endymion

Viděl jsem už leccos, ale onanovat před zombicí ještě ne. Bohužel je to asi jediná zapamatováníhodná scéna tohoto utahaného filmu o ničem.

Velice slušný film o tom, že když se dítě cítí osaměle a necítí dostatečně mateřskou lásku, napadají ho opravdu divné věci...

Moorova Battlestar Galactica po neodborné japonské lobotomii.

Já mám tyhle staré dobré kousky zkrátka rád.

Krátký opilecký výstup Ference Futuristy "Prosimvás, jdu tady dobře po zemi..." mě dokáže rozsekat na hadry dodnes...

"Jen ať si pindá, na to my jsme zvyklí."

Pokud zapomenete, že jde o Jackass a budete na film pohlížet jako na potrhlou road-movie komedii o sbližování nevrlého nadrženého dědka a vyžraného, leč talentovaného vnoučka, jehož rodiče stojí za to, co vytvořil děda v bistru na zdi, budete se celkem bavit. Jen škoda, že s blížícím se koncem dochází dech a nápady. Ale takové už stáří bývá...

Myslel jsem si, že tento subžánr už nemá divákovi co nabídnout. Velice rád přiznávám, jak HLUBOCE jsem se mýlil. Občas se dokonce přistihnu při myšlence, oč by se různé lidské problémy daly řešit jednodušeji, kdyby byl svět plný zombíků.

Žádná perla moderní zábavy pro děti to tedy není, ale potomkyně to celkem zabaví a já pak můžu v klidu koukat třeba na Walking Dead.

Ultrainfantilní humor, kterému se nesmějí ani moje malé děti a předtočený smích narvaný zcela nahodile i do scén, o kterých si snad ani sami autoři scénáře nemysleli, že jsou vtipné. Brrrrrrr!!!