Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Akčný
  • Dráma
  • Horor
  • Krátkometrážny

Recenzie (6 059)

plagát

Nenasytná Tiffany (2015) 

Cinema verité po česku a v českém (sociálně laděném) hororu. Od éry Formana s Papouškem nikdo důstojně nenavázal na jejich zdatnou práci s autentičností. Mám na mysli nenásilné začlenění a provázání profesionality s amatérstvím. Andy Fehu přišel ve svém filmovém debutu s tím nejlepším, co naformátoval do svých studentských a amatérských krátkometrážních počinů. Natočil horor, v němž je hororová zápletka úžasně vpravena do současné reality. Sledujeme příběh váguse Pepy, zlodějíčka bez příjmů, před nímž se třese každá opuštěná chata, z níž přemístí věci do zastavárny, kde je mu vyplaceno pár mizerných stovek, aby nějakým způsobem přežil den. Na jedné ze svých zlodějských výprav nalezne v trávě zapomenutou ruční kameru se záznamem zachycujícím párek hledačů vzácných kovů v ohrožení života. Muže uvízlého ve vykopané jámě cosi zaživa požírá. Pepa s vidinou zbohatnutí neváhá ani minutu a vydává se do oblasti, kde bylo video pořízeno. Není zdaleka sám, kdo o senzačním nalezišti ví. Sexy ženský hlas láká mamonu chtivé na vzácné mince, ale jejich vykopání je životu nebezpečné. Koumák Pepa ale ví, jak nad záludným žravým monstrem vyzrát. Na "kopáčské" práce začne posílat místní bezdomovce, jejichž zmizení nikomu nepřijde nápadné. Pepova životní úroveň náhle vzroste, neboť za mince dostane v zastavárně pokaždé solidně zaplaceno. Ale tak dlouho se chodí pro mince, až se Pepa přetrhne. Fehu si do hlavní role vyhlédl Leoše Nohu (podílel se i na scénáři a hudbě). A ten je ve své kreaci naprosto brilantní a každého odrovná. Uvěříte mu úplně všechno, co udělá. Ve filmu není moc scén, kdy by měl dobrou náladu. Většinou je podmračený, smrdí alkoholem i cigárami, nadává, nasírá se, ale hltal jsem ho. Nemá kolem sebe sbor profesionálních herců. Vlastně jen Petra Čtvrtníčka (jeho porno režisér byl rovněž autenticky excelentní), s ním je v jedné z počátečních sekvencí, druhým profesionálním hercem je zatím málo známý Jiří Panzner (Edy ze seriálu Ulice), který je v roli kámoše z ulice rovněž velmi uvěřitelný. Pepovy návštěvy restaurací a objednané prostitutky z eskortu, to jsou také dost realisticky zobrazené scény. Dohromady film úplně horor nepřipomíná, ale jde v něm i o jakýsi sociální náhled. Muž na okraji společnosti najde rizikový zdroj příjmů, to by bylo výstižnější. A je mu šumák, jestli při jeho možnosti zisku a konfrontaci s potvorou v zemi zařve pes, bezdomovec, nebo jeho nejlepší kámoš. Hlavně že on bude mít "krupici" na děvky a chlast. Se zobrazením drastických scén to není žhavé. Bezdomovci jsou zabíjeni mimo obraz, ale pocit, kdy místa, kde dřív pravidelně stávali, zejí prázdnotou, byl nepříjemný. Film si dal práci, aby atmosféra byla patřičně neutěšená a znepokojivá, i když se divák drastických scén dočká jen v malém zlomku. To nejlepší gore si schová až ve vypjatém finále u jámy. Žravá potvora připomíná i něco ze Švankmajerových výtvorů, je taková poctivě česká. Nebudu prozrazovat, co to bylo zač. Originální námět, mnohovrstevná režie, která zdaleka nedává jen průchod hororovým choutkám, vynikající Leoš Noha a spol., ojedinělá režijní práce s autentickým detailem a atmosférou, to vše je zárukou dílka, které při svém uvedení v kině působilo velmi nenápadným a skromným dojmem. Tenhle film na své objevení divákem teprve čeká. 80%

plagát

Pure Milf 7 (2014) 

Pokud ulítáváte na ženách 40+, fajn podívaná. Hele, mně ty jejich vyšeptaný kastroly nevadí. Akorát výběr v tomhle péčku je standardně okoukaný. Od těchto paniček už nic nového nepřijde. V podstatě se prezentují překozatělým hrudníkem, vaginou, co pojme hned trojici čuráků, takže bych to musel mít jak černoch nohu, abych je alespoň polechtal. Je nutný se cestou zastavit u řezníka a nakoupit nějakou kýtu, protože běžný středoevropan může hrát akorát s nimi Národní divadlo, než to trapné představení jedna z těch děvek stáhne z programu. Samozřejmě to tyhle udržovaný štětky s pérem umí. Pružné úplně nejsou, ale dobrý pohyb tam je. Tentokrát relativně skromná minutáž, jsou péčka, kdy je akce tříhodinová. Zde hrají největší porno hvězdy ve své kategorii, což už předem zaručuje hodně profesionálně odvedenou akci. Ženské, co mají mládí za sebou a do důchodu daleko, to už po sedmé v rámci série rozbalily. Příliš profesionální, což vždycky ubírá na přirozenosti, ale je nutno uznat, že sexuální mašiny to jsou, i když jsem jim jejich nadrženost nevěřil. Jsou nadmíru přejebané. A taky se jim divím, s kým jdou jebat. 60%

plagát

Ochranca (2012) 

Jason Statham se coby boverák motá po New Yorku, pendluje mezi čínskou Triádou, ruskou mafií a zkorumpovanými poldy, až narazí na malou unesenou šikmoočku s geniální matematickou myslí, na kterou si celá banda podvratných živlů dělá nárok. Srát na to, že zápletka o holčičce, sejfu a číselnému kódu k němu, se nějak nedokáže dostat k mozkovým závitům diváka, neboť její objasnění vždy naruší nějaká bitka, přestřelka a celkový akční mumraj, kterým film po celou dobu vládne. Děj je poměrně zahuštěn značným množstvím negativních postav, určitě v nich nelze mít stoprocentní přehled, ani nelze s určitostí prohlásit, že motivace u každé z nich, byla zcela zřejmá. Přehled v zápletce nečekejte, nejlépe uděláte, když na něj rovnou rezignujete. Užijte si raději to množství zběsilé akce v pěkném vizuálním provedení, které se na vás vyřítí. Film hned po několika minutách vyvine značné tempo, akce bude stíhat akci. Role osamělých maníků s nejasnou minulostí Jasonu Stathamovi (ne)bezpečně sedí. Trvá sice nějakou chvilku, než se rozjede ke svým kopům a úderům, ale pak se tedy s nikým nepáře. Sice u jeho postavy nebylo jasné, proč byl zpočátku takový otloukánek, ale až uviděl vraha své ženy, už se nezastavil a změnil se v mašinu na zabíjení. Samozřejmě nedílnou součástí tohoto filmu je i to, že hrdina má elegantní outfit, který dává vzpomenout na podobně laděnou roli z trilogie Kurýr. Nejvíce film vyniká v akčních sekvencích. Scenárista a režisér Boaz Yakin dohromady nic akčního nenatočil, přesto to na výsledku není znát. Akce je napínavá, dynamická, přehledná. Film je na ní prakticky závislý. Tetelil jsem se, vše perfektní. V samotném závěru přišlo nasrání. Do hajzlu zelenýho, ten film má šuměnkové finále! Do piči nevyšoustané, to byl takový problém udělat závěrečnou bitku?! Ke všemu zamrzí i to, že maník, se kterým si měl hlavní hrdina rozbít sanici, byl údajně excelentní bijec. Film se na souboj vysral. Nicméně bylo radost pohledět, jak sympatický Statham pendluje mezi Brooklynem, Bronxem a Čínskou čtvrtí a všude na něj čeká smrtelné nebezpečí. To, co se jevilo rutině, se proměnilo v neotřele svěží akční kaskádu. 80%

plagát

Přeludy (2015) 

Naprcaná a vyděšená. Obojí postihne sympaťandu Islu Fisher v hororu, který možná dorazí i do našich kin. Jestli se tak ale stane, bude to překvapení, vzhledem ke komornímu zabarvení tohoto snímku. Filmu by možná rovnou slušel formát dvd. Ale pozor, to neznamená, že nemá svoje kvality. Rozhodně je má. Hrdinka Eveleigh se odstěhuje do Prdelákova, kde se se svým manželem věnuje vinici, a je těhotná. Najednou je ve svém domě svědkem paranormálních jevů, které mají stoupající tendenci. A jestlipak víte, co asi tak vidí? Můžu vás ujistit, že nevidí sadu negerských pér v řadě za sebou, nevidí ani Moniku Štikovou, jak si s jinou ženou lížou frndy, dokonce ani nevidí pokus udělat z Leoše Mareše heterosexuála. Vidí postavu v kápi a věci v jejím domě žijí svým vlastním životem. Halušky jsou přisuzovány hormonální nerovnováze a také se může jednat o následky posttraumatického syndromu. Je to totiž už rok, co byla přímou účastnicí autonehody, při které zemřelo cizí dítě. A právě její nevysvětlitelné přeludy mohou mít úzkou spojitost s touto tragickou událostí. Bylo mně jasné, že film nebude žádná velká drasťárna. A tak bylo nutné do hlavní role nasadit herečku, která bude dobře hrát, bude se na ní pěkně koukat a myšlenkově bude několikrát za film divákem opíchána. A tohle všechno Isla Fisher v pohodě splňuje. Hlavní roli v hororu ještě nehrála. Do dalších rolích byli vybráni také snesitelní herci. Anson Mount jako její manžel zmužněl od dob zavrhovaného karaoke s Britney Spears, Eva Longoria v roli kámošky má ve filmu jen pár sekvencí, ale na obličej bych jí nakydal zkrášlující a lepší krém, než ten, který pořád v reklamách propaguje, nepřehlédnutelná je i zajímavá sexice Gillian Jacobs, příznivci seriálu Teorie Velkého třesku uvítají účast Jima Parsonse v roli gynekologa, je k vidění v jiné roli, než ve které dosud působil. Největší herecký prostor měla Isla, která prakticky nesleze ze scény. Film z větší části příjemně a lehounce vyvolává strašeníčko i mrazeníčko v zádech. Divák snadno podlehne, že se jedná o prokletý dům plný zlých a temných sil. Říkal jsem si, že Kevin Greutert přece jen není typem režiséra, který by si vystačil s prokletým domem a duchy. A taky že ne. Celou dobu diváka uvádí v omyl a připravuje jej na pointu, kterou sice (možná) prokouknete z její části, ale úplně celou hned tak ne. Vyvrcholení filmu je vynikající a sofistikované. Bavilo mě, jak ta skládačka, se kterou si dal scénář práci, do sebe pěkně zapadla. Režisér v závěru přece jen přitvrdí a drastičtější rozměr se dostaví. Horůrky z produkce Jasona Bluma mě baví. Greutert si udělal i střih filmu, hororová kamera hororového specialisty Michaela Fimognariho se film od filmu lepší. Jediným problémem zůstává, jestli tenhle "malý" film může obstát v kině. Jestliže ale pičoidní distributor posílá do kin polské a bulharské dokumenty, které navštíví leda tak uvaděč, nevidím překážku, proč by kino podzim nemohl být právě ve znamení tohoto kvalitně vymyšleného i natočeného hororu, byť s nenápadným rozměrem. 90%

plagát

Demi Lovato: Confident (2015) (hudobný videoklip) 

Kurva, Rodriguezi, to je tvůrčí pokles! Zocelovat ses režijně chtěl, tolik jsi chtěl být pokrokový, nyní ti stačí přeblafnutí od Demi Lovato. Jako fajn, blafačka dobrá, ale co zásun?! Ten opět nebyl. Akční hrdinka, akční klip, pár známých béčkových hereckých tváří. Písničky si ani nevšimnete, jak je v té smršti ukryta zvukovodům. Klip přesto nemá žádné přednosti. Není vůbec vycizelovaný, je úplně rutině natočen. Rodriguez tohle ovládá na jistotu, ale protože je režijně stále více v kelu, už jen opakuje své režijní postupy, které kdysi byly svěží. Pel originálně osobitého tvůrce je pryč. Kdo si ale může říct, že točil s Rodriguezem, že. Demi Lovato už jim tedy byla odpaněna, má to za sebou, ani to nebolelo, něco málo zhubla, dá se na ni dívat, je ve formě. Režisér navařil standardní příběh, mnohokrát oplachovaný, v němž po zpěvačce jde bad-ass boss Jeff Fahey a vyšle za účelem její likvidace drsnou killer woman Michelle Rodriguez. Holky se nepozabíjejí, dohromady je svede stejný osud. Nic nového na tvůrčím poli. Zářez do pažby hudebního průmyslu. Obětí je režisérův tvůrčí potenciál. 50%

plagát

Na návšteve (2015) 

Vláda má v dohledné době důchodcům přidat jednorázově litr. Jak ironické! To proslulý režisér M.Night Shyamalan je větší frája a jde v zesměšňování seniorů ještě dál. Ze dvou vitálních staříků dělá nesvéprávné magory, do jejichž osidel poslal jejich dvě vnoučata v pubertálním věku, která je nikdy předtím neviděla. Jak to tak u Shyamalana bývá, návštěva dvou sourozenců nebude probíhat v úplně standardním duchu a budou se dít věci, nad kterými divákův rozum nejednou zůstane v němém úžasu. Laskominy sice budou na stole, ale za daného chování pana a paní domu, by je nikdo dobrovolně nepozřel. Babka po nocích zvrací a po domě se promenáduje nahá a vyšiluje. Dědek se posírá do plenek, které tajně schovává v kůlně a ve volném čase se mazlí s brokovnicí, nebo má pocit, že ho někdo nebo něco pronásleduje. Blázinec jak vyšitý! Starší ze dvou sourozenců, Becca, se ten týden podivností a podivného chování svých prarodičů rozhodne zdokumentovat. Shyamalan neodolal svodům docu-stylu a svůj režijní comeback plně podřídil záběrům P.O.V. kamerou, která každému nemusí být po chuti, zvláště když se s horory na tento způsob snímanými, roztrhl pytel. Ano, budete muset vydržet trochu té roztřesené kamery, jejíž snímání má mnohdy i svoji působivost. Nejlépe se uplatnila v záběrech na větší vzdálenost, když dva staříci stáli opodál a v danou chvíli se chovali divně. Část scén působí strašidelně. Jedná se ale jen o několika vteřinové strašení. Tyto zajímavě a neotřele působící sekvence jsou ale také dost často prokládány nezajímavými a chod strašení nabourávajícími scénami, ve kterých se nic extra neděje. Rytmus filmu nebyl ideální. Je zde i řada scén s potenciálně děsivým rozměrem, ale režisér z nich hanebně nic nevytěžil. Třeba scéna s troubou, do které Becca musí na žádost babky vlézt celá, aby ji dobře vyčistila. Scéna je zde dvakrát, pokaždé napětí jak prase a režisér s touhle scénou vůbec nepracoval dál a nijak ji patřičně nerozvinul. To samé platí o scéně se studnou. I několik dalších scén má hodně zakrslý rozměr. Shyamalanovi solidně hráblo. Kdyby mu hráblo ještě víc, mohl bych slavit, že je v excelentní formě. U něj spíše pořád platí, že když nepřijde ve svém filmu s extra vypointovaným závěrem, jeho film nezabere. I zde pointa nechybí. No, nebyla zrovna logicky neochvějná. To sourozenci nikdy neviděli svoje prarodiče na fotce?! To se mně nechce věřit. Ale dobrá. Film gradoval, někomu může vadit rozvláčné a málo úderné tempo, Režisér v závěru neobjasní příliš. Ale nebyl u toho úplná piča. Práci s herci umí, casting kvalitní, Olivia DeJonge je své filmové mámě Kathryn Hahn dokonce podobná. Ta je současně i nejznámější hereckou akvizicí ve filmu. Budování strašidelné atmosféry dobré, z odlehlosti farmy se už tolik strachu nevytřískalo, některé vsuvky zoufalé i zbytečné (rapování klučiny+zpovědi členů rodiny na kameru), závěr je nejodvázanějším v celé režisérově kariéře. Film bych si podruhé nepustil. Shyamalanovo napravení pošramocené režijní reputace bude ještě nějakou dobu trvat. Filmem o šíleném párku důchodců hororovou extra bouři nenadělal. Snaha se cení. Neměl jsem totiž chuť z této návštěvy předčasně odejít. 60%

plagát

Sex Pistols - God Save The Queen (1977) (hudobný videoklip) odpad!

Hudební Bože, ochraňuj mě před touhle hudbou! Příšerný zjev, otřesný zpěv. 0%

plagát

The Vatican Tapes (2015) 

Připravte se na příchod Antikrista Babiše! Důchodcům nepřidal, kouřit se bude už jen zdravě, brambory a jablka zdraží, rohlíky definitivně nebudou odpoledne křupat, autobusáci nedostanou požadované kilo na hodinu. Ve Vatikánu ale mají své metody, jak se k podobným necitelným kurvám, co vydávají čechoslovenštinu za aramejštinu, stavět. Na jejich páskách je zachyceno znepokojivé Kalouskovo, Filipovo a Dolejšovo posednutí. Teď k nim přibude i vnadná blondýnka Angela, na kterou je dobré si připravit prsty. Na své si přijdou milovníci agresivního režijního stylu, znepokojivých báchorek a exorcismu. To všechno nabízí Mark Neveldine vrchovatou měrou. Poté, co ukončil nerozlučnou režijní spolupráci s Brianem Taylorem, se zrovna nerozhodl vydat se cestou, kdy si získá uznání kritiky i diváků. Kritikům se nezavděčíte, u nich je to ztracené, diváci holdující filmům o exorcismu. by však mohli dát filmu šanci. Rituál vymítání, kterému je věnována závěrečná fáze filmu, má hned několik prvků a nápadů, které ve filmech s obdobnou tematikou ještě k vidění nebyly. Je veden znepokojivě, diváka přiková, i hrdinka bude určitou chvíli přikovaná, katoličtí kněží jsou uvěřitelní, Peter Andersson, v roli jednoho z nich, je fascinující. Neokoukaná Olivia Taylor Dudley je příslibem ruky na kalhotách a pocákání svěceným semenem je její dar. Dejme tomu, že se tak urputně nebude bránit té mrdce. Jo, je to solidní kurvisko. Šel z ní strach, ale ne ve smyslu, že byste se z ní posrali, ale strach, že jí jeden čurák nebude stačit. Film je technicky vycizelovaný, kamera filmem dynamicky poletuje, prostory nemocnice a blázince, ve kterých se s hlavní hrdinkou ocitneme, jsou chladné a neútulné, trochu jsem ale postrádal sevřený pocit z těchto nelákavých prostor, rušivě naštěstí nepůsobily občasné záběry dokumentární kamerou, se kterou se pořizoval záznam do vatikánských archivů. Všechno v pohodě, až na ten závěr. Ten je prostě sprasený. Posledních pět minut si říkalo o přetočení. Naroubovalo se do nich něco, co nemělo funkčnost, smysl a film tím málem ztratil respekt. Pokud si nechcete zkazit příjemně strašidelný zážitek z filmu, sekvenci po vymýtání elegantně vynechejte. Režisér nezapomněl i na pár prachem zavátých herců. Kathleen Robertson, Michael Paré nebo Daniel Bernhardt už nějaký ten čas nefigurují v popředí zájmu režisérů. Mark Neveldine si počínal zdatně. Se scenáristy nezvolil sice úplně uvěřitelný způsob posednutí temnými silami, ale nasadil zajímavý hororový ráz a rozměr. Jeho film má jen střídmou stopáž (cca 80. minut). Takže se zvládnout dá. Doufejme, že mě Babiš nenapálil a neposlal za sebe předvoj v podobě Moniky Štikové. To víte, to blond háro se v tom návalu hrůzy snadno splete. 80%

plagát

Posledná nás zachráni (2015) 

Střet filmové fikce s filmovou realitou zažívá svoji hororovou derniéru. Nečekám, že by se nějaký tvůrce v dohledné době pustil do konceptu "film ve filmu" s hororovou tématikou. Todd Strauss-Schulson možná nevědomky natočil svůj nejlepší film. Dosud jeho největším zářezem byla úleťácká komedie "Zahulíme, uvidíme 3", takže si asi dokážete představit, jaký tvůrčí skok absolvoval. A přišel s konceptem, který přináší nejedno úskalí. Předně se nejedná o nic objevného. V nejnákladnější podobě tady byl už kdysi dávno "Poslední akční hrdina", který kombinoval za pomoci vstupenky do kina, svět filmových hrdinů se světem filmových diváků/fanoušků. A ta konfrontace dvou rozdílných světů skoro vůbec nefungovala. Světe div se, v hororovém podání se film sice opět musel obejít o napětí i bez vysvětlení, jak se pět kamarádů ocitlo po požáru kina v 80-kovém kultovním slasheru "Krvavý tábor", přesto jsem byl překvapen, že film je chytlavě natočen a má nepopiratelně sympatické i invenční vyznění. Ani ho nenapadne vysvětlovat, proč se věci nedějí podle scénáře a zda je možné přeskupit již předem dané scény ve filmu. Z tohoto hlediska je nejzábavnější flashback, ve kterém se naši hrdinové opakovaně octnou po zjištění, že za jeho pomoci mohou odvrátit svůj skon. U většiny z filmu se budete bavit, jak dalece sahají vaše znalosti ohledně pokleslých campových slasherů. Obávám se, že v této oblasti má dokonale nakoukáno jen hrstka diváků, ale nějaký díl Pátku třináctého jste možná zhlédli. Tím chci říct, že není nutné absolvovat cestu do filmové minulosti hororu, abyste se u filmu dobře bavili. Film je natočen přístupnou formou, hororová pravidla předznačená našimi průvodci nejsou nijak extrémně složitá na pochopení, takže ztrácet byste se ve filmu moc neměli. Pokud něco nepochopíte, nemusíte zoufat. Je zde spousta gagů a hlášek, které hodně dominují. Serioznější pojetí dostane prostor až v závěru. Přesto se tvůrcům, stejně jako u Posledního akčního hrdiny, nepodařilo docílit, aby se divák o osud ohrožených postav bál. Borec v masce je uchopen příliš parodovaným stylem, vraždy mají nekrvavé a málo drastické pojetí, převládá jednoznačně komediálnost spojená s parodií. Malin Akerman, která je stěžejní hvězdou slasheru, film ubral podle scénáře dvacet let. Je však evidentní, že na náctiletou nevypadala, i když vypadá velmi zachovale. Možná to ani není chyba obsazení, mládež z osmdesátých let vždy vyhlížela o něco starším dojmem. Chybou ve filmu už ale bylo pustit v roce 1986 z gramofonové desky hit "Cherry Pie" od rockové bandy Warrant. Kapela jej totiž nahrála až počátkem devadesátých let. Málo se vytěžilo i ze zajímavě vyhlížející konfrontace moderní technologie s archaickou. Nina Dobrev má ve filmu u sebe smartphone, nikoho ale za celou dobu nenapadne udělat na něm nějakou operaci. Originální však bylo, když se retro postavy s nemožnými účesy i módou vysmívaly těm současným. Taissa Farmiga si zakusila herecké ostruhy ve své první hlavní roli. Nevím, jestli to byl tvůrčí záměr, ale připomínala mně Jennifer L. Hewitt, kterou svého času právě slasher proslavil. Je potřeba ještě sbírat zkušenosti, je to taková herecky prkenná panna. A vida, tím jsem se dostal i k důležitému pravidlu přežití v hororech. Když jste panna, máte vyhráno. O panicích, tedy o mně, nepadlo ani slovo. Takže když se budete držet hororových pravidel a naleznete v příběhu slečnu, která si se zabijákem hodí finální souboj, jste z toho venku. Pocit vítězství nad vrahounem máte ovšem jen do doby, než vám závěrečná pointa vyvrátí mýlku, že druhá pokračování (ne)znamenají repete. 80%

plagát

Macík 2 (2015) 

Medvídek Ted - pro muže to nejlepší. Pro diváka už tolik ne. John a plyšový Ted jsou pořád Hromoví kámoši. Jen stát nechce oživlou hračku uznat za legální osobu. Ted a spol. se tedy pouštějí do složitého soudního sporu, na jehož výsledku záleží celá Tedova budoucnost. Sethe, Sethe, ten scénář je tak triviální, až se sám shazuje. Většina vtipů se točí kolem hulení trávy. Až na jeden, hozený do parodie na Jurský park (scénou zní i totožný hudební motiv), jsem nepohnul brvou. Další kategorie vtipů jsou vulgarismy. Sprostá slova nezamáznou marnost scénáře. Režijně je to odvyprávěno z prdele. V soudní síni je to nuda, zde se jelo převážně na vážné vlně. Následně přišla odvázanější road-movie sekvence, kdy se ve třech putovalo za elitním právníkem, co se ujme Tedovy kauzy. Jenže zase to scenáristicky film neustál. Nečekaně objevený lán marijánky, zvířátka ze všech koutů světa a nudná písnička v podání Amandy Seyfried. Asi takhle nějak vypadala tato sekvence. Na závěr zavítáme s našimi hrdiny na Comic-Con. Opět nic extra ze scenáristického i režijního hlediska. Zhrzený Donny zde chce unést Teda, aby zjistil, co způsobilo jeho oživnutí. Předtím se za tímto účelem spřáhl se šéfem společnosti Hasbro, která medvídky sériově vyrábí. Scénář nabízí i hovadiny, že plyšák se ožení s krasavicí, které ale vůbec nevadí, že nemá péro. Ta s ním chce i otěhotnět, shání se dárce sperma (to bylo vtipné), posléze je ale sňatek anulován z výše popsané nezpůsobilosti "manžela". Mark Wahlberg je prima. Gagy podat umí, těch originálních i zhovadilých bylo tak akorát. Amanda Seyfried v roli začínající advokátky nebyla vůbec vtipná. Její postava ignorovala slavné filmy, většina gagů tedy vycházela z její neznalosti notoricky známých filmových děl. Bylo to i celkem vtipné. Z ostatních postav zaujala sličná a relativně neznámá Jessica Barth v roli Tedovy partnerky. Účast Morgana Freemana zcela nadbytečná. O něco lépe vyšel krátký výstup Liama Neesona s cereáliemi, jenž měl podtitulkovou dohru. Za sebe jsem to čekal odvázanější, vtipnější, vyzrálejší a dospělejší. Seth MacFarlane ztrácel postupně nadhled, děj filmu, jestli se vůbec dá psát, že to mělo děj, byl málo nápaditý a kolísal. Banalita byla dost často rušivá. MacFarlane si technicky vedl zdatně, jako vypravěč se až tak neosvědčil. O kompaktnost druhého pokračování neusiloval. Dopadlo to tak, že John s Tedem jsou správní parťáci, kteří by si zasloužili lepší a zajímavější příběh a pestřejší gagy. Popkulturní odkazy jsou už pro českého diváka otravné. 50%