Space Battleship Yamato

Nejvíc sexy muž všech dob (podle Japonců) a druhoválečný bitevník v kosmu. Co sakra chcete víc? Má to skvělý herecký obsazení, jednotlivý týmy na lodi jsou sehraný, zábavný a plní svůj účel, Yamato je pěkně nadupaná, na to že je 250 let stará, a trochu toho umělohmotnýho hrdinství jim odpusťte. Američanům to prochází furt (a salutujou mnohem debilněji), ale jak je to šikmooký, tak to najednou nemůže fungovat? Na mě to teda zapůsobilo a přála bych si tenhle film vidět i na větším plátně, než je 35" plazma... (13.08.2011)

Ako by som tento spektákel nazval napodobeninou STAR WARS, bolo by to rozhodne nefér. Jeho pôvodná podoba totižto vznikla o tri roky skôr, ako Lucasova pecka. A tak sa na to treba pozrieť. Ono pôvodné sci-fi témy, preložené do filmovej reči budú stále označované za plagiát a to hlavne laikmi ( podrobnejšie som to opísal v recenzii na VALERIÁNA A MESTO TISÍCICH PLANÉT ). Maximálne pútavé, akčné, dobrodružné, space opera, ako sa patrí. A pri tom originálna. (18.07.2020)

Remake, nebo spíš zfilmování původního japonského animovaného seriálu a filmu. Battlestar Galactica líznutá Star Trekem. Nic nového a převratného nečekejte. Akce a efekty na příjemné úrovni. Pokud bychom odfiltrovali polovinu dialogů a většinu megapatetického závěru, dal bych čtyři hvězdy. Pro fanoušky akční sci-fi povinnost! :) (16.02.2013)

Jako dítko školou povinné jsem asi tak pětkrát přečetl Moře v plamenech a lepil jeden modýlek bitevní lodě za druhým. Yamato a Musashi byly jako největší zástupkyně této kategorie plavidel moje velké oblíbenkyně. Současně mám velmi rád sci-fi. Takže příslib staré dobré Yamato vržené do víru epických vesmírných bitev zněl více než slibně. No, již začátek sice dával tušit, že nepůjde o žádný klenot, ale tak co, řekl jsem si - užiju si bitvy mezihvězdných flotil a na ostatní sere Goro. Hmmm, jenže postupem času jsem spíš tak nějak znuděně pošilhával po hodinách (ono těch bitev tam zas tolik není...) a v závěru filmu už jsem regulérně řval hrůzou a šátral v příborníku po nějakém vhodném nástroji ke spáchání harakiri. Naštěstí jsem v tom rozrušení vytáhl jen lžíci. Mám-li tedy nyní co nejodměřeněji vyjádřit své pocity, tak musím konstatovat, že tak patetickou MEGASRAČKU jsem snad ještě neviděl!!! Co to jako kurva mělo bejt?? Přehlídka náctiletých přiteplených ťamanů, kteří se snažili trhnout světový rekord v křečovitém hajlování ve stylu Arnolda Jidáše?? Kteréžto navíc vypadalo tak, jako kdyby se ty gumy týden nemohly pořádně vysrat?? Nebo ten takřka NEKONEČNÝ "srdceryvný" emocionální klystýr na konci?? Než se tam ta banda modelů stihla vykrafat a vybrečet, tak by emzáci museli stihnout zničit Zemi aspoň třikrát a ještě se včas vrátit domů na večeři. Zkrátka π-čovina na entou, po jejímž zhlédnutí bych se celkem rád proletěl v naládované Enole nad sídlem společnosti Toho - na pozici bombometčíka. (27.07.2013)

Tož jako pohádka ucházející - logiku v tom netřeba hledat, furt je tam spousta barevných světýlek a výbuchů, a nebo si všichni plácají po ramenou. Kdyby člověk neviděl třeba BsG nebo ST, jistě by si řekl, ó, jak je to originální. Přes všechny triky mi ta výprava přišla docela laciná, a chvílemi jsem si říkal, být to celé CGI, možná by to bylo lepší. Po zhruba půl hodině už to těžce začínalo nudit, všechny ty proslovy, nesmyslná sebe- i obětování, prostě tradiční japonský styl, kterému jsem nikdy nepřišel na rozum. (30.12.2013)