejít z kina. Jestli vaše děti zlobí, vezměte je na tohle. Z kina se budou vracet sice stále zlobivé, ale zdegenerované. A to je přece lepší, ne. Nevím, kdo si v pokladně kina může zakoupit lístek na tohle. Jít na hajného Robátka v remastrované verzi by bylo smysluplné, ale tohle není smysluplné ani z jednoho procenta. Beru hodně, ale kurva, piča, toto jsem nezažil! Po návratu z kina musí celá rodina spáchat (uměleckou) rituální sebevraždu. Paradoxně to typický animák pro celé rodinné klany ani není. Popkulturní odkazy malí haranti nepochopí, nepěkná animace je do židlí nezarve. U soudu Mimoni vyváznou jen s podmínkou. Bohužel. Četo zacílit! Na můj povel pal na Kyle Balda a Pierre Coffina.....ufff, kurva, to je úleva. 0%

Každý dům má své temné tajemství. Teď je jen na něm, kdy je hodlá vydat. Co takhle s ním vyrukovat v noci a nečekaně. Mladí manželé si pořídí hnízdečko lásky. Počáteční nadšení z výhodné koupě domu opadne, když na pozemek vtrhne ozbrojená dvojice překupníků drog, kteří se nevybíravě dožadují toho, co si v domě zapomněli. V útrobách domu se skrývá cosi cenného a drogy to nejsou, i když jich je v domě ukryto takové množství, že by to stačilo na několik konsekutivních doživotních trestů. Po zuby ozbrojení chlápci po heroinu nepasou, jak se zprvu manželé domnívali. K jejich překvapení úhledně zabalené balíčky s bílým práškem končí v popelnici, když je odevzdávají maníkům. Gauneři neopustí pozemek a nadále budou obléhat dům, manželé se zase nehodlají vzdát domu, který byl původním majitelem, drogovým bossem, předělán na nedobytnou pevnost, ale hlavně jim jde o to dožít se rána. Začíná noční boj o přežití. Vtip je v tom, že divák nějakou dobu tak docela neví, na čem je a co si pro něj vyhlášení "béčkoví" producenti Moshe Diamant & Courtney Solomon, rozkoukávající se scenárista Gary Spinelli a bezejmenný režisér Eduardo Rodriguez přichystali. A ono to má příjemnou noční atmosféru, film se z 80% odehrává v noci a šeru, neotřelou storku, vynalézavou kameru, která v první polovině kombinuje dobře vypadající snímání se záběry z bezpečnostních kamer před domem, najde se i pár mini zvratů, plus to, že se divák v polovině filmu dozvídá, co bylo předmětem hry na přetahovanou. Víc navrch má dvojka ničemů, sympatičtí manželé nejsou přímo poserové, chovali se i celkem reálně, i když nějaká méně smysluplná jednání a rozhodnutí samozřejmě nechyběla. Začínající scenárista Spinelli má potenciál, kdyby ho neměl, nenajal by si ho Tom Cruise, aby pro něj napsal ambiciozní story pro jeho budoucí filmový projekt. Tahle story je především dynamicky sepsaná a zajímavě vedená, občas i atmosférická, standardně napínavá. Je fakt, že toho napětí se mohlo vymáčknout i víc. Šance na to byly nemalé. Některé scény byly v rámci béčkových kvalit filmu neotřele podány. Herecké obsazení sympatické. Vnadná Briana Evigan & "cruisovsky" disponovaný Sean Faris hrály, jako když jim fakt šlo o život, z villain dvojky Doplh Lundgren & Jon Huertas šel respekt. Rodriguez natočil solidní thriller. Závěr byl zbytečně standardně béčkoidní, chyběla i hutnost čišící z vyhrocené až krajní situace, od diváka film vyžaduje i určitou míru tolerance ohledně plnohodnotného logického chování všech zúčastněných aktérů. Rozhodně však tahle hra kočky s myší splnila svůj účel nad očekávání dobře. 70%

Ondřej Sekora se diví, Ferda Mravenec žasne. A Hermína Týrlová se stává sex symbolem. Kdo na tuhle stupiditu může přijít, to mně tykadla neberou. Tenhle mraveneček se fakt nepoláme, není nutno k němu volat mravenčího doktora. Ostatně, jednoho takového doktora má při ruce, ehm, při tykadle. Je jím Michael Douglas, co obstaral vědeckou kapacitu. K dispozici už však nebyl inteligentní a schopný scenárista, který by obstaral smysluplně kapacitní scénář. Nenašel se ani adekvátní režisér. Vzniklo něco, co se jen těžko dá popsat slovy. Nejlepší by bylo vidět to na vlastní mravenčí bulvy. Hrozí však akutní odumření mozku. Mozkové závity totiž dostanou mimořádně zabrat. Dostaví se film s myšlenkovou složitostí retardované Včelky Máji a s triky na úrovni české grotesky Traja chrobáci, k tomu se přidá vzdálený odkaz Křečka v noční košili, konkrétně těch sekvencí, v nichž jsou hrdinové ve zmenšeném stavu. Story k tomuto filmu vyblili čtyři scenáristé. Ano, čtyři!!! A to, co jejich moudré hlavy vyplodily, se vymyká všemu, co bylo doposud natočeno. Samozřejmě bráno v tom nejhorším slova smyslu. Jedním ze scenáristů je i Paul Rudd, který absolvoval svůj premiérový blockbuster. Trvám na tom, že i přes sympatický výkon, který podal, se nadále nehodí do bijáků s velkým rozpočtem, a to i v případě, že velký rozpočet na výsledném díle není znát, což je tento případ. Ztvárnil typického outsidera (koho jiného by asi s tím svým ubrečeným zevnějškem mohl ztělesnit, že), co za loupež skončil v kriminále, neplatí alimenty, má pochybné přátele (parta zlodějů-zoufalců a ještě větších outsiderů, co by mohla tak maximálně vykrást mateřskou školku) styk s malou dcerou má zakázaný, ne pohlavní styk, ale nemá se s ní scházet, a i přes absolutorium vysoké školy svoji budoucnost vidí v loupežích a v nejistém zítřku. Až se ho ujme postarší vědec Hank, bude rázem všechno jinak. Ten si ho vyhlédl za svého následovníka, který je hoden výsady nosit oblek Ant-Mana. V něm se mu dostane pohledu z mravenčí perspektivy, dodá mu supeschopnosti důležité pro boj a eliminaci nepřítele a nový Ant-Man bude mít před sebou náročný úkol, který profesor za své aktivní činnosti nestihl dokončit. Postarší profesoři mají také atraktivní dcery. Hank jednu takovou sexici (Evangeline Lilly) má, ale náš hrdina se do ní překvapivě nezamiluje. Jinak vše ve filmu bezpečně odhadnete, nic nepřekvapí, překvapí jen nahromaděná koncentrace blábolů, nesmyslů, stupidity a debility. Mizerná kvalita triků má svoji vlastní sekci. Je jich sice hodně, občas mají i nápad, ale jsou tak odporně digitální, až působily úplně nepřirozeně. Film má i špatný střih, který chce té zoufalé změti pomoci dynamickým fázováním, ale končí to jen bezradným rozpohybováním děje, ve kterém nic nedává smysl. Nejzábavnější sekvencí je výcvik Ant-Mana, který měl nadhled, zbytek filmu ho neměl. Myslel si, že je na tom tak dobře, až si dovolil nasadit komickou figurku. Té se ujal hispánec Michael Peňa, ale jeho pokusy dát filmu hláškovací rozměr, končily u bran trapnosti a příšerného neherectví. Šíleně debilní story měla spadeno na Avengery, dokonce zde mají své herecké zastoupení, ale zmínka o nich moc nefunguje, jejich objevení se v ději působí jako nějaké zjevení, či spíše blbý vtip. Filmu chybí pořádný, charismatický záporák, co by za to uměl vzít. Ten, co tam je, byl odpad. Režisér Peyton Reed byl absolutním omylem. Jediné, co uměl udržet, bylo tempo. Bylo znát, že s blockbustery nemá nijaké zkušenosti. Filmu chybí bombasticky rozmáchlé akční scény, finále je hloupé, nekomplikované a parádně bídné. Rád bych si příští rok zašel na nějaký blockbuster s Kevinem Sorbem. Co třeba Žiraf-Man. Storka o maníkovi, co se zvětšuje do gigantických rozměrů a jezdí na žirafě. Kurva, to bude biják! Exkurze do života hmyzu mě nezaujala. Nebylo čím. 20%

Na ja, wirklich großartig! Fenomenal! Němečtí turisté jsou nadšeni z novátorského Ládi Hrušky. Jeho popularita se (zatím) nedostala za oceán, ale v Německu je to TopStar. A jak k tomu došlo? Hruška v německé verzi svého revolučního pořadu pro stanici Deutsche Kundpunt vyrobil šukací pannu - Die Perkaus Doll. Myslí tedy i na škaredé německé občany. K výrobě panny budete potřebovat následující: starou krabici o rozměrech 1m x 1,5m, izolepu, kousek kožešiny světlé barvy, dva vydlabané kokosy, lepidlo, nůžky, alobal. Postup je velmi jednoduchý. Na krabici nalepíte lepidlem dva vydlabané kokosy, to budou prsa, pro komfort je můžete obtáhnout alobalem, nebo fólií na potraviny, následně si vystřihnete plát kožešiny, to budou vlasy, světlá kožešina představuje blond vlasy, když chcete mít brunetu, použijete tmavou kožešinu, to nalepíte dopředu na krabici, na boku vystřihnete otvor na kundu. Panna je v podstatě hotová. Nepoznáte rozdíl. A hodně ušetříte za nákup nekvalitní nafukovací panny. Další zlepšováky mně zašlete na adresu redakce. Váš Ládínek. A nyní k samotnému pořadu. Je bizarní, leč strašný. 0%

Ach, ta slečna Romantika. Dejme tomu, že v tomto případě příjemně neoplodněná, krásně kýčovitá. Zaláskovaný pár, savana, zapadající slunce...je to sen, není to sen. Taylor Swift slibovala píglovačku s mladým Eastwoodem, ale samozřejmě by to kazilo dobré mravy, takže si musí vystačit se zasněnými pohledy a lvem v zádech. V klipu právě sekvence s králem zvířat, který zpěvačce dýchá na záda, je nejzajímavější. Klipový specialista Joseph Khan se pustil do výpravného klipu. Razantně přeřadil z futuristického designu minulé zakázky na dobrodružné prostředí plné africké fauny, kdy se se zpěvačkou ocitáme v jakési Zlaté éře třicátých let. Ano, všiml jsem si, že zpěvačka umí procházet razantními proměnami prostředí ve svých klipech, stejně tak jim umí uzpůsobit svůj zevnějšek. Nyní jsou to lokny a retro móda. Razantní prostřihy na exotické zvířectvo se poměrně zbytečně nahromadily, má to poněkud rušivý ráz. Taylor Swift odložila někam svůj sex-appeal, neb mně nepřišla sexy, jako v jejím předchozím klipu "Bad Blood", na který tenhle její počin nemá. Ona ta romantika je sice hezká věc, ale nic se nemá přehánět. Kvality písničky představují nadstandardní ukázku tvorby interpretky. První poslech neupoutá, výrazně obrazová podoba písně zařizuje mnohé, i když jsem oslněn nebyl, daly se pod africkým sluncem trávit příjemně kýčovité okamžiky. A s Taylor. 60%

Těžký život komsomolky. Zabrousil jsem do klasického sovětského díla, které na svůj rok vzniku příjemně překvapilo. Nebyl jsem blíže obeznámen s tvorbou věhlasného režiséra Leva Arnštama, ale tenhle zástupce je poměrně výrazný, takže se dá usuzovat, že to svým způsobem byl nadčasový režisér, který uměl být přehledným vypravěčem a odváděl dobrou práci s herci. Tohle drama je na svoji dobu poměrně syrové a drastické. Partyzánka Zoja padla do zajetí německých vojáků, kde si užila své. Údajně existuje verze s explicitním mučením zajatkyně. Verze, kterou jsem měl k dispozici, byla poněkud mírnější. Film disponuje zajímavě působivou atmosférou strachu z nepřátel. Herecké výkony na patřičné úrovni, filmu v první polovině chybělo tempo, následně se film dostal do zajímavé fáze. Arnštam a spol. si udržel můj divácký zájem, neboť se jednalo o story, co nebyla nijak ohraná a svitla naděje, že sovětský film nutně neznamená nesledovatelný film. Tenhle si určitě pozornost zaslouží, i když jsem čekal o něco víc. Příběh měl být podle ohlasů hodně strhující, což tedy nebyl. Byl napínavý tak akorát. Některé dramatické scény byly moc urputné ve svém podání, což se nedalo brát moc vážně. V zásadě jsem ale s filmem neměl problém. Jednou za čas je sovětské drama vítanou změnou v nadvládě bijáků současnosti. 60%

No co, Diana Mórová má určitě talent na mazlení s čuráky, Jaro Slávik má talent zpracovávat pánská pozadí, Jakub Prachař v ničem nevyniká, má však talent to rozpohybovat blbým kecáním a Lucie Bílá má talent vyjádřit své pocity očima. Obávám se, že duo bavičů Zimnýkoval & Forgáč, nepředstavuje výraznější hrozbu pobavit diváky, ale alespoň to nejsou hezouni, co jim ženy padají k nohám. Konečně měl někdo odvahu dát do televize normální moderátory, ne do sebe zahleděné seladony, kteří si myslí, jak jsou neodolatelní a srší vtipem. Koncept pořadu už takřka připomíná cirkusovou show, kdy už vlastně ani nepřekvapí, že by se třeba objevil adept, co plive na kilometr do dálky a neomylně zasáhne cíl. Důležité je dodržet pestrost uchazečů, což vypadá, že nebude problém. Pořád se na to dá dívat. Jestli se u toho dá bavit a usínat pln dojmů a nadšení, to už bych nechal na individuálním posouzení. 40%

Podezřelá číslovka v názvu filmu může značit z diváckého pohledu leccos. Ne, tolik mrtvých opravdu tahle paranormální story nečítá, ale může to být počet leknutí, i když i to je přehnané, rozhodně je to však nejméně 39. minut z filmu, kdy divák bude v napětí a bude ho provázet permanentně mrazivý pocit. Renée Zellweger si dává delší hereckou pauzu, dokazuje však, že žádný žánr jí za aktivního herectví nečinil potíže. Bez problému ztvárnila sociální pracovnici Emily, která dostala do kompetence prověřit případ číslo 39. Ten se od těch předchozích 38 případů, které měla na starost, v mnohém podstatně liší. V jeho spisu se pojednává o desetileté holčičce Lilith, kterou mají její rodiče zanedbávat. Při bližší analýze to ale nejsou rodiče, jež představují pro svoji dceru hrozbu, když ji chtěli upéct v troubě. Hrozbou je Lilith, která je ztělesněním démona s paranormálními schopnostmi. Zhruba tohle se odehraje v první čtvrtině filmu. Divák správně vytuší, jak se věci mají. Očividná průhlednost příběhu, jakým směrem se bude ubírat dál, ale vůbec není na škodu. Režisérovi Christianu Alvartovi se totiž podařilo diváka navnadit na další dvě třetiny filmu, které se sice neobtěžují s žádným vysvětlováním původu Pekelnice, jeho hlavním cílem je diváka strašit. A světě pomrdej se, ono to vychází. A to Alvert není žádný specialista na horory a dělá hlavně do televizní tvorby. Jenže se mu podařilo odbourat nešvary televizních režisérů, většinu filmu není znát, že ho natočil někdo, kdo má s filmovým pojetím jen zanedbatelné zkušenosti. Rodiče Lilith putují do detenčního zařízení, dobrotivá Emily se vzdává případu a malou mrchu dostává načas do své péče, než se najdou pěstouni, chvíli je klid, pak Zlo udeří naplno. Film nasadí solidní tempo, vytasí šňůru lahůdkově a mnohdy i neotřele strašidelných scén. Démon se živí strachem svých obětí, vyvolává v nich úzkost prostřednictvím neexistujících vjemů, například vyvolá iluzi výtahu řítícího se nekontrolovatelně dolů, své sehrává i zazvonění telefonu. I přes hutnost děje se přece jen objeví sekvence, které by si žádaly vysvětlení, toho se však divák nedočká. Vzdálená reminiscence na spřízněný snímek "Orphan" se také objeví, ačkoliv ten podstatně více pracoval s reálnými prvky. Pokud se ale rádi bojíte, máte nutkavý pocit, že se vám u filmů strašení nedostává, chcete dobrou režii a kvalitní herce, sáhněte po tomhle případu i bez slušivé svěrací kazajky. 90%

Jiný kraj, jiný mrav. V jedenácti krajích Kapitolu se běžně šuká, jen v tom dvanáctém je soulož tabu. Kundis EverDick si uvědomuje těsnost svojí štěrbiny, ví, že má poševní sekret té správné konzistence, ale neví, kdy má sdělit svému chlapci (na scéně jsou dva, rozhodování bude těžké) že nadešla ta správná doba na první ročník Sex her. Jenže se to musí odložit. Na pořadu dne je 74. ročník Hladových her. Její kunda bude ještě pár dní o hladu, ale až vyřídí všechny soupeře v těch proradných a nevyzpytatelných hrách, do kterých vstoupila dobrovolně za svoji vylosovanou mladší sestru, skočí na to s píčou na Pítču. Nedivím se, že se úvodní film ságy stal takovým fenoménem. Je totiž chytlavě natočen. Kam se na Garyho Rosse hrabe pozdější náhradník Francis Lawrence. Ross je zdatný vypravěč, co dokázal udělat děj neodhadnutelným, napínavým a z větší porce akčním. Scénář je originální, ale zavání triviálností a nevkusnou stylizací. Ross to všechno zvláštně a dovedně propojil a odboural. Navrch přidal drsné scény, které bych v dívčí sáze nehledal. Jennifer Lawrence byla v té době neokoukaná, disponující svěžím talentem i šarmem. Stala se neodmyslitelnou součástí kompaktního celku. Někdo namítne, že zrovna výstavní mrdna to není, zvláště v terénu ji mohli víc zkrášlit, ale až vám bude kouřit klacek, zapomenete na to, že má bez líčidel místo očí škvírky jak Werich. Akce je ve filmu nápaditá. Řídící a monitorovací centrum vždy soutěžícím nějakým způsobem znepříjemnilo jejich klání. Jednou je to oheň, podruhé jakési zmutované, dravé potvory. Soutěžící docela hardcore stylem umírají, film je nijak nešetří a úmrtím se nevyhýbá. Žádný extra rušivý prvek jsem neobjevil. Film nasadí nepolevující tempo, od začátku do konce je zajímavý, chytne a nepustí. Zajímavá myšlenka o zrůdnosti totalitních režimů a médií, potažmo reality show, je zde nejednou nastíněna, ale film se nepustil do zásadní kontroverzní kritiky. Je to film pro mladé publikum, které chce vidět mladou hrdinku-vrstevnici v akci. Snímek nabízí vše, co si novodobý trend dívčích ság žádá. A na těch cca 140 minut, co trvá, toho není zrovna málo. 100%

Zrcadlo, zrcadlo, řekni mně, koho se mám v porotě leknout. Klára Výtisková! Kdo mě zadusí poprsím. Marta Jandová! Kdo mě poučí, že nemám zpívat. Pavol Habera! A kdo mně sdělí, že závislost na sexu je fajn! Ondřej Soukup! Tak tedy pojďme s touhle porotou hledat Superstar 2015.