honajz

Marně přemýšlím, co jsem to vlastně právě viděl? Pohádku z tisíce a jedné noci o šáhovi, který chodil v noci přestrojený za chudáka mezi lid? Jenže šáh díky tomu zjistil, co se lidu v podhradí fakt na jeho vládnutí nelíbí, což zde zcela chybí. Zmodernizovanou pohádku o Popelce (střevíček)? Jenže asi tak nějak naruby a bez popela a bez pokory? Libdem pohádku o hodné a moudré prezidentce, která znala Havla a má - no považte, dokonce fotku s dalajlámou? Ó, úžasné, záruky moderních hodnot! A samozřejmě chytrá holčička jak z reklamy na jeden supermarket a česká hymna nesmějí chybět. Škoda, že to nezpívala Kubišová, to by bylo terno. Nebo je film jen variaci na milion současných českých pokusů o romantické komedie? Pak je to zcela chabé, bez nápadu, těžce předvídatelné a bez jakéhokoliv ozvláštnění a dokonce i bez jakékoliv romkom zápletky, jedno nakolik jednoduché. Tohle je jakýsi mišmaš, špatně zahraný, zvláště Geislerová hraje, jako by si potřebovala ale nutně vydělat na dalšího panáka v Karlových Varech a je jí jedno, co hraje, Vetchý hraje svůj langmajerovský standard, Khek tu vlastně nemá co hrát a usměje se jen jednou, a postavy obou dětí nebo bodyguardky jsou tu zcela zbytečné, nevyužité a k ničemu. Celé to prostě jede nudně, bez jakéhokoliv napětí, pokusu o vtip, zábavu, jako křeček v kole, k očekávanému konci, kdy si divák řekne, no a co? Celé to vypadá, jako by scénář splichitila nějaká moderní umělá inteligence (třeba ta, co ji zkoušela Česká televize), jež umí seskládat jen to už dávno použité.

Ten Beran je nějak vysazený na holky, co fetovaly? Předtím ta, co nepoznává tváře a sedla mu do auta, teď Annie... Jinak postavy se chovaly všechny do jednoho jako dementi a rozebírat všechny nesmysly nemá smysl :-) Za všechny jen ti dva v autě na odposlechu, kterým trvá snad 15 minut, než si všimnou, že u dotyčné je doma nějaký jiný pán. To mě pobavilo hodně. :-) Plus to, jak si postavy říkají to, co by kurňa už měly vědět, nebo jak mají potřebu vše i nejtupějšímu divákovi vysvětlit. To už úplně tahalo za uši a myslím, že z těch keců byli i herci sami pěkně otrávení. A na závěr dojde ke střídání na střídačce, chudák Kajnarová asi nemá na živobytí, že jim na to znovu kývla.

Smutné loučení a dost možná napořád. Fajn, že Korejs dostal ochutnat vlastní medicínky, ale jinak teda mohl za uši dostat víc a pořádněji. "Kvůli téhle fotce si založím Instagram." - dobrá hláška. Skvělý rozbor policejní práce z úst Polívky - Plíška v úvodu dílu.

Jistě, jasná alegorie na komunistický režim, ze kterého se hodně lidí snažilo uniknout, aby pak zjistili, že se dostali sice do jiného levelu, ale s obdobnými podmínkami, kde jsou pořád "malí". Ale to zpracování se Machulskému moc nepovedlo - scénář připomíná socialistické československé komunální komedie 70. a 80. let, nejvíce asi těch Schulhoffových, říznutý sem tam pokusy o crazy komedii se sem tam nahými zadky. Jako podívat se na to dá, výtvarníci si se Šuflandií vyhráli podobně jako jsme to mohli opět vidět v československých filmech s rekvizitami v nadživotní velikosti, občas se člověk pobav, nějaký ten fór se povede, ale na kompaktnost Sexmise to žel nemá ani náhodou.

Když mně Macháčková nebo Paulová tady přišly jako daleko větší kočky než Krbová, takže jsem nechápal, co na ní ti chlapi vid. Pak taky takový nonsens - doporučený dopis! Ten musí vždycky obsahovat adresu odesilatele, proč by si to udavač takhle zbytečně ztížil a neposlal to obyč? A proč šéfkuchař ty prméie nerozdělil nějak, aby to až tak nebilo do očí? Byl sice zamilovaný, ale ne blbý, ne?

Líbí se mi, jak seriál poukazuje na různé způsoby, které k vyřešení vražd vedou, a že to ne vždy musejí být zrovna přesně a přísně korektní způsoby - ostatně ti zločinci taky nejedou zrovna podle příruček etikety a slušného chování. Pokud jde o chování šéfky, nejhorší je, že asi hodně z nás podobné namyšlené, arogantní a urážlivé, přitom v podstatě neschopné typy zná, že nejde o výmysl ani výjimku. Takoví dovedou zničit všechno, co druzí dlouho budovali, jen aby oni vypadali, jakože něco dělají nebo jsou nějak aktivní, jedno že mimo mísu. Otázkou, která mě zajímá, jestli donáší Korejs, Pražák nebo někdo jiný. Plíšek a Tůma skutečně hodně silná scéna - a přitom beze slov, zdálky a přes okno! Skvostné herectví i filmařina.

Konečně docela uvěřitelný díl, kde mě zas štvaly náhody typu mrtvolu objeví holka jednoho ze specialistů, specialisté se náhodně vydají k domu, kde náhodně potkají toho, koho hledají, apod. Přišlo mi, že Hůlka všechny o třídu přehrává, a to je co říct.

Angažovaný publicistický pořad údajně katolické TV Noe, který není angažovaný překvapivě nijak katolicky nebo křesťansky, ale liberálně demokraticky, zeleně a proEU. Rozhovory jen s "prověřenými" kádry s "prověřenými" závěry.

Kdysi dávno, koncem devadesátek, mi to přišlo ohromně napínavé. Inu, teď po letech, co jsem podobných akčních thrillerů viděl víc, musím říct, že je to těžká a nelogická nuda. Tak rozsáhlé spiknutí, a přitom jim chlapec furt zdrhá na záchod, k baru, pokecat s čističem bot, pokecat s asistentkou, a místo, aby vzal rozum do hrsti a zařídil věci co nejjednodušeji a sám (neboť je přece jen zahnaný do kouta), řeší vše co nejsložitěji a s pomocí hromady lidí. Navíc ten čas tady taky nějak divně utíká - jednou trvá pět minut skoro čtvrt hodiny, pak čtvrt hodina trvá sotva minutu... Celý prostředek od chvíle, kdy je jasno, oč jde, je nuda, promrhaný potenciál a jedna nelogičnost za druhou, a nakonec se vše vyřeší během chviličky. Než pocit napětí jsem měl pocit, že by bylo fajn, kdyby to mělo celé půl hodiny a už to konečně skončilo.

Nakonec mne to zklamalo. Téma je silné, závěrečné předání dopisů silně emotivní, ale co mělo znamenat kurňa to, že kněz si sám dá poslední pomazání a chce umřít v kostele, a to vše jenom proto, že mu přestaly chodit dopisy? Chápu, mělo jít o zdvižený prst, pozor, lidé Boha již nepotřebují, a to je divné, ale takhle mi to přišlo nesmírně vyděračské, ostatně jako nakonec i celý ten závěr. V Bergmanových Hostech Večeře Páně má kněz také krizi víry, ale Bergman to dokázal nakonec vyřešit daleko líp a elegantněji (dokonce bych řekl věroučněji), než tady Klaus Härö. V polovině filmu navíc dochází u kněze k podivnému zlomu chování, protože do té doby dokonce to vypadá, že má nějaká osvícení a ví přesně, co dělá, proč a jak co bude, a najednou nepřijdou dopisy, a on se z toho hroutí a má krizi víry a nedokáže se modlit? Ale no tak. Navíc mu do té doby chodilo každý den tak deset dopisů (někteří píšou i opakovaně, říká kněz), a najednou by nepřišel ani jeden? To mi přijde rovněž hodně nereálné. A vlastně tohle mě na filmu popudilo nejvíc - pro kapesníčkový konec autor najednou zcela ignoroval realitu, víru, léta modliteb, a celé to shodil naprosto nevěrohodným zlomem.