tranquill

"Na Manhattanu budeš 6!" Tohle drama je víceméně válečné, lehce komediální i lehce romantické. A pro tu svou odlehčenost je hodnotím nadstandardně.

V tomto psychologickém dramatu mne zaujala jedině krása Andie MacDowell.

"Potrvá hodně dlouho, než se tohle všechno napraví. Možná se to nikdy nepodaří..." Ve srovnání s jedním dílem Českého století, které vypráví prakticky o stejných událostech, je tohle drama mnohem filmovější a podle mého má i nějaké poselství. Proto se mne tento film dotkl mnohem víc...

"Nemysli na všechny, mysli na komunisty!" Výborně zahrané, obsahově samozřejmě velice nezáživné, protože politické filosofie a rozhovory jako by byly řečeny nějakým cizím jazykem, kterému na Zemi nikdo nerozumí... Ve srovnání se slovenským filmem Dubček, kde jsou de facto vyprávěny tytéž situace, je tohle drama jistě podrobnější, ale nevím, zda tvůrci doslova věděli, co vše bylo ve skutečnosti řečeno nebo co si domysleli či přibarvili...

Tomuto dílu už waleská mysterióznost nechyběla.

"Já jsem asi nejšťastnější občan v celým lidově-demokratickým bloku..." Tak jsem se po 17 letech na muzikál konečně podíval a ač bych dříve asi moc vysoko nehodnotil, dnes se mi líbil. Songy jsou klasické, romantika jak má být a politické pozadí... proč ne.

Tahle komedie jistě nebude patřit k Hillovým kultovním.

Sorry, ale v tomto černobílém psychologicko-romantickém dramatu mne zaujaly jen taneční kreace Petra Kostky.

"Člověk ve své úzkosti se stává vinným, ne proto, že je vinen, ale proto, že je za vinného pokládán..." Nevěřil bych, že 2 roky po naší okupaci Francouzi natočí takovéto dílo a já skutečnosti zjistím po 20 letech a film samotný téměř po 50... Zpočátku se mi tohle drama moc nezdálo, ale nakonec se mi z toho vyprávění chtělo zvracet. Tedy ne z vyprávění, ale z chování a smýšlení těch "komunistů". Z fleku bych je zakázal... "My jsme víc než ústřední výbor!"

Taková průměrná krimi.