honajz

Myslím, že rádoby biblická podobenství by neměl někdo, kdo stojí na opačné straně barikády, navíc evidentně posedlý "vnadami" hlavní herečky (nejenom, že holka nesleze z obrazu, ale kromě velké prdele a koz jsme snad neviděli jen její vagínu). Nechápu, že do tohohle šla taková spousta fajn herců. Jinak i jako alegorie je to nuda a hnus, a jestli to mělo něco předat, tak předalo jen tu nudu a hnus. Ještě že existují skutečně dobrá biblická podobenství, ale tohle k nim rozhodně nepatří. Už jen proto, že Bůh je primárně naděje, víme?, a ta v tomto filmu chybí zcela a naprosto. ... Jo a málem bych zapomněl, nevykrádá to jenom Rosemary má děťátko, ale především Burning Offerings, a to jak názvem a motivem matky, tak způsobem "obnovení" domu.

Nemám moc rád filmy, které se snaží tvářit strašně chytře, ale přitom nahodí v úvodu takových vodítek, že je po 16 minutách nejenom jasné, kam to bude směřovat, jak, ale také, kdo za tím stojí. Takže konec mě naštval, protože přesně takhle jsem si v té 16, minutě řekl, že to takto bude pokračovat a takhle to skončí. A ono jo. Nic navíc. Když se mi u 6. smyslu povedlo přijít v půlce filmu na pointu, tak jsem se alespoň mohl bavit tím, jestli jako jo, nebo ne, a bylo fajn vidět, že si s tím rejža aspoň trochu vyhrál, aby diváka mátl. To tady chybí. Btw, v poslední době snad není film, který by nezačínal noční, ale i denní honičkou v lese. :-(

Pokud to beru jako koncert, tak písničky nic moc - Pešák nemá hlas a špatně intonuje, což není až tak znát, pokud dělá křoví Mládkovi. Ale druhou část tvoří spojovací promluvy, a ty jsou poměrně vtipné, často hodně díky saxofonistovi Švehlovi, a člověk se pobaví.

Sex mezi mnichem a jeptiškou je správný a jistě Bohem požehnaný, áno, děti? Navzdory všemu, co pravoslaví učí, navzdory dvěma tisícům let jiného názoru, bo teď je nová doba, jako okopírovaná z rozkladu říše Římské, kdy se dá okecat jakákoliv špatnost. Stačí to hezky nasvítit, vybrat hezké, artové a dlouhé záběry, dát meditativní hudbu, sem tam záběr na kellu nebo ikony či přírodu, a po duchovnu pražící diváctvo, které tvrdí opak, jakože duchovno nehledá, bude nadšeno. Ten film absolutně nic nechápe z pravoslaví, z mystiky, duchovního života, jen razí pořád tu fyzickou lásku, aniž by cokoliv, o čem vypráví, chápal, a Meteoru, kláštery a ikony si bere jen jako rukojmí své zvrácené postmoderní a liberálně demokratické myšlenky. Fuj, řekl by Nero Wolfe.

Tenhle díl je sice hodně zapamatovatelný, protože se vymyká prostředím a tím, že hrdinou je jen Bouše a jeho rodina, má skvělou výpravu, ale přece jen mi přijde, že se pan inspektor choval v té vile jak pitomec (přece věděl, že Sepp tam vlezl těsně před ním, proč tam lezl za ním a pak se ještě divil, když na něho narazil?), a arcipadouch s hromadou zbraní se lekne a uteče před dvěma četníky, kteří na něho nic nemají?

Totálně překombinovaný děj a motivy, opět se všichni navzájem znají, jenom tentokrát tvůrci diváka zmátli tím, že obsadili dvě slavnější herečky, takže hned není jasné - jak to v této sérii často přečasto bývá -, kdo je vrah. Vondráčková přehrávala děsivě, buď hrála zbytečně hystericky, nebo afektovaně, nedalo se tomu výkonu věřit.

Občas člověk žasne, jaké shody náhod se můžou odehrát. Nejlepší je ten závěrečný přehled všech "kdyby". Opět slušný postup policejní práce, opět to má atmosféru, ale nechytlo mě to až tak, jako předchozí díly.

Zcela se ztotožňuji s komentářem gudaulina, navíc mi film přišel vlastně hrozně televizní na to, jak se snaží v těch jednotlivostech působit pompézně. Přišlo mi to rovněž odtažitě natočené a opovrhující divákem. Délka filmu je také negativem, které zde nemá opodstatnění - na rozdíl třeba od Geparda, kde se divák současně seznamoval s prostředím a současně vnímal změny a proměny světa šlechty a tehdejší doby. Ostatně samotný román k tou poskytoval bohatý podklad. Tady si to Visconti psal sám, přestal vyprávět a soustředil se na formu natolik, až zapomněl, jestli vlastně vůbec něco vypráví. Jak zde někdo také v komentářích píše - subjektivně jako by se na to člověk díval týden, a ne čtyři hodiny. I když popravdě, mě trvalo půl roku to po kouscích dokoukat.

Aneb jak lidem vrazit něco křesťanských myšlenek, aniž by se ve filmu alespoň jednou neobjevila slova Bůh, Ježíš, Duch svatý nebo sv. Petr, ten klíčník, co hlídá u brány a zapisuje. Akorát že trochu podivně podaných myšlenek, někdy je to spíše taková interpretace, jak se sebeobětováním, tak se svobodnou vůlí, jsou to myšlenky jak z první třídy katechismus pro děti. Takhle zpětně mi pak nedávaly některé linie smysl, jako proč zrovna tyhle, a ne nějaké jiné?, a třeba linie s tou holkou z kina není nijak dokončená, postrádám smysl chlapa, co klíče od WC bere ubrouskem, nebo chlapa, který posledně na WC udělal nepořádek, čeho to asi tak mohou být alegorie či symboly, ale některé myšlenky docela ujdou (třeba že si žijeme vzdušné zámky, přejeme si nesmysly, ale skutečný život utíká kolem nás. Hodně mi to připomnělo Místo splněných přání (The Place), kde podobně podobný nápad trpí přesně stejnými neduhy. Ale snad časem tenhle nový trend příběhů z kaváren konečně vyšperkuje a vybrousí k lepší pointě a dokonalosti. A klidně to může být i příběh z pivnice nebo hospody.

Vyloženě nesnáším tyhle ojebávačky diváka mindfuck filmy, které vše vsadí jen a jen na atmosféru a divák musí čekat do konce, jestli se pánům tvůrcům uráčí přijít s nějakou zajímavou pointou nebo rozuzlením, a nakonec se mu dostane právě a jen té ojebávačky. Máme tu jednu tomboyku, která nemůže spát, jeden institut na zkoumání snů, pár nočních můr s divnými a temnými postavami ze svítícíma očima, pak dlouho nic a "překvapivý" konec. Burns to podle mě natočil jen proto, že ujíždí na anorektické hlavní herečce a chtěl si ji natočit nakonec nahatou. Asi měl Burns taky nějaké sny. Když to proberu zpětně, celý ten film, tak tam hodně věcí nedává smysl - možná leda, kdyby ta smska byla podepsaná. Ale takhle je to nejtrapnější a nejjednodušší zakončení, jaké pana tvůrce napadlo. Btw, asi největší logický lapsus - byly před dvaceti lety chytré telefony?